Mezi USA a Izraelem jsou spory. Zběsilá reakce Íránu Američany překvapila

Do 12. dne vstoupila ve středu americko-izraelská válka proti Íránu. Staré vojenské přísloví říká, že původní válečné plány obvykle platí jen do prvního výstřelu, pak musí bojující strany reagovat na vývoj událostí. V pěti bodech shrnujeme podstatná fakta, která zatím konflikt přinesl.

Operaci s názvem Epic Fury (Epický hněv) provádějí Izraelci a Američané spíše vedle sebe než spolu. Akce koordinují a sdílejí zpravodajské informace, ale nemají provázané velení. Nálet na sídlo nejvyššího íránského vůdce Alího Chameneího v sobotu 28. února, při kterém ajatolláh a další špičky teokratického režimu zemřeli, provedlo izraelské letectvo.

Totéž platí o nedělním úderu na zásobníky s ropou a rafinerie v Teheránu. Ten vedl k prvnímu veřejně známému rozporu mezi USA a Izraelem. Bílý dům vyzval Izraelce, aby takové útoky nepodnikali, protože vážně poškodí íránskou infrastrukturu a odradí odpůrce režimu od spolupráce se Spojenými státy. Vlivný republikánský senátor Lindsey Graham, který je velkým zastáncem Izraele, se ke kritice připojil. „Prosím, buďte uvážliví ve výběru cílů,“ vyzval na sociální síti X.

Zatímco izraelský premiér Benjamin Netanjahu stále hovoří o nutnosti svrhnout íránský režim, američtí politici mluví více o omezení íránských vojenských kapacit, tedy jaderného programu, námořnictva a balistických raket. Americký prezident Donald Trump uvedl, že válka se chýlí ke konci, z Izraele nic takového nezaznívá. „Válka pokračuje, nejsme vázáni žádným časovým limitem,“ prohlásil ve středu izraelský ministr obrany Jisrael Kac.

V obou zemích panuje dost rozdílné veřejné mínění. Zatímco v Izraeli podle průzkumu podporuje útok na Írán 82 procent dotázaných, ve Spojených státech v několika sondážích podpora kolísala od 27 do 44 procent.

Írán vsadil na taktiku ekonomického šoku pro svět. Bombardováním okolních států v Perském zálivu narušil mezinárodní leteckou dopravu a hrozbou útoků na tankery v Hormuzském průlivu také trh s ropou a zemním plynem. Dlouhotrvající válka může mít za následek prudké zdražení paliv a energií v USA a Evropě.

Pro Donalda Trumpa a jeho republikány to může být problém před říjnovými volbami, ve kterých může strana přijít o většinu v obou komorách Kongresu – Sněmovně reprezentantů i Senátu, což by dost svázalo Trumpovi ruce v prosazování své politiky.

„Lidé ve Spojených státech Írán moc nezajímá. Co je zajímá, jsou ceny pohonných hmot. Prezident, který mnoho mluví o mezinárodních otázkách a málo o cenách v obchodech a kolik stojí večeře, riskuje, že ztratí důvěru svých voličů,“ řekl agentuře Reuters politický marketér a stratég John Feehery, který pracuje pro Trumpovu Republikánskou stranu.

Teherán tak zřejmě doufá, že Trump pod tlakem ekonomických problémů operaci Epic Fury ukončí. Íránský režim by pak své přežití mohl prezentovat jako vítězství. Trump ale hovoří nejednoznačně. Někdy naznačuje, že válka je téměř u konce, jindy hrozí jejím rozšířením.

Podle serveru Politico prezident Trump podlehl dojmu, že může změnit situaci v Íránu stejně jako ve Venezuele, a nebral dostatečně v úvahu rozdílnost obou režimů a zemí. Ve Venezuele americké speciální jednotky zatkly a převezly do USA prezidenta Nicoláse Madura. Venezuelské vedení pak víceméně přistoupilo na Trumpovy podmínky.

Írán jde ale opačnou cestou a novým duchovním vůdcem tamní Shromáždění znalců zvolilo Modžtabu Chameneího, syna zabitého Alího Chameneího. Nový vůdce je pověstný jako radikál, který odmítá jakékoliv usmíření a kompromisy s USA.

Zároveň se zatím neobjevily náznaky politického oslabení režimu, i když jen málokdo předpokládal, že svržení teokratického systému bude možné jen vzdušnými údery a ostřelováním raketami Tomahawk.

Americký ministr obrany Pete Hegseth na tiskové konferenci připustil, že USA nepočítaly s tak intenzivním íránským ostřelováním zemí v Perském zálivu. Označil to ale za íránskou chybu.

Ačkoliv se zdá, že íránské ozbrojené složky mají situaci uvnitř země pevně v rukou, americké a izraelské údery pravděpodobně snížily stav balistických raket i flotilu námořnictva. Většinu systémů protivzdušné obrany Američané a Izraelci pravděpodobně také zničili.

Není nic známo o jaderných zařízeních, jež americké letouny B-2 bombardovaly už loni v červnu. Objevují se informace, že Pentagon zvažuje vyslání speciálních sil k zajištění zásob obohaceného uranu, ale jde jen o nepotvrzené spekulace.