Článek
Obranná strategie Íránu dostala po téměř dvou týdnech války jasné kontury. Chce donutit Spojené státy a Izrael ukončit údery, protože cena ropy vystoupá nesnesitelně vysoko. Hrozba zpomalení globální ekonomiky, přízrak krize v arabských monarchiích v Perském zálivu a zdražení pohonných hmot v USA půl roku před volbami do Kongresu. To jsou karty, které má Teherán v rukou.
Co přijde dříve? Globální ekonomický útlum a rozhodnutí Donalda Trumpa válku ukončit kvůli jejím hospodářským dopadům, nebo kolaps íránského režimu? Americké zpravodajské služby se podle agentury Reuters domnívají, že nyní bezprostředně íránskému vedení nehrozí pád. Oklepalo se z úderu prvního dne, kdy zemřel nejvyšší vůdce Alí Chameneí a několik dalších představitelů, a udrželo jednotu v řadách režimu.
Íránské revoluční gardy – elitní složka ozbrojených sil – útočí na tankery v Perském zálivu, kladou miny podél Hormuzského průlivu a také nasadily vodní drony proti plavidlům, která vezou jinou než íránskou ropu.
Námořními vodními drony už Írán udeřil nejméně dvakrát od začátku války. Hned druhý den, 1. března, zasáhl tanker pod vlajkou Marshallových ostrovů nedaleko Ománu. Další útok se odehrál poblíž iráckého přístavu Umm Kasr. Dron zasáhl tanker plující pod bahamskou vlajkou.
Saúdská Arábie, Kuvajt, Katar a Spojené arabské emiráty odrážejí útoky na své ropné rafinerie. V noci na čtvrtek dokonce po zásahu íránské rakety hořely zásobníky s palivem i v Ománu, který si zachovává vůči Íránu neutralitu a působil jako prostředník při rozhovorech se Spojenými státy.
Situace v Perském zálivu.
Už podruhé od začátku války stoupla cena ropy přes sto dolarů za barel. Íránci varovali svět, ať se připraví na cenu 200 dolarů. A že nehodlají ustupovat a pokračují v protiúderech.
Agentura Bloomberg s odvoláním na americké diplomaty napsala, že Teherán je připraven jednat o příměří, jen pokud dostane záruky, že Spojené státy a Izrael už na Írán nezaútočí.
Vzroste inflace?
Šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová předpověděla v důsledku války a vyšších cen ropy zvýšení globální inflace. Analytik České spořitelny Jiří Polanský řekl Seznam Zprávám, že nikdo sice přesně neví, kolik a jaké zbraně Írán nasadí a jak jimi může ochromit produkci a vývoz ropy, nicméně dramatický růst cen ke 200 dolarům za barel ropy neočekává.
„Nemyslím, že by na takovou cenu mohla ropa vystoupat dlouhodobě, řekněme třeba na týdny. Pokud by se to stalo, začala by po celém světě klesat v důsledku ekonomického šoku poptávka, takže cena by zase šla domů. Cena 200 dolarů za barel mi připadá jako přehnaná obava, ale 150 dolarů za barel si dokážu představit. Ale i to by vedlo ke globálnímu útlumu poptávky a tlakům na pokles cen,“ vysvětlil Polanský.
Íránu se už povedlo ochromit produkci ropy v Kuvajtu a pomocí útoků přerušit také provoz největší saúdskoarabské rafinerie Rás Tanura. Saúdové svůj vývoz přesouvají na opačné pobřeží do Rudého moře, ale ani tam to není bez rizika. Z Jemenu mohou tankery proplouvající průlivem Báb al-Mandáb ostřelovat místní Húthíové, kteří jsou spojenci íránského režimu.
„Je těžké předpovědět, jak dlouho válka potrvá. Nevím, zda má Írán vojenskou kapacitu totálně zničit doky a ropnou infrastrukturu v Perském zálivu. Předpokládám, že spíš ne, že taková katastrofa nenastane,“ domnívá se Polanský.
Situace v Jemenu.
Nejvíce v historii stoupla cena 11. července 2008, kdy barel ropy Brent stál přes 147 dolarů. Po zahájení ruské agrese proti Ukrajině na jaře 2022 se ceny tomuto maximu blížily, ale nepřekonaly jej.
Pokud by se tak v následujících dnech nebo týdnech přece jen stalo, česká ekonomika by to podle Polanského pocítila.
„České ekonomiky se nedotkne cena ropy kolem 100 dolarů za barel, takové dopady na tempo českého HDP nejsou velké. Pokud by to bylo 150 dolarů za barel a zůstala by tam nějakou dobu, šok bychom pocítili. Německá ekonomika by začala klesat a v tom okamžiku by zpomalilo i tempo české ekonomiky. Ublížilo by to hlavně českému vývozu,“ dodal analytik.
