„Šílený“ plán na Trumpově stole. Zvažuje v Íránu riskantní operaci

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Spekulace o možné americko-izraelské pozemní operaci v Íránu znovu ožily. Podle informací zahraničních médií se ve Washingtonu i Jeruzalémě diskutuje o scénáři, podle kterého by speciální jednotky pronikly do íránských jaderných zařízení a pokusily se zajistit nebo zneškodnit zásoby obohaceného uranu.

Taková operace by však byla mimořádně riskantní – a podle vládních zdrojů amerického serveru Semafor už administrativa prezidenta Baracka Obamy označila podobné plány za „šílené“.

Dosavadní vojenská kampaň Spojených států a Izraele se soustředila především na letecké a námořní údery.

Klíčový problém však zůstává nevyřešený – část jaderného materiálu zůstává ukryta hluboko v podzemních komplexech, kam bombardování nemusí dosáhnout.

O to se pokusili Američané loni v červnu pomocí tzv. bunker-buster bomb (bomb určených k ničení podzemních bunkrů). Donald Trump tehdy prohlásil, že se jim podařilo íránská jaderná zařízení zničit.

Zřejmě tím ