„Zelené“ Lipno je na tom špatně a apartmány to ještě zhorší, říká vědec

Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.

„Jihočeské moře“ je v problémech. Vodní nádrž Lipno se dlouhodobě potýká se silným výskytem sinic, což na místě komplikuje koupání a nebezpečí hrozí i rybám.

Alarmující zprávy navíc přinesla březnová zpráva Akademie věd, podle které mělo Lipno v zimě stejnou koncentraci sinic jako běžný rybník v létě. Pozornost vzbudily i snímky zelené nádrže, které ukázaly, že se sinice na hladině drží i v zimě pod ledem. Do toho navíc nedávno objevili vědci několik nepovolených rour, které do nádrže vypouští odpadní vodu.

A řešení zatím nepřichází. Hrozí tak, že lidé, kteří si koupí u Lipna plánované apartmány, se budou dívat na zelenou vodu, popisuje v rozhovoru pro Seznam Zprávy Petr Znachor z Hydrobiologického ústavu Biologického centra Akademie věd, který se Lipnem dlouhodobě zabývá.

Lipno zažilo neobvyklou zimu. Podle Akademie věd bylo v zimě v nádrži stejně sinic jako na rybníku v létě, svět obletěly fotografie zelené nádrže pod ledem. Jak moc je to mimořádná situace?

Určitě se jedná o výjimečnou situaci. Mám na Lipně chatu a zabývám se jeho sledováním více než 30 let. Před loňskem jsem naposledy sinice pod ledem zaznamenal v roce 2000 na Nový rok.

A když se podíváme do vědecké literatury, zjistíme, že ani tam není moc záznamů výskytu sinic pod ledem. Je to popsáno v učebnicích, ale když chcete detailní informace, tak zjistíte, že záznamů o tomto fenoménu je v celosvětovém měřítku řekněme do dvaceti.

Ale zároveň je třeba myslet na to, že výzkumníci, kteří se tímto zabývají, zpravidla v zimě do terénu tolik nejezdí. Obecně se totiž předpokládá, že se v zimě na lokalitách, které studujeme, nic moc neděje.

Je to další důkaz o tom, že voda v Lipně není v dobrém stavu?

Jde o souhru několika faktorů. V létě je to poměrně jednoduché: výskyt sinic na Lipně je převážně podporován fosforem, který se tam dostává z různých zdrojů.

V zimě to ale takto jednoduše nelze interpretovat. Ano, fosforu bylo dost, ale byly to zvláštní meteorologické podmínky, které umožnily, že tam sinice setrvaly. Sinice mají za jasného počasí tendenci se hromadit u hladiny. A loni tam díky počasí mohly přetrvat až do prosince.

V okamžiku, kdy poklesla teplota vzduchu, voda zamrzla a tím více se mohly nashromáždit u hladiny, protože nebyly vystaveny vlivu větru. Vytvořily tedy sice tenkou, ale poměrně hustou vrstvu.

A pak je tady ještě jeden důvod. Lidé se tomu občas smějí, ale já říkám, že to souvisí s globální změnou klimatu. Ministr Macinka sice říká, že není, ale data mluví jinak.

Klimatická změna se neprojevuje jen tím, že roste průměrná teplota, ale také se nám prodlužuje časové okno příznivých teplotních podmínek, po které se sinice mohou ve vodě vyskytovat ve velkém množství. Konkrétně na Lipně se nám od roku 1978 prodloužilo o více než dva měsíce, jejich výskyt začíná dříve a trvá déle do podzimu. A tím nám roste i pravděpodobnost, že tam v takovém množství vydrží až do zimy.

V létě jsou sinice pro spoustu lidí nepříjemné zejména proto, že se ve vodě není zdravé koupat. Mohou ale způsobit nějaké problémy i v zimě?

Protože podobné zimní situace nejsou dobře popsány, je těžké předvídat, jaké problémy může zimní výskyt sinic způsobovat. Obecně můžeme říct, že výskyt sinic výrazně pozměňuje fungování potravního řetězce a ovlivňuje přenos energie do vyšších potravních stupňů.

Další věc je, že pokud je led čirý, tak sinice pod ledem produkují kyslík, což je v pořádku. Jenže co se stane, když na led napadne sníh a nemůže probíhat fotosyntéza? Sinice začnou kyslík spotřebovávat. Pokud by došlo k náhlému rozkladu nahromaděné biomasy, ve vodě může být najednou kyslíku nedostatek a  ekosystém se může dostat do problémů. V extrémním případě by mohlo dojít i k úhynu ryb, podobně jako se tomu děje občas v létě.

Nic takového však letos naštěstí nebylo pozorováno. Ale riziko, že se něco takového stane, existuje.

Jak moc kvalitu vody v Lipně ovlivňují lidská obydlí na pobřeží?

Člověk na to má zcela zásadní vliv. Hlavní příčinou, proč je Lipno zelené, je fosfor, který se do vody dostává z nejrůznějších zdrojů.

Už přirozeně je ho v Lipně poměrně hodně, jenže tu máme i další zdroje, zejména fosfor z  odpadních vod. Na Lipně je několik velkých čistíren, které sice fungují docela dobře, přesto ale představují významný zdroj fosforu. Dále je na Lipně řada malých čistíren, které sice na papíře mohou fungovat dobře, ale v praxi je to zpravidla mnohem horší.

