Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Na ministerstvu práce se připravuje změna, která má potenciál překopat český systém sociálně-právní ochrany dětí. Aktuálně jsou takzvané OSPODy, tedy orgány sociálně-právní ochrany dětí, či lidově „sociálky“, vedené skrze jednotlivé krajské nebo obecní úřady.
OSPODy dohlížejí na problémové rodiny, mohou vstupovat do rozvodových řízení, kde zastupují zájmy dítěte, zprostředkovávají osvojení dětí či řeší i další rodinné situace spojené s péčí o děti.
Nový ministr práce Aleš Juchelka (ANO) ovšem mluví o roztříštěnosti a chce proto vybudovat centrální úřad.
„Hlavní gró je ochraňovat děti a spolupracovat se sociální službou při pomoci ohrožené rodině. Zákon k tomu v této chvíli směřuje,“ popsal jednu ze svých priorit ministr.
Centrální úřad by tak mohl nastavit například jednotný postup v citlivých případech, jako je řešení vysoce konfliktních rodičovských sporů, či třeba podmínky, za jakých je umožněn kontakt násilných rodičů s dětmi. V současnosti se praxe v takových momentech značně liší mezi jednotlivými OSPODy.
Probíhají intenzivní práce
Ministerstvo samotné mluví o „klíčovém projektu“. Na starost ho navíc dostala Edita Stejskalová, náměstkyně, která do resortu přišla právě se zkušenostmi ze sociálně-právní ochrany dětí na Ostravsku.
„Za Ministerstvo práce a sociálních věcí mohu potvrdit, že na zřízení nového centrálního úřadu OSPOD se intenzivně pracuje,“ uvedl Jakub Slavík, mluvčí ministerstva práce.
Pro představu: poslední dostupná data o výkazech práce jednotlivých OSPODů popisují, že v roce 2024 bylo z rodin odebráno 3341 dětí.
Podle vyjádření ministra práce počet ohrožených dětí roste, data z výkazů vykreslují spíše mírně kolísající situaci. V covidovém roce 2020 bylo odebráno 2903 dětí, ovšem v roce 2016 naopak 3841.
„Říkám, že každé odebrané dítě z rodiny je krajním řešením a klíčem je včasná pomoc. Úřad by měl sjednotit metodiky a být právním backgroundem pro samotné ospoďáky,“ vysvětlil Juchelka cíle, ke kterým by měl úřad směřovat.
Uvítáme podporu s konkrétními případy, zní z OSPOD
Redakce Seznam Zpráv se myšlenku nového centrálního úřadu snažila probrat i s odborníky z odvětví.
Prakticky všichni zdůrazňují, že v této fázi postrádají detailnější informace o úřadu a jeho kompetencích.
„Od věci to není, ale konkrétní návrh jsem neviděla,“ říká Dagmar Kubíčková, předsedkyně Profesní komory sociálně-právní ochrany dětí.
„Pokud by vznikl nějaký úřad, který by metodicky jednotně vedl orgány sociálně-právní ochrany dětí a současně jim poskytl i vhodné zázemí… Třeba využití psychologa pro děti, v momentě, kdy ho dítě potřebuje, nebo nabízení právní podpory, která by konkrétně pomáhala s konkrétními případy, tak by to bylo docela fajn,“ podotýká zástupkyně profesní komory pracovníků v sociálně-právní ochraně dětí.
Současný stav, kdy ministerstvo práce vydávalo metodické pokyny, podle ní nebyl dostatečný. „Žádný obecný pokyn nenastaví právní zázemí pro konkrétní případ. Bylo by fajn, kdyby pracovník OSPODu mohl konkrétní případ projednat s nějakou právní podporou,“ dodává Dagmar Kubíčková.
Pro „liniovější“ přístup k vedení OSPODů v České republice je i další oslovený vedoucí oddělení sociálně-právní ochrany dětí na krajské úrovni. S poukazem na to, že o úřadu nejsou známé další detaily, si ovšem nepřál zveřejňovat své jméno.
Klíčové detaily zatím nejsou známé
Další odborníci jsou právě kvůli nedostatku informací ohledně vznikajícího úřadu spíše nerozhodní a čekají na konkrétnější informace o vznikajícím úřadu.
„Zatím nerozumíme tomu účelu, nemáme k tomu dostatek informací. OSPODy potřebují hlavně personálně posílit. Je tam velký nedostatek pracovníků. Do jaké míry pomůže centrální metodické řízení, si nejsem jistá, neumím to posoudit,“ zmiňuje Iveta Dvořáková, ředitelka Asociace dítě a rodina.
Podobně i Lenka Felcmanová, předsedkyně organizace Society for all, zaměřující se na podporu ohrožených dětí, mluví o tom, že by stačilo lépe pracovat s odbory na obecních úrovních.
David Svoboda, ředitel organizace Amalthea, která si klade za cíl předcházení umisťování dětí do ústavní péče, mluví o tom, že myšlence rozumí. V praxi mu ovšem přijde nereálná. „Vyžaduje to obrovské náklady. Realizovat to v rámci čtyř let bude složité,“ podotýká a mluví o tom, že není jasné, jestli by jednotlivé OSPODy zůstaly pod městskými úřady, nebo se stanou podobně jako například úřady práce samostatnými.
Redakce Seznam Zpráv získala část neveřejného ministerského materiálu, který se zabývá různými variantami sjednocení agendy. Maximalistická varianta pracující s tím, že stát bude hlavním garantem ochrany dětí a podpory rodiny skrze státní úřad, ovšem v dokumentu naráží na vysoké náklady. Konkrétně se odhadují na 3,6 miliardy korun ročně.
Vysoké náklady obecněji jsou zmíněné i ve zhruba 10 let starém a veřejném dokumentu Návrh optimalizace řízení systému ochrany.
