Video: Hořící tanker v Iráku. Američané zatím nedokážou lodím pomoct

Útoky na tankery, pokládání námořních min a hrozby uzavřením Hormuzského průlivu ochromují dopravu v jedné z nejdůležitějších tepen námořní dopravy na světě.

Podle analýzy deníku The New York Times (NYT) bylo od začátku konfliktu napadeno nejméně šestnáct ropných tankerů, nákladních a dalších obchodních lodí.

Írán se k části útoků přihlásil. Mezi poslední incidenty patří čtvrteční útok na dva tankery u iráckého pobřeží, které po zásahu začaly hořet.

Mezinárodní námořní organizace uvádí, že útoky si vyžádaly nejméně osm obětí a jeden člověk je nezvěstný. Před americko-izraelskou válkou proti Íránu přitom Hormuzským průlivem běžně proplouvalo asi 80 ropných a plynových tankerů denně. Vyplývá to z dat analytické společnosti Kpler.

Denně se tudy přepravovalo přibližně 20 milionů barelů ropy, tedy asi 3,2 miliardy litrů, které zásobovaly velkou část světa. Dnes se počet proplouvajících lodí snížil na pouhou jednu nebo dvě denně.

Irán podle Američanů začal pokládat miny v Hormuzském průlivu. Americká armáda už dříve oznámila, že zničila větší íránská námořní plavidla, která by mohla být použita k rychlému pokládání min v průlivu. Podle amerického úředníka obeznámeného se situací proto Írán začal ve čtvrtek používat menší lodě, píše deník NYT.

Islámské revoluční gardy mohou nasadit stovky, dokonce tisíce malých plavidel, která íránské jednotky dlouhodobě využívají k obtěžování větších lodí včetně plavidel amerického námořnictva. Teherán však pokládání min oficiálně popírá.

Podle amerických úředníků nejde o zvlášť rychlou ani efektivní operaci. Írán však zřejmě sází na to, že miny dokáže pokládat rychleji, než je Spojené státy budou schopny odstraňovat. Tím by mohl vytvořit další odstrašující prvek pro lodě, které se pokusí průlivem proplout.

Útoky se přitom neomezují jen na samotný Hormuzský průliv. Íránské plavidlo se podle stanice CBS News přiblížilo velmi blízko k americké letadlové lodi USS Abraham Lincoln a americké síly na něj následně zahájily palbu. Informaci médiu potvrdili dva američtí představitelé obeznámení s incidentem, kteří hovořili pod podmínkou anonymity.

Jedno z doprovodných plavidel se pokusilo íránskou loď zasáhnout z lodního kanonu. Není jasné, které konkrétní plavidlo na íránskou loď střílelo. Podle amerických představitelů však střely cíl několikrát minuly a není zřejmé ani to, zda šlo o varovné výstřely.

Následně byl vyslán vrtulník vyzbrojený střelami Hellfire, který íránské plavidlo zasáhl dvěma z nich. Stav lodi ani její posádky zatím není znám. Incident se podle zdrojů odehrál na začátku tohoto týdne.

Další vážný incident se ve čtvrtek odehrál u iráckého ropného terminálu. Podle námořní bezpečnostní společnosti Ambrey byly zasaženy dva tankery Zefyros a Safesea Vishnu. K úderu na druhý zmiňovaný tanker došlo během překládky paliva v kotvišti Umm Kasr. Po zásahu vypukl rozsáhlý požár a do moře unikla ropa. Informovala o tom agentura Reuters.

Z obou plavidel bylo zachráněno nejméně 38 lidí. Jeden člověk zahynul a pátrací operace pokračovaly ještě následující ráno.

Zdroj z irácké bezpečnostní komunity řekl stanici CNN, že k útoku pravděpodobně došlo pomocí člunu naloženém výbušninami. Teherán se později k útoku přihlásil a potvrdil i použití člunu.

Revoluční gardy tvrdí, že tanker Safesea Vishnu považovaly za plavidlo spolupracující s americkou armádou. Zaútočily na něj prý poté, co loď ignorovala varování íránského námořnictva.

I přes předchozí náznaky a přibývající incidenty americké námořnictvo stále není připraveno ropné tankery oblastí doprovázet. Americký ministr energetiky Chris Wright ale v rozhovoru pro televizi CNBC řekl, že by se to brzy mělo změnit.

„Stane se to poměrně brzy, ale teď to ještě není možné,“ řekl Wright o plánované eskortní misi. „Jednoduše na to zatím nejsme připraveni. Všechny naše vojenské prostředky jsou nyní soustředěny na ničení íránských útočných schopností a průmyslu, který tyto schopnosti vyrábí.“

Podle něj by americké námořnictvo mohlo začít doprovázet tankery průlivem do konce tohoto měsíce.

Americký prezident Donald Trump přitom už 3. března uvedl, že námořnictvo Spojených států začne tankery Hormuzským průlivem doprovázet, jakmile to bude možné.

Některé odborné analýzy jsou ještě pesimističtější. Podle nich by plné znovuotevření průlivu mohlo vyžadovat i určitou formu pozemní operace s cílem ovládnout část íránského pobřeží v jeho blízkosti.

„Strategické priority, jako je otevření Hormuzského průlivu a zajištění toho, co zbylo z íránských zásob jaderného materiálu, si pravděpodobně vyžádají nasazení pozemních jednotek, pokud se nepodaří dosáhnout diplomatického řešení,“ řekl deníku The Wall Street Journal analytik Brian Katulis z washingtonského think tanku Middle East Institute.

I bez nasazení pozemních jednotek by však samotná mise doprovodu tankerů byla mimořádně složitá. Zahrnovala by konvoje obchodních lodí chráněné válečnými plavidly a doprovázené jednotkami určenými k odminování.

Válečné lodě zapojené do takové operace by navíc čelily značnému riziku. Největší hrozbou jsou íránské mobilní protilodní střely odpalované z pobřeží, které lze poměrně snadno maskovat například v běžných nákladních automobilech.