Článek
Země Perského zálivu hrají klíčovou roli v dodávkách surovin pro výrobce hnojiv. Z regionu se vyváží zhruba polovina celé vyvážené močoviny – nejvyužívanější suroviny při výrobě hnojících látek. Jejich export sice míří převážně na východ, problémy ale už pociťují i Evropané. Že konflikt s Íránem může vyvolat nebývalou krizi v dodávkách hnojiv, varuje agentura Bloomberg.
Výroba hnojiv je energeticky náročná a evropské závody teď zatěžuje hlavně zdražování zemního plynu, zároveň ale stoupá cena základních surovin. A to i těch, které se nedováží z Perského zálivu, protože světový trh je propojený. Z této situace může těžit například Rusko, které i přes válku na Ukrajině patří mezi klíčové dodavatele hnojiv do Evropy i do Spojených států. Moskva čerstvě profituje i z rozhodnutí USA, které mu načas uvolní ruce při obchodování s ropou.
Dění na Blízkém východě se podle Světového měnového fondu postupně odrazí i na cenách potravin. Ať už kvůli přiškrcení dodávek pro zemědělce, tak i kvůli obecnému zdražení energií. V Indii se už kvůli kombinaci obojího pozastavila výroba hnojiv v řadě klíčových areálů, které zásobují farmy v nejlidnatější zemi světa.
A třeba v Indonésii – čtvrtém nelidnatějším státě – by hnojiva podle samotných výrobců mohla skokově podražit až o 30 procent. Tím pádem stoupne tlak na zemědělce, kteří by mohli jít s cenami za svou produkci nahoru.
Základní fakta o Hormuzském průlivu.
Stranou nezůstává ani Evropa. Německý svaz chemického průmyslu raději odložil zveřejnění výhledu na letošní rok. Text, na kterém sdružení pracovalo dlouhé měsíce, totiž popisuje realitu, která už neplatí.
„Dlouhodobé narušení by výrazně zhoršilo dostupnost hnojiv v hlavních regionech závislých na dovozu, jako jsou Brazílie, Indie, jižní Asie a části Evropské unie,“ stojí například ve varování nizozemské banky ING.
Obavy ze zdražování potravin musí mít i Američané, kteří i bez toho čelí inflaci. Podle Stephanie Rothové, vedoucí ekonomky Wolfe Research, by mohlo zdražování potravin zesílit zhruba o dva procentní body oproti stávajícímu vývoji.
USA přitom v listopadu čekají takzvané midterms volby a američtí voliči jsou na vývoj ekonomiky mimořádně citliví.
Elektronika, hliník, guma
Přes Hormuzský průliv putuje také zhruba pětina světových dodávek surového hliníku. Země jako Katar a Bahrajn na jeho výrobu vsadily i kvůli tomu, aby jejich hospodářství nezáviselo čistě jen na těžbě fosilních paliv. Odběratelé ale nyní na dodávky čekají marně a musí se poohlédnout po náhradních partnerech v Asii.
„Ceny hliníku už teď rostou, a pokračující narušení dodávek může vést k vyšším nákladům ať už v automobilovém, leteckém nebo strojírenském průmyslu v USA a v Evropě,“ varoval na stanici CNBC Tony Pelly z poradenské společnosti BSI Consulting. I podle něj jsou ale tím nejožehavějším problémem váznoucí dodávky hnojiv.
Chemickým závodům v mnoha koutech světa teď chybí i suroviny na výrobu plastů či gumy. Problémům čelí také výrobci elektroniky, baterií či farmaceutický průmysl. A bude-li současný konflikt pokračovat, může se to na cenách jejich výrobků odrazit v řádu týdnů.
„Pokud se během dalšího týdne nenajde řešení, trhy to zohlední — a pak se to poměrně rychle promítne do cen,“ uvedl pro CNBC Darell Fletcher, ředitel firmy Bannockburn Global Forex, která se zaměřuje na mezinárodní obchod a management rizik.
Odstřižení Perského zálivu od přístupu k oceánu způsobuje potíže i výrobcům čipů. Odpadla jim velká část dodávek helia – třetině jeho světové výroby totiž vládne Katar. Helium se využívá k chlazení mimořádně citlivých technologií a vedle toho je potřeba i ve strojích na magnetickou rezonanci.
Poněkud překvapivým dopadem konfliktu může být i zdražení třtinového cukru. Jeho cena se totiž odvíjí i od světové poptávky po etanolu, nebo také lihu. A ta momentálně roste, stejně jako u všech dalších možných paliv vyráběných ze zemědělské produkce. Řada domácností je kvůli rostoucím cenám energií hodlá využít coby alternativu.
New York Times upozorňují, že největším producentem cukrové třtiny je Brazílie. Tamní zpracovatelský průmysl se v běžných dobách zaměřuje na výrobu cukru. Jakmile ale ceny etanolu rostou, pak se velká část produkce může rychle přeorientovat a upřednostní právě tuhle látku.
Situace na komoditním trhu je ale nepřehledná a sklizeň třtiny začne až za několik týdnů – zpracovatelé tak ještě mohou nějakou dobu vyčkávat, jak se situace v Perském zálivu vyvine.
Kdo naopak nečeká, jsou velcí investoři. V posledních dnech tak například výrazně rostou akcie mnoha výrobců hnojiv. Od pondělka se také prudce měnila situace na evropských trzích s dluhopisy.
Podle agentury Bloomberg se do toho zřejmě promítla i síla agresivně laděných investičních fondů, které narychlo uzavíraly či otevíraly pozice kvůli očekávání, že centrální banky budou kvůli Íránu okamžitě měnit sazby.
Vlna takových rozhodnutí zatím nepřišla. Třeba člen rady guvernérů Evropské centrální banky Peter Kažimír ale nevylučuje, že se může se sazbami kvůli obavám z inflace velmi brzy pohnout.
