Článek
Litva se chystá zakázat vstup na své území ruským vojákům, kteří se zapojili do bojů proti Ukrajině. Spolupracuje přitom s Estonskem, které už podobný zákaz začalo zavádět. Uvedla to litevská veřejnoprávní stanice LRT. Evropská unie podobný krok zvažuje, důvodem jsou bezpečnostní rizika, napsal dříve server Euronews.
„Jedná se o národní iniciativu. Estonsko už začalo, my nyní zjišťujeme kdy, kdo a jak ji může zavést, protože to je náročná práce,“ uvedl litevský ministr vnitra Vladislav Kondratovič. „Musíme si být jisti, že údaje jsou autentické a správné a že následně nevzniknou žádné právní spory. Naši kolegové z Estonska seznam mají. Sdílíme ho, oni ho už zavádějí, a my se přidáme,“ dodal litevský ministr.
Estonsko podle LRT v lednu vyzvalo členské státy Evropské unie, aby koordinovaně zavedly zákaz vstupu pro ruské vojáky do celého schengenského prostoru. V lednu tato pobaltská země podle médií zakázala vstup 261 ruským vojákům a uvedla, že to je začátek. Zkraje února estonská veřejnoprávní stanice ERR napsala, že Tallinn tak učinil v případě dalších 1073 lidí, kteří se zapojili do ruské invaze na Ukrajině.
„Ruští vojáci, kteří bojovali a nadále bojují na Ukrajině, zabíjeli, ničili, znásilňovali a rabovali. Uzavření společného evropského bezpečnostního a schengenského prostoru pro ně je v zájmu bezpečnosti všech,“ uvedl tehdy estonský ministr vnitra Igor Taro. „Na základě předchozích válek rozpoutaných Ruskem, například v Afghánistánu nebo Čečensku, víme, že lidé vracející se z frontové linie začínají hledat nové příležitosti zahrnující násilí a organizovaný zločin,“ uvedl dále ministr.
Připomněl, že EU uvalila na Rusko kvůli jeho invazi na Ukrajinu sankce. „Nejde však jen o válku Kremlu, protože proti Ukrajině bojovaly a bojují statisíce ruských občanů,“ řekl Taro s tím, že za válku by měli být zodpovědní i vojáci. „Nemůžete jeden den zabíjet lidí a další relaxovat v civilizované Evropě,“ dodal.
Loni v červnu sedm severoevropských zemí vyzvalo k zavedení zákazu udělování víz do schengenského prostoru pro příslušníky ruské armády a dalších ozbrojených skupin, kteří se účastnili války proti Ukrajině, podotkla stanice ERR. Server Euronews na konci ledna pak napsal, že Evropská unie začala zvažovat nový návrh na zákaz vstupu ruských vojáků, kteří bojovali ve válce proti Ukrajině, kvůli bezpečnostním rizikům.
S plánem podle něj přišlo právě Estonsko. Ministr zahraničí této pobaltské země Margus Tsahkna v lednu prohlásil, že je v Rusku téměř milion bojovníků, které označil za nebezpečné, a varoval, že mnoho z nich zamíří po válce do Evropy. A ta na to podle něj není připravená. Je proto zapotřebí společný postup na úrovni EU, řekl.
Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová tehdy podle Euronews uvedla, že mnoho unijních států estonský plán podporuje, konkrétní země nejmenovala. „Představuje to jasné bezpečnostní riziko pro Evropu. Dohodli jsme se, že tento návrh vezme dále a otestujeme chuť členských států,“ dodala politička, která dříve působila jako estonská premiérka.
Brusel po ruském vpádu na Ukrajinu v roce 2022 Rusům ztížil možnost získávat schengenská víza, když zrušil dohodu o zjednodušení vízového režimu. Někteří členové Unie zašli dál a Rusům vstup na své území výrazně omezili, jiné země zůstaly liberálnější. Evropská komise loni pravidla zpřísnila a Rusové nyní - až na výjimky - nemohou získávat víza pro opakovaný vstup do schengenského prostoru, ale jen ta jednorázová.
