Online: Američané nabízí 10 milionů dolarů za informace o Chameneím

Vážení čtenáři, online reportáž z dění na Blízkém východě pokračuje zde.

Izrael odmítl nabídku Libanonu na navázání přímých rozhovorů s odůvodněním, že na takový krok je již pozdě. Libanonský prezident Joseph Aún tento týden vyjádřil ochotu s Izraelem vést přímá jednání ve snaze ukončit válku mezi Hizballáhem a Izraelem. Podle některých zdrojů Aún prohlásil, že je připraven usilovat o normalizaci vztahů, píše agentura Reuters.

Postoj libanonského státu podle Reuters odráží silnou míru domácího odporu vůči roli Hizballáhu jako ozbrojené skupiny. Minulý týden libanonská vláda zakázala vojenské aktivity hnutí.

Libanonská exekutiva se v posledních měsících snažila o odzbrojení Hizballáhu, který však takový krok odmítá. Podle něj by to oslabilo schopnost Libanonu odolávat vojenským útokům ze strany sousedního Izraele. Vláda se přitom podle Reuters obává, že kdyby proti Hizballáhu zakročila razantněji, riskovala by vypuknutí občanské války.

„V tom je ten problém: Libanon to nedokáže. A já to chápu. Jedná se o společnost složenou z mnoha náboženských skupin a Libanon si nemůže dovolit vyhlásit válku žádné komunitě,“ řekl podle Reuters Michael Young z Carnegieho centra pro Blízký východ.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve čtvrtek na tiskové konferenci prohlásil, že varoval libanonskou vládu, aby se s militantním hnutím Hizballáh vypořádala sama, jinak to provede Izrael. Návrh prezidenta Aúna zahájit přímé rozhovory však podle agentury Reuters, která cituje informované zdroje, nevyvolal výrazný zájem ani ze strany Izraele, ani Spojených států.

Americké ministerstvo zahraničí nabídlo odměnu deset milionů dolarů (přibližně 213 milionů korun) za informace týkající se deseti členů íránského vedení včetně nového nejvyššího duchovního vůdce země Modžtaby Chameneího. Kromě finanční odměny ministerstvo za informace slibuje i možnost přesídlení z Íránu. Resort výzvu zveřejnil v rámci vládního programu Rewards for Justice (Odměny za spravedlnost).

Na seznamu osob, o které má americká administrativa zájem, je kromě Chameneího mimo jiné tajemník íránské Nejvyšší rady národní bezpečnosti Alí Larídžání, Chameneího vojenský poradce Jahjá Rahím Safaví, ministr bezpečnosti Esmáíl Chatíb či ministr vnitra Eskandar Momení.

„Tito lidé velí různým složkám íránských revolučních gard, které plánují, organizují a provádějí teroristické útoky po celém světě,“ uvádí ministerstvo ve výzvě k poskytnutí informací.

Tel Aviv zahájil další vlnu „rozsáhlých útoků“ na Teherán, oznámila podle britské BBC izraelská armáda. O explozích v íránské metropoli podle webu Al Jazeera psala také tamní agentura Tasnim. Ta dále informovala, že protiraketová obrana města se snaží dopadající projektily zneškodnit.

Íránské úřady zadržely muže, který podle nich vedl skupinu prodávající přístup k internetu prostřednictvím terminálů satelitního systému Starlink. Agentura AFP napsala, že tato technologie je v Íránu zakázána. Režim v Teheránu blokuje standardní přístup k internetu od 28. února, kdy na Írán zaútočily Spojené státy a Izrael. Vyplývá to z dat nevládní organizace Netblocks, která monitoruje kybernetickou bezpečnost.

Někteří obyvatelé Íránu se snaží blokaci internetu obejít právě používáním systému Starlink americké společnosti SpaceX. Loni v říjnu schválený zákon ale předpokládá až dvouletý trest vězení za přepravu, používání, nákup či prodej nelicencovaných zařízení poskytujících internetové připojení „jako například Starlink“.

Sedmatřicetiletý muž, který byl zadržen ve městě Šíráz, podle policie organizoval síť, která působila v několika provinciích země a za úplatu poskytovala přístup k internetu skrze Starlink. Íránská tisková agentura ISNA, která o případu informovala, neuvedla, kdy byl muž zatčen.

Deník The Wall Street Journal v únoru s odvoláním na nejmenované americké činitele napsal, že administrativa prezidenta Donalda Trumpa propašovala do Íránu přibližně 6000 terminálů Starlink poté, co íránské úřady v lednu začaly brutálně potlačovat protivládní demonstrace a drasticky omezily připojení k internetu. Přístup k internet byl tehdy blokován 18 dní.

Írán povolil dvěma tankerům se zkapalněným plynem proplout skrz Hormuzský průliv, uvedla agentura Reuters s odkazem na čtyři své zdroje. Podle nich byly lodě označené indickou vlajkou. Nezávisle na tom potvrdily dva zdroje webu Lloyd's List Intelligence, že v sobotu do Indie dorazí tanker s ropou ze Saúdské Arábie, který proplul průlivem kolem 1. března.

