Článek
Od příštího roku si budou moci podnikatelé znovu u nákupu firemních automobilů dražších než dva miliony korun odečíst DPH v plné výši. Takzvaný Lex Ferrari, který předchozí vláda zavedla, aby regulovala pořizování luxusních vozů podnikateli pro soukromé účely, tak po třech letech skončí.
Jak popsaly Seznam Zprávy Byznys, v roce 2020 bylo 96 ze 101 nově registrovaných Ferrari v Česku napsaných na firmu. Proč ovšem k podnikatelským účelům lidé potřebovali takový vůz, vysvětlovat nemuseli.
Vláda Petra Fialy (ODS) vyjednala pro roky 2024 až 2026 u Evropské komise výjimku, která umožnila zastropovat odečet DPH na dvou milionech korun pořizovací ceny vozu. Současný kabinet proto musel vyřešit, jestli se po skončení této lhůty vrátí systém do starých kolejí, nebo zda požádá komisi o prodloužení výjimky.
„Vzhledem k tomu, že výjimka byla vyjednána mimo jiné s ohledem na hospodářskou stagnaci ČR, jejímu pokračování by s ohledem na aktuální hospodářský růst pravděpodobně nebylo vyhověno,“ uvedl pro Seznam Zprávy Byznys mluvčí Ministerstva financí Stefan Fous.
Koaliční rada také zvažovala přijetí přechodných opatření, které zamezí zpětnému uplatnění daně. Druhou možností bylo podle mluvčího zavedení modelu aplikovaného například v Polsku či na Slovensku, v rámci kterého mohou podnikatelé využít buď 100 procent odpočtu v případě bezvýhradného využití automobilu k podnikatelským účelům, nebo 50 procent odpočtu v případě kombinovaného využívání.
Vláda se ovšem jednomyslně shodla na tom, že se odpočet vrátí do podoby, v jaké byl před rokem 2024. Od nového roku už si tak budou moci podnikatelé odečíst DPH i za luxusní vůz v plné výši.
Čeká se návrat poptávky
Po dobu výjimky se podnikatelům při nákupu drahého vozu vrací z odečtu méně peněz. Když si nyní pořídí auto za více než dva miliony korun, dostanou zpátky nejvýše 420 tisíc korun, tedy 21 procent z dvoumilionového stropu.
To znamená, že pokud si podnikatel koupí vůz například za tři miliony korun, dostane zpátky pouze 420 tisíc korun namísto 630 tisíc korun (21 procent ze tří milionů). Navíc tento rozdíl, tedy 210 tisíc korun, musí podnikatel jako nedaňový náklad spolu s příjmy zdanit.
Někteří experti odhadují, že se po zrušení výjimky poptávka po luxusních vozech opět zvedne, podobně jako vzrostl zájem o luxusní vozy v roce 2023, těsně před zavedením tohoto opatření.
„Soudě podle chování před zavedením a těsně po, bude poptávka pravděpodobně výrazně ovlivněna a zvažované nákupy aut se uskuteční až po ukončení omezení. Po zavedení opatření se prodané vozy v superprémiovém segmentu propadly o desítky procent,“ říká odborník společnosti EY pro automobilový sektor Petr Knap.
Podle něj se efekt tohoto opatření v daňových příjmech projevil v menším rozsahu, než se předpokládalo, a zřejmě šlo o stovky milionů korun, nikoliv o miliardy. Ačkoliv totiž řada značek nabízí vozy nad dva miliony korun, jen několik automobilek se na takové vozy specializuje.
„Ferrari patří mezi ty s nejvyššími prodeji, dále Aston Martin, Bentley, Lamborghini a Rolls-Royce. Kromě Ferrari se prodeje těchto značek pohybují v desítkách vozů ročně,“ vysvětluje Knap.
Daňový poradce a partner společnosti BDO Petr Linx uvádí, že přesné vyčíslení dopadů této legislativní změny není k dispozici, vliv ale podle něj není významný. „Podle mého názoru má toto omezení jen zanedbatelný dopad na státní rozpočet, protože většina podnikatelských vozů se do této hranice bez problémů vejde,“ uvádí.
Odečíst, nebo neodečíst? Experti se neshodnou
Podle advokátky z kanceláře Equity Legal Táni Olivové je u firemních aut obtížné kontrolovat, do jaké míry jsou využívána pro podnikání a nakolik pro soukromé účely.
„Zavedení stropu na odpočet DPH ve výši 420 tisíc korun bylo proto jednoduchým způsobem, jak omezit daňovou výhodu u velmi drahých vozidel. Na druhou stranu jde o poměrně hrubé opatření – samotná cena auta ještě neříká, jestli je využíváno pro podnikání, nebo soukromě. Z pohledu principů DPH by bylo systémově čistší posuzovat spíše skutečný způsob využití auta než jeho pořizovací cenu,“ míní.
Podle Filipa Šivice, generálního ředitele prodejce luxusních vozů Advanatage Cars zastropování odečtu DPH poptávku pouze odvedlo pryč z domácího trhu.
„Opatření trh spíše deformovalo, než aby ho skutečně regulovalo. Část podnikatelů začala hledat alternativní cesty – například pořizování vozidel přes zahraniční společnosti v jiných státech EU, kde podobné omezení neexistuje. Ve výsledku tak docházelo spíše k přesunu části obchodů mimo Českou republiku. Dopady navíc nepocítili jen samotní prodejci vozů, ale celý navázaný ekosystém – tedy leasingové a bankovní instituce, pojišťovny, servisy i další služby spojené s provozem těchto vozidel,“ tvrdí Šivic.
Zrušení omezení odpočtů požadoval také například poslanec Filip Turek (Motoristé sobě). Ten na Instagramu zveřejnil video, ve kterém oznámil, že přemluvil koaliční partnery, aby omezení daňového zvýhodnění zrušili. „Budete si moct kupovat normálně auta a ne, že si je budou lidé kupovat vedle u sousedů nebo je registrovat na Slovensku,“ sdělil ve videu.
Tím, že předešlá vláda získala od Evropské unie výjimku pouze do konce roku 2026, by ale toto omezení letos skončilo i bez přičinění současné vlády.
Neudržitelný model
V budoucnu podle Linxe pravděpodobně přejde i Česko na podobný model, jaký platí třeba v Polsku nebo na Slovensku, kde platí plný odpočet jen na vozy používané výhradně k podnikání.
„Do té doby předpokládám, že Finanční správa posílí kontrolní aktivity zaměřené na správné uplatňování odpočtů DPH u osobních vozidel. Není udržitelné, aby si firma nárokovala plný odpočet DPH z pořízených automobilů a souvisejících nákladů, pokud je zřejmé, že její zaměstnanci tato vozidla běžně využívají i k soukromým jízdám,“ popisuje Linx.
Limity platí i v dalších zemích. Například v Rakousku činí strop pro nákupní cenu 40 tisíc eur (přibližně milion korun). V Německu žádný limit neplatí, firma ale musí u finančního úřadu v případě kontroly obhájit, proč nezvykle drahé auto odepisuje. V minulosti kvůli tomu vznikly spory, kdy například lidé ze showbyznysu argumentovali tím, že reprezentativní vůz skutečně potřebují k udržení patřičné image. Jinak ale v Německu platí neformální úzus, že se tolerují odpočty do sta tisíc eur (2,45 milionu korun), popsaly už dříve Seznam Zprávy Byznys.
