Článek
Obchodní války, hrozba vojenského převzetí Grónska, zatčení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura nebo útoky na vedení americké centrální banky Fed ustály světové kapitálové trhy a globální ekonomika bez viditelných šrámů. Nedošlo totiž k žádnému obnovení inflačních tlaků a burzy dál pokračují v dosahování nových a nových rekordů.
Víkendové útoky izraelské a americké armády na Írán ale mohou celou situaci změnit. Klíčový bude vývoj na trhu s ropou a zemním plynem, který se může nepříznivě odrazit na vývoji světové ekonomiky. Ekonomové přicházejí se dvěma základními scénáři.
Ropa přes sto dolarů?
Prvním je relativně krátký konflikt, který potrvá několik týdnů a z trhu zmizí jen ropa z Íránu. Dlouhodobější konflikt by však znamenal prudké zdražení ropy a zemního plynu, což by zdražilo ceny elektřiny.
Írán zajišťuje pět procent ze světové produkce ropy, což by při kompletním výpadku mohlo zvýšit ceny suroviny zhruba o 20 procent, odhadují analytici agentury Bloomberg. V pátek uzavírala ropa Brent zhruba na 72 dolarech za barel. Zvýšení cen o pětinu by znamenalo nárůst na více než 86 dolarů za barel.
„Pokud dojde k vyřešení konfliktu a rychlé deeskalaci, mohou být dopady na ceny ropy a energií pravděpodobně snesitelné – růst cen ropy do blízkosti 90 dolarů za barel na omezenou dobu s relativně snesitelnými dopady na globální ekonomiku. To však nyní nevypadá úplně realisticky,“ uvádí hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš.
Ještě výraznější byl růst cen zemního plynu, který nejprve vyskočil z 32 eur za megawatthodinu na 40 eur. „V cenách plynu jsme zpátky tam, kde jsme byli před rokem. A s dost nejistým výhledem,“ popisuje Jiří Gavor, jednatel poradenské společnosti ENA. Po oznámení QatarEnergy, že zastavuje výrobu kapalného zemního plynu neboli LNG po útoku dvou íránských dronů na jeho zařízení, vyletěla cena až na téměř 49 eur.
Katar dodává na světový trh pětinu LNG, a to zejména do Asie, kam míří více než 80 procent dodávek. Z Evropy by podle Gavora pocítily výpadky dodávek plynu z Kataru nejvíce Itálie a Británie. „Nás se omezení fyzických dodávek netýká. Projeví se však v cenách suroviny,“ upozorňuje Gavor.
Už nynější vývoj na trzích se tak dotkne tuzemských spotřebitelů energií. „Doplatí na to spotoví odběratelé, což jsou lidé, co mají měsíční fixace, a firmy,“ uvádí Gavor s tím, že neočekává, že by dodavatelé nyní zdražili plyn domácnostem se smlouvou na dobu neurčitou.
V posledních měsících trh s plynem a elektřinou zažíval vlnu slev. „Nyní skončí zlevňování cen plynu i elektřiny,“ zdůrazňuje Gavor. Doprodají se podle něj levnější nabídky a nové už nebudou.
Před rozpoutáním konfliktu na Blízkém východě stála megawatthodina plynu okolo tisícikoruny a v případě akvizičních nabídek se mohla podle Gavora dostat na 800 korun. „V době energetické krize byl cenový strop 2500 korun bez daně z přidané hodnoty,“ srovnává Gavor. Situaci z dob energetické krize se tak zatím neblížíme.
Dosud se projevuje válka jen na krátkodobých kontraktech, když zdražila elektřina s okamžitým dodáním o 11,9 procenta na 92,9 eura za megawatthodinu. U dodávky na příští rok se však zdražilo jen nepatrně z necelých 80 eur na 81,4 eura, přičemž v pondělí ráno vystřelila na 85,2 eura. V případě uklidnění situace by se navíc podle Gavora ceny energií dostaly rychle dolů.
Při trvajícím válečném konfliktu, při němž by byla zablokována doprava ropy a LNG přes Hormuzský průliv, by ropa i plyn zdražily daleko výrazněji. Podle hlavního ekonoma společnosti AMP Shanea Olivera by barel ropy zdražil zhruba na 150 dolarů za barel. Prolomení hranice 100 dolarů ale v tomto scénáři očekávají i další ekonomové.
„V tomto scénáři dlouhodobého ‚zamrznutí Hormuzu‘ by globální ekonomika dostala další výrazný stagflační šok (třetí po pandemii covidu a ruské invazi na Ukrajinu), který by tlačil vzhůru inflaci, dolů hospodářský výkon a současně centrálním bankám znemožňoval snižovat úrokové sazby,“ dodává Bureš. Nejvíce by byly zasaženy asijské ekonomiky včetně Číny, které jsou čistými dovozci energií a jsou nejsilněji navázány na dodávky ropy a LNG z Blízkého východu přes Hormuzský průliv.
Inflační hrozba
V Česku by se pak zvýšily ceny zboží a služeb. „Kvůli vyšším cenám ropy by se inflace zvýšila o více než půl procentního bodu,“ vyčísluje hlavní ekonom společnosti Investika Vít Hradil. Další vlna by pak zvýšila ceny logistiky, potravin, restauračních provozů a ostatních služeb.
Ostatně už nyní zdražování pocítí motoristé. Ceny nafty a benzinu se totiž na burze v Rotterdamu zvýšily. U nafty jde podle předsedy představenstva Unie nezávislých petrolejářů ČR Ivana Indráčka o více než dvě koruny, u benzinu pak o 70 haléřů. „Nafta vyskočila víc, je to strategická surovina,“ doplňuje Indráček s tím, že na naftě závisí doprava, veřejná doprava a v západní Evropě se využívá i k topení.
Postupně zdražení pocítí tuzemští řidiči. „U pump by se to mohlo začít projevovat už v úterý, protože čerpací stanice začnou nakupovat dražší paliva. Je významně zvýšená poptávka po benzinu a naftě. Lidé se lekli a nakupují,“ líčí situaci Indráček. Obavy tady podle něj jsou, protože si lidé zažili podobnou situaci už v roce 2022 po ruské invazi na Ukrajinu.
Unipetrol a Čepro podle informací SZ už dokonce avizovaly zdražení pro benzinky. Na inflační tlaky by pak museli reagovat centrální bankéři. „Centrální banky by mohly zvyšovat úrokové sazby,“ doplňuje Hradil. Ostatně už nyní experti očekávají, že Fed nebude zvyšovat svou sazbu, jak se původně očekávalo.
Výsledkem by podle Hradila bylo rovněž zhoršení nálady podnikatelů. Ti by pak mohli omezit své investice. „Ekonomický růst by přišel o 0,2 až 0,3 procentního bodu,“ dodává Hradil s tím, že nejčastější odhad hospodářského růstu byl ve výši 2,6 procenta. Kvůli konfliktu by pak ekonomika zpomalila svůj růst na 2,3 až 2,4 procenta. Nejvíce by se zdražení energií dotklo podle Bureše energeticky náročných oborů, jako jsou zpracovatelé kovů, skláři, producenti stavebních materiálů a část chemické výroby.
