Moskva počítá zisky z krize na Blízkém východě. Západ však zatím drží kurz

Po rozhoření konfliktu na Blízkém východě se v Kremlu sčítají pro a proti. Na jedné straně totiž Moskva opět ukázala svým spojencům, že se v případě krize bude držet zpět. Zároveň ale nezanedbává ani chvíli na vytěžení některých pozitiv pro sebe. A analytici se shodují, že jich není málo.

V první řadě hraje Rusku do karet náhlé oživení jeho významu jakožto globálního dodavatele ropy a plynu. Tato role totiž značně upadla po začátku války na Ukrajině, kdy západní státy uvalily na Moskvu sankce.

Současný konflikt na Blízkém východě, který trvá už týden, prakticky uzavřel Hormuzský průliv, klíčovou námořní trasu. A země po celém světě se potýkají s problémy, protože jsou odříznuty od pětiny světových dodávek ropy a zkapalněného zemního plynu.

A zatímco není jisté, jak dlouho bude válka pokračovat, Evropa řeší, jak se s jejími dopady vypořádat. Nepříjemnou odpovědí může být právě Rusko. To si dobře uvědomuje i prezident Vladimir Putin, který se tématu věnoval během brífinku pro novináře.

Zmínil, že Evropa řeší, jak úplně zastavit dodávky z Ruska a zároveň jí pohrozil, že sám urychlí ukončení této spolupráce, jelikož ceny na kontinentu prudce rostou. A o ruskou ropu mají podle něj zájem i jiné státy.

„Nyní se otevírají další trhy a možná je pro nás výhodnější přestat teď dodávat na evropský trh,“ řekl ve středu. Pro Moskvu jsou samozřejmě zprávy o zdražující ropě dobré. Minulý rok totiž ruské příjmy z ropy a plynu klesly téměř o čtvrtinu, což poznamenalo ekonomiku v době války.

Ze strany Unie se ale zatím žádný ústupek neočekává. Představitelé sedmadvacítky zdůrazňovali, že šok je dočasný a že přichází na konci zimy, právě když se snižuje poptávka po energiích.

Norský ministr energetiky Terje Aasland nicméně v úterý prohlásil, že prudce rostoucí ceny plynu oživí debatu o tom, kolik bolesti je Evropská unie ochotna snést ve svém úsilí nechat zkrachovat ruskou válečnou mašinérii.

Jinde už ale zlom nastal. Agentura Bloomberg nazvala Rusko „prvním jasným vítězem války v Íránu“ poté, co Washington souhlasil s tím, aby rafinérie v Indii mohly znovu nakupovat moskevskou ropu.

Není to ale jen energetická krize, kde Moskva vidí příležitost. Také deník The Wall Street Journal označil Rusko za jednoho z „největších vítězů v počáteční fázi největšího vojenského střetu USA za poslední desetiletí“.

Odvetné íránské útoky totiž vyčerpávají zásoby amerických raket protivzdušné obrany Patriot, které Ukrajina nyní zoufale potřebuje. Takové obavy už veřejně vyjádřil i prezident Volodymyr Zelenskyj. „Může se stát, že budeme mít potíže se získáváním střel a zbraní k obraně našeho vzdušného prostoru,“ řekl italskému deníku Corriere della Sera.

Už dříve přitom americká výroba střel do Patriotů nestíhala uspokojovat poptávku – ukrajinské rezervy se prakticky vyčerpaly a evropské země, které pak pomoc přeposílají Kyjevu, musejí na dodávky dlouho čekat.

Rusko zatím využilo díry v ukrajinské protivzdušné obraně k ničení tamní energetické infrastruktury, píše deník.

Pro Moskvu je ale příznivé i odklonění pozornosti.

„Vypuknutí války v Íránu nyní odvádí pozornost USA dále od Ukrajiny. Vysocí američtí úředníci, zpravodajské zdroje a diplomatická energie jsou náhle pohlceny naléhavým úkolem zvládání eskalace na Blízkém východě: odrazováním íránských útoků na americké síly a spojence, koordinací obrany se státy Perského zálivu a snahou zabránit tomu, aby se konflikt přetavil v širší regionální válku,“ napsal analytik Robert Person z think tanku Foreign Policy Research Institute.

„Evropské vlády jsou rovněž zaneprázdněny energetickým šokem a potenciálními toky uprchlíků z nového blízkovýchodního konfliktu. Nezdá se proto pravděpodobné, že by Evropa či Spojené státy měly v nadcházejících měsících dostatek prostoru pro nové velké iniciativy na Ukrajině,“ dodává.

V neposlední řadě by mohlo Rusko skrze konflikt získat výhodu i v jednáních s USA. Deník The Washington Post s odkazem na americké představitele v pátek informoval, že Rusko dodává Íránu zpravodajské informace o cílech pro útoky na americké síly na Blízkém východě, včetně poloh amerických válečných lodí a letadel.

„Vzhledem k tomu, že USA poskytují Ukrajině důležité informace o ruských cílech, musí to být především pozvánka k jednání. Pokud jsou zjištění pravda,“ myslí si ruský novinář žijící v exilu Leonid Ragozin.

Kreml tato obvinění odmítl komentovat. Americký ministr obrany Pete Hegseth v pátek prohlásil, že Pentagon „není znepokojen“ údajným sdílením informací mezi Ruskem a Íránem. Trump pak vynadal korespondentovi Fox News za to, že ptát se na ruskou pomoc Íránu je „hloupé“.

Situaci se ale snaží využít i Ukrajina. Podle informací listu Financial Times už o možné pomoci se sestřelováním íránských dronů probíhají konkrétní jednání. Pentagon a nejméně jedna vláda země Perského zálivu vedou rozhovory o nákupu ukrajinských systémů určených k ničení dronů Šáhid.

Rusko a Írán mají zejména od začátku války vztahy postavené na bezpečnostní spolupráci. Írán dodal Rusku drony Šáhid a balistické rakety krátkého doletu, které dopadaly na ukrajinská města.

Pro Moskvu ale není nynější operace takovým problémem, protože dodávky se v poslední době omezily a továrny na výrobu Šáhidu vyrostly i v Rusku. Teherán pak na oplátku požádal Rusko o pomoc s posílením svého jaderného programu.

Přesto ale konflikt v Íránu ukazuje na nevýhodné globální postavení Ruska. Navzdory hlasité rétorické podpoře Teheránu a ostrému odsouzení americko-izraelských úderů Moskva dosud udělala jen málo pro to, aby konflikt ve prospěch Íránu formovala.

Rusko je totiž zaneprázdněné svou vlastní válkou na Ukrajině, kde utrpělo vysoké počty obětí a vynaložilo obrovské množství munice a vybavení. Jeho schopnost promítat sílu nebo smysluplně pomáhat partnerům v jiných regionech je omezená, jak na vlastní kůži pocítila Sýrie, Venezuela nebo i Arménie.