Článek
Ve Východočínském moři se v prosinci a lednu shromáždily tisíce čínských rybářských lodí do pravidelných geometrických formací. Držely pozice až 30 hodin. Manévry pokračovaly ještě minulý týden. Informace o akci teď analyzovala francouzská zpravodajská agentura AFP.
Odborníci varují, že šlo zřejmě o koordinovanou „státní operaci“, nikoli rybolov. Podle Jasona Wanga z firmy ingeniSPACE, která analyzuje satelitní snímky a lodní signály, se v oblasti za hustého provozu pohybovaly asi dva tisíce takový lodí.
Plavidla byla od sebe vzdálena jen zhruba 500 metrů a utvářela přímé linie, které podle expertů„v přírodě jen zřídka vidíte“. Podobné koncentrace, přesahující tisíc lodí, jsou podle Wanga neobvyklé.
🇨🇳 Thousands of Chinese fishing boats have been massing in geometric formations in the East China Sea, in coordinated actions that experts believe are part of Beijing's preparations for a potential regional crisis or conflict.
— AFP News Agency (@AFP) March 13, 2026
➡️ https://t.co/7G3gb1A2bb pic.twitter.com/25F94baW44
Už 25. prosince loňského roku se podle expertů oslovených agenturou asi 300 kilometrů severovýchodně od Tchaj-wanu shromáždily lodě v rekordním počtu. Dalších asi tisíc plavidel se začátkem ledna seskupilo do obdélníku dlouhého 400 kilometrů. Minulý týden se 1200 lodí postavilo do dvou paralelních řad a drželo pozice zhruba 30 hodin.
„Nikdy jsem neviděl takovou koncentraci rybářských lodí mimo přístav,“ upozorňuje Gregory Poling, ředitel Asia Maritime Transparency Initiative při americkém think tanku Center for Strategic and International Studies (CSIS).
Formace byly mnohem větší než například incident z roku 2016, kdy se u japonského souostroví Senkaku - nárokovaného Čínou - shromáždilo kolem 200 až 300 čínských lodí, upozornil už dříve japonský server Nikkei Asia.
Za jediné věrohodné vysvětlení podivných formací experti považují to, že si Peking testoval schopnost soustředit velké množství rybářských plavidel, aby to mohl později využít při vojenských operacích.
Komunistická Čína si dlouhodobě nárokuje jinak samosprávný ostrov Tchaj-wan a nevylučuje jeho připojení silou. V poslední době se zhoršují i vztahy Pekingu s Tokiem - obě země mají také územní spory.
„Neexistuje žádná komerční entita, co by kontrolovala tolik rybářských lodí, o které bych věděl,“ řekl AFP bývalý důstojník amerického námořnictva Thomas Shugart, který teď pracuje pro washingtonský think tank Center for a New American Security.
Podle něj jsou civilní lodě zásadní pro čínské plány na jakoukoli invazi. Peking nevlastní dost výsadkových lodí, aby mohl provést vylodění. „Bez této civilně-vojenské námořní masy si nemyslím, že by Čína mohla invazi provést,“ dodal Shugart.
Podle Davida Kroodsmy z neziskové organizace Global Fishing Watch byla flotila „vysoce koordinovaná“ a lodím pravděpodobně bylo nařízeno nelovit.
Analýza dat o pohybu lodí a satelitních snímků ukázala, že většina plavidel pocházela z východočínské provincie Če-ťiang, kde se nachází přístavy námořní milice, civilní rybáři cvičení k podpoře armády.
Čínská námořní flotila už dříve operovala v Jihočínském moři, kde obtěžovala filipínské rybářské lodě a prosazovala územní nároky Pekingu.
V oblasti, která je považovaná za jednu z nejkritičtějších na světě, si komunistická Čína nárokuje svrchovanost nad více než 80 procenty strategických vodních cest. Putuje přes ně až třetina globálního námořního obchodu.
Nároky na toto území si však dělají i Brunej, Malajsie, Filipíny, Tchaj-wan a Vietnam.
Peking se k formacím ve Východočínském moři veřejně nevyjádřil. Experti se shodují, že tyto manévry odpovídají strategii prezidenta Si Ťin-pchinga připravit armádu na možné zabrání Tchaj-wanu, přičemž rok 2027 označují jako možný termín invaze.
Územní spory v Jihočínském moři.