Organizace spojených národů podle agentury AP varovala, že blokáda klíčové dopravní tepny by nezvedla jen ceny ropy, ale také potravin, léků a dalších k životu potřebných zásob.

Spojené státy vysílají na Blízký východ expediční útvar námořní pěchoty. Napsal o tom list The Wall Street Journal, který poznamenal, že se tak děje v době, kdy íránské údery paralyzovaly lodní dopravu v Hormuzském průlivu, klíčové tepně pro dopravu ropy z Perského zálivu na světové trhy. Americké ministerstvo obrany zprávu odmítlo komentovat.

Vyslání expedičního útvaru, který v případě amerických sil tvoří až 2500 příslušníků námořní pěchoty, schválil podle listu ministr obrany Pete Hegseth. Učinil tak na žádost oblastního velitelství amerických ozbrojených sil.

Při noční obraně svých základen v Iráku sestřelila Británie několik dronů, oznámilo ministerstvo obrany této ostrovní země. Zvýšenou pozornost věnuje země také situaci v Bahrajnu, nad kterým vůbec poprvé od začátku konfliktu přeletěly britské stíhačky Typhoon.

Londýn ale zajišťuje preventivní obranu i v jiných zemích. „Britské stíhačky Typhoon a F-35 nyní létají s cílem obrany britských zájmů napříč spojenci Katarem, Kyprem, Spojenými arabskými emiráty, Jordánskem a Bahrajnem,“ sdělil resort.

Celkem 773 mrtvých a přes 1 900 zraněných zapříčinily izraelské útoky v Libanonu, zveřejnilo podle agentury AP tamní ministerstvo zdravotnictví. Instituce upřesnila, že mezi zesnulými je 62 žen a více než 100 dětí.

Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa jeho ruský protějšek Vladimir Putin trochu pomáhá Íránu. Hlava státu to řekla v rozhovoru pro rozhlasovou stanici Fox News Radio, píše agentura Reuters. „Myslím si, že jim (Íránu) lehce pomáhá, hádám. A on si pravděpodobně myslí, že my pomáháme Ukrajině, že jo,“ komentoval Trump.

Americký prezident v rozhovoru rovněž odmítl pomoc Ukrajiny s obranou před íránskými drony. „Ne, nepotřebujeme jejich pomoc,“ reagoval na nabídku od ukrajinské hlavy státu Volodymyra Zelenského.

„S každým dnem této války vyvstává více otázek. Více otázek, než na kolik dokážeme odpovědět. A jedna věc začíná být čím dál jasnější: Potřebujeme přesvědčivý plán, jak tato válka může skončit,“ apeloval německý kancléř Friedrich Merz na vojenských cvičeních v Norsku.

Podle Merze na Blízkém východě dochází k nebezpečné eskalaci, při které Írán bez rozdílu útočí na země napříč celým tímto regionem.

Čtyři až pět tisíc íránských vojáků zahynulo po skoro dvou týdnech intenzivního ostřelování. Podle serveru The Times of Isreal o tom informovala izraelská armáda. Celkově Tel Aviv podnikl přes 7 600 útoků, většinu z nich (zhruba 4 700) cílila na íránský raketový program.

„Je potvrzeno, že všech šest členů na palubě amerického tankovacího letounu KC-135, který havaroval v západním Iráku, zemřelo,“ informovalo na sociální síti X americké oblastní velitelství ozbrojených sil. Letadlo se podle něj ztratilo ve čtvrtek nad spřáteleným vzdušným prostorem, kudy přelétalo ve spojitosti s americkými zásahy v Íránu.

Důvody ztráty KC-135 zatím nejsou známy, podle velitelství ji však nezapříčinila nepřátelská palba. Případem se budou Spojené státy nadále zabývat. Identitu padlých vojáků zveřejní Washington nejdříve 24 hodin poté, co se situací seznámí jejich rodiny.

Prezident Donald Trump se domnívá, že íránský duchovní vůdce Modžtaba Chameneí je zraněný, ale nejspíše naživu. „Myslím, že je poškozený, ale domnívám se, že je pravděpodobně v nějaké podobě naživu,“ řekl v rozhovoru pro Fox Radio. Podle americké televize zranily Modžtabu Chameneího údery v prvním dni americko-izraelských útoků na Írán.

Oblastní velitelství ozbrojených sil USA (CENTCOM) pověřilo osobu, která bude mít za úkol prošetřit zásah na íránskou dívčí školu. Zapříčinil úmrtí více než 165 lidí. Podle agentura AP to uvedl americký ministr obrany Pete Hegseth.

Vyšetřovatel je mimo americké velitelství. AP se domnívá, že k raketovému útoku pravděpodobně vedly zastaralé informace zpravodajských služeb. Analýza toho, co zásahu předcházelo, poběží podle Hegsetha tak dlouho, jak bude potřeba.