A pak je na březích také spousta chat a rekreačních objektů, které mají buď nepropustné jímky, které ale stejně část majitelů nevyváží a časem se tedy dostává nějaký fosfor do jejich okolí. Anebo, a to je horší případ, jsou napojené na nějakou místní vodoteč, která vede přímo do Lipna.

To je třeba případ chatové osady Lojzovy Paseky, kde je několik potoků. Jak jsme si ověřili vlastním měřením, koncentrace fosforu v těchto potocích mimo sezónu jsou docela dobré, ale během července a srpna stoupnou na hodnoty, které jsou srovnatelné s odpadními vodami.

Koncem roku jste z vlastní iniciativy s kolegy prověřoval několik desítek rour, které odhalil nízký stav Lipna. Zjistil jste, že některé do nádrže vypouští odpadní vodu, část nelegálně. Má to nějakou souvislost se současným stavem Lipna?

Řekli jsme si, že využijeme nízkého stavu Lipna, kdy je odhalená část břehu, a podíváme se, kolik takových rour tam vlastně je. Ale bez ohledu na jejich počet, tyto výpusti nejsou hlavní příčinou současného stavu, ale jen jedním z negativních faktorů. A když dáte mnoho těchto drobných vlivů dohromady, celkový efekt roste.

O jaké roury jde?

Část výpustí patří velkým čistírnám odpadních vod. Ty jsou v pořádku, tam žádný legislativní problém zřejmě není. Řada výpustí je spíš historickou zátěží, mnohé pochází z dob socialismu a jsou už nefunkční. Pak jsou tam drobnější výpusti, které je třeba ještě dále prověřit.

Kolegové z Povodí Vltavy provedli vlastní šetření a zjistili, že asi jen deset výpustí nemá platné povolení. Navíc identifikovali jednu problematickou výpusť ve Frymburku, která původně měla sloužit ke svodu dešťové vody, ale v současnosti tam běžně teče splašková voda přímo do Lipna. Kolegové už podali podnět na Českou inspekci životního prostředí.

Neměl na to někdo ze zodpovědných orgánů přijít dříve?

To je dobrá otázka. V zásadě to tak cítím. Na druhou stranu buďme rádi, že to neusnulo a naše aktivita padla na úrodnou půdu.

Podle spolku Lipensko pro život může kvalitu vody ještě zhoršit developerská výstavba na pobřeží. Je tato obava oprávněná?

S několika zástupci developerů jsem jednal osobně a situaci s čištěním odpadních vod v plánovaných rekreačních komplexech malovali v růžových barvách. Ale už teď vidíme, že situace na Lipně je špatná.

Plány předpokládají vznik komplexů s tisíci nových lůžek. I kdyby, o čemž mám velké pochyby, se všichni developeři snažili vyčistit vodu, jak nejlépe budou moci, tak stále na břeh nádrže přivedou tisíce lidí navíc oproti současnému stavu. A pro ilustraci doplňuji, že Černá v Pošumaví nebo Lipno nad Vltavou mají každá pod tisíc stálých obyvatel, pouze Horní Planá a Frymburk jich mají více než tisícovku. Některé z plánovaných rekreačních komplexů by přitom měly mít kapacitu pro více než dva tisíce lidí.

Stávající situaci to tedy musí zákonitě zhoršit. Obavy Lipenska pro život jsou možná někdy přehnané, ale rozhodně je za nimi racionální jádro.

Nabízí se nějaké řešení tady tohoto problému?

Nejlepší by bylo, kdyby se podařilo vybudovat obvodovou kanalizaci a veškerou odpadní vodu, kterou vyprodukují obce, chaty a rekreační areály, napojit na čistírnu, která by byla umístěná pod hrází. Takový projekt už existuje, jenom to naráží na finance, protože by to bylo neskutečně drahé.

Technicky můžeme dělat spoustu opatření, bojím se ale, že přes všechny naše snahy může vliv klimatické změny převážit a sinice mohou být i tak v nádrži po velkou část roku.

Takže je možné, že lidé, kteří si u Lipna koupí apartmány, se místo koupání budou jen dívat na zelenou vodu?

Ano, a to už se vlastně děje. U Černé v Pošumaví je část oddělená od hlavní nádrže, které se říká Malé Lipno. Tam je nový hotel, který je prázdný. A naproti němu jsou nové apartmány, je tam i krásná pláž, a nikdo tam není. Proč? Protože do zátoky ústí výpusť z čistírny odpadních vod. Navíc tam teče potok, kudy při srážkách teče nečištěná odpadní voda přímo do nádrže. A když tam jste v létě, tak je tam tolik sinic, že by se po nich skoro dalo chodit. V této části s apartmány se koupat během léta prakticky ani nedá, navzdory infrastruktuře s moly a loděmi.

Nevím, jestli to těm lidem vadí, nebo ne. Možná tam budou jezdit za jinými typy zábavy, například za cyklistikou.

Co znamená zimní výskyt sinic pro letní sezonu? Bude koupání v Lipně v létě vůbec možné?

Kdybych si měl tipnout, tak to zřejmě nějaký vliv bude mít. A zřejmě bude velmi nepříznivý. Myslím, že sinice se letos mohou na Lipně vyskytnout dříve než v minulých letech. Ale samozřejmě vše závisí i na počasí, které lze dopředu jen těžko předvídat. Pokud bude studené léto a zataženo, tak ta situace může být víceméně v pohodě. Ale pokud budou vedra už od května, tak pak bych si tipoval, že se bude kalamitní situace opakovat, ne-li že bude horší.