Hlavní obsah

Když peníze na splátky dojdou. Komunikujte a nechte si pomoct, radí experti

Foto: Shutterstock.com

Důležité je problém se splácením řešit hned a neutíkat před ním, radí odborníci.

Náhlá nemoc nebo ztráta zaměstnání může snadno způsobit, že v rozpočtu začnou chybět peníze na splácení dluhů. Začněte situaci řešit hned, radí odborníci a doporučují, jak takovým situacím ideálně předejít.

Článek

Objem úvěrů v Česku roste, jak ukazují data za minulý rok společnosti CRIF – Czech Credit Bureau. Zároveň stoupl i objem nespláceného dluhu, meziročně jde o 7,5procentní nárůst na 35,2 miliardy korun. Podle odborníků mezi nejčastější chyby při nesplácení patří to, že lidé přestanou se svým poskytovatelem úvěru komunikovat. A snadno se dostanou do začarovaného kruhu, když si půjčují na nadbytečné výdaje navíc nebo si na splácení dluhů půjčí další peníze. Odborníci proto radí, jak se z takových situací dostat a jak jim ideálně předcházet.

Nejlepší je do takových potíží nesklouznout vůbec, shodují se. Při prvních náznacích finančních potíží je ideální nejdříve projít svůj rozpočet a omezit ty nejméně potřebné výdaje. „Dle našich poznatků lze skutečně bez extrémního omezení životní úrovně ušetřit na výdajích za zbytné či zbytečně přeplácené produkty,“ míní například zakladatel Fondu proti dluhové pasti Jan Sedláček.

Právě mlčení ze strany klienta označují banky i dluhoví poradci jako nejčastější chybu. Nejen že tedy hrozí zbytečné narůstání úroků z prodlení, poskytovatelé půjček navíc mohou takové klienty vyhodnotit jako rizikové. „Je pochopitelné, že věřitel, se kterým přestane dlužník komunikovat, vyhodnotí situaci zbytečně dramaticky,“ vysvětluje Sedláček.

Lepší je tedy alespoň platit dle svých možností. „Na zbytku se domluvíme následně podle jejich možností. Upomínání se tím sice nezastaví, ale dluh alespoň nebude narůstat tak rychle,“ doporučuje tisková mluvčí Komerční banky Šárka Nevoralová.

Jak si říct o pomoc při dluzích

Pokud si lidé v takové situaci nejsou něčím jistí, je lepší co nejdříve vyhledat odborníka. „Spotřebitel se může obrátit na organizace, které poskytují bezplatné právní poradenství lidem ve finančních potížích,“ doporučuje tiskový mluvčí České národní banky (ČNB) Jaroslav Krejčí. Jednou z možností, jak si takovou poradnu ověřit, je například kontrola v Registru poskytovatelů sociálních služeb. Dále by lidé měli zpozornět, pokud po nich údajní poradci chtějí poplatky bez poskytnutí služby, tlačí je do rychlého podepsání papírů, vyvolávají v nich strach, nabízejí jedno „zázračné řešení“ nebo jim obsah smluv pouze přetlumočí.

Správně by měli s klientem projít všechny možné alternativy, jako jsou snížení splátek nebo sjednocení (konsolidace) vícero závazků dohromady. Ale ani to nemusí být vždy to nejlepší řešení. „V případě problémů se splácením je třeba důkladně zvážit různé alternativy. Věřitelé se přitom snaží nabízet vlastní řešení, která jsou ale často primárně výhodná pro věřitele, a nikoliv pro dlužníka,“ vysvětluje Daniel Hůle, vedoucí programu Dluhové poradenství neziskové organizace Člověk v tísni. „Řada úvěrů je navíc poskytnuta nezákonně, a proto je nejlepší cestou napadnout samotný uplatněný nárok ze strany věřitele,“ upozorňuje.

Spotřebitelský úvěr a jeho dělení

Spotřebitelský úvěr je půjčka pro spotřebitele, tedy fyzickou osobu, a není učený k podnikání. Konkrétně jde o odloženou platbu, peněžitou zápůjčku, úvěr nebo obdobnou finanční službu poskytovanou nebo zprostředkovanou spotřebiteli.

Mohou ho poskytovat jak bankovní, tak i nebankovní společnosti. V obou případech se ale musí řídit zákonem o spotřebitelském úvěru. To znamená i řádné posouzení schopnosti úvěr splácet. Přesné postupy si ale poskytovatelé mohou nastavit sami, musí ale činnost vykonávat s odbornou péčí.

„Cílem by mělo být získat objektivní obraz o finanční situaci žadatele o úvěr, nikoliv detailní přehled například o nahodilých finančních transakcích,“ vysvětluje tiskový mluvčí ČNB Jaroslav Krejčí. „V zásadě se dá říci, že poskytovatel spotřebitelského úvěru by měl získat informace o příjmech, výdajích a závazcích žadatele a ty přiměřeným způsobem ověřit,“ dodává.

Druhy úvěrů

Spotřebitelský úvěr se pak dělí podle několika kritérií:

Co nedělat při dluzích

Nejčastějším důvodem pro nesplácení bývá náhlé snížení příjmů, většinou kvůli změně zaměstnání, nemoci nebo založení rodiny. Jako samotnou příčinu ale odborníci označují především špatnou finanční gramotnost a nedostatečné posouzení klientů ze strany věřitele. Proto z jejich zkušeností bývají konkrétně hypoteční úvěry nejméně problematické, protože se žadatelé pečlivě posuzují a ne každý na ně dosáhne.

Dále upozorňují, že si lidé navíc často své problémy prohlubují půjčováním na již vzniklé dluhy, a dostávají se tak pouze do začarovaného kruhu. Část odborníků proto považuje za rizikovější nebankovní úvěr, protože bývá dostupnější bez hlubšího prověření úvěruschopnosti klientů.

„Z našich zkušeností se vždy nejprve začne nesplácet nebankovní úvěr. Lidé se totiž do poslední chvíle snaží bankovní úvěr neohrozit,“ vysvětluje Sedláček. „Pokud se lidé dostanou do situace, že by jim hrozilo zesplatnění (ukončení úvěrové smlouvy, po kterém je dlužník vyzván k okamžitému doplacení, pozn. red.) například hypotečního úvěru, začnou situaci řešit dorovnáním financí z nebankovních půjček,“ pokračuje.

Problematická je také snadná dostupnost online půjček. Například na její rizikovou kombinaci s online hazardem upozorňuje předseda celostátního kolegia Občanských poraden Charity Česká republika Pavel Šejnoha. „Nezřídka se setkáváme také se zadlužením v důsledku podvodů, kdy například podvodník přiměje klienta, aby si vzal několik úvěrů s vidinou zázračného zisku z kryptoměn,“ doplňuje.

Problematické produkty

Před jakoukoli půjčkou by lidé měli pečlivě zvážit, zda ji opravdu potřebují, a zvážit své předpoklady pro splácení. Právě nedostatečné posouzení úvěruschopnosti označují experti za zásadní problém. Zároveň z jejich zkušeností nelze úplně rozdělit samotnou problematičnost produktů čistě na bankovní, nebo nebankovní úvěry. „V posledních letech významně přibývá případů, kdy lidé nejsou schopni splácet nějaký typ mikroúvěru,“ upozorňuje Hůle. Ty bývají snadno dostupné a málo se prověřují. Jako velmi rizikové považuje i kreditní karty, které poskytují banky.

V loňském roce řešili zhruba 6 tisíc případů (ne klientů, ti mívají často více úvěrů naráz) v rámci dlouhodobého poradenství, přičemž lidé se na ně obraceli většinou ještě před uvalením exekuce. „V rámci jednorázového poradenství to bylo více než 12 tisíc lidí,“ uvádí Hůle. Za minulý rok se na organizaci obrátilo zhruba 1700 klientů, kteří přišli již s exekucí kvůli nesplacenému úvěru. „Ve většině případů v těchto situacích lidem již nabízíme vstup do insolvence,“ dodává.

Související témata:

Doporučované