„Dostaneme se k pravdě a sdělíme ji, jakmile ji budeme znát,“ komentoval ministr.

Rusko se mýlí, íránská válka neodvrátí pozornost a podporu spojenců od Ukrajiny, prohlásil francouzský prezident Emmanuel Macron po jednání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským, jemuž přislíbil další vojenskou a finanční pomoc pro jeho zemi bránící se ruské agresi. Zelenskyj za podporu poděkoval a vyzval k přijetí dalších sankcí proti Rusku. Dočasné americké uvolnění sankcí týkajících se ruské ropy je chyba, která nepomůže dojednání míru, dodal.

Macron, který patří k nejaktivnějším evropským lídrům v kontaktech s ukrajinským vůdcem, přivítal Zelenského v Elysejském paláci po dvou měsících od lednové návštěvy. Ukrajinského prezidenta ujistil, že navzdory íránské válce Paříž nezapomíná na jeho zemi. Přislíbil, že EU poskytne Kyjevu půjčku 90 miliard eur (2,2 biliony korun), k níž se zavázala loni a jejíž uvolnění nyní blokují Maďarsko a Slovensko.

„Tento závazek bude dodržen, říkám to tady pevně a jasně,“ řekl Macron při společné tiskové konferenci se Zelenským. Budapešť a Bratislava hrozí vetovat úvěr, pokud Ukrajina neobnoví tranzit ruské ropy ropovodem Družba, který podle Kyjeva v lednu poškodil ruský vzdušný útok.

Zelenskyj uvedl, že Evropa by měla pokračovat v tlaku na režim Vladimira Putina prostřednictvím sankcí. Současné povolení nákupu ruské ropy aktuálně převážené tankery, které ve čtvrtek oznámil Washington v reakci na růst cen suroviny způsobený íránskou odvetou za americko-izraelské údery, je podle Zelenského chyba. Rusko tím může získat až deset miliard dolarů na vedení války, uvedl ukrajinský prezident.

Potlačte a odzbrojte hnutí Hizballáh, vyzývají obyvatele Libanonu letáky, které izraelské letouny shazují v hlavním městě Bejrútu.

Na letácích je také QR kód, který po naskenování otevře náborový kanál izraelské rozvědky. Bejrút varuje občany, aby kód neskenovali.

Íránský nový duchovní vůdce Modžtaba Chameneí byl zraněn a pravděpodobně znetvořen, uvedl v pátek na tiskovém brífinku Pentagonu americký ministr obrany Pete Hegseth. Zpravodajský web BBC píše, že žádné důkazy o tom, že by byl íránský duchovní vůdce znetvořen, nejsou k dispozici.

Íránská státní televize nicméně již dříve Modžtabu Chameneího označila za zraněného ve válce. Podle Hegsetha bylo při americko-izraelských úderech v Íránu, které začaly poslední únorový den, zasaženo na 15 tisíc cílů.

Spojené státy podle Hegsetha nyní dál „ničí armádu radikálního íránského režimu způsobem, jaký svět ještě neviděl“. Podle šéfa Pentagonu přišel Írán o letectvo, námořnictvo, protivzdušnou obranu i schopnost odpalovat rakety. Počet střel, které Írán vyslal, podle Hegsetha od začátku operace klesl o 90 procent a počet dronových útoků o 95 procent.

Francouzského vojáka na základně v Iráku zabil ve čtvrtek večer útok Íránem vyráběného dronu Šáhid. Francouzským médiím to v pátek řekl šéf jednotky, která v Iráku bojuje proti teroristické organizaci Islámský stát (IS). Šest lidí zraněných při útoku je stále v nemocnici, oznámilo francouzské ministerstvo obrany.

Dvaačtyřicetiletý poddůstojník Arnaud Frion je prvním zabitým francouzským vojákem od začátku americko-izraelských úderů na Írán, na něž Teherán odpovídá údery na území amerických spojenců v regionu.

Frion „prováděl výcvik Kurdů“ v rámci protiteroristické mise, řekl podle agentury AFP médiím velitel jednotky François-Xavier de la Chesnay. Dron Šáhid ho zabil při útoku na na kurdsko-francouzskou základnu v oblasti Irbílu na severu Iráku. Frion i přes okamžitou pomoc lékařů zemřel krátce po útoku, uvedlo ministerstvo obrany. Dalších šest lidí bylo zraněno a je v nemocnici, Paříž už pracuje na jejich návratu do vlasti, doplnil úřad.

Izraelské obranné síly (IDF) oznámily, že směrem k jejich území byly odpáleny íránské rakety. Informuje o tom BBC.

„IDF zjistily, že před krátkou dobou byly z Íránu odpáleny rakety směrem k území Státu Izrael. Obranné systémy jsou v pohotovosti, aby tuto hrozbu zachytily,“ uvádí se v prohlášení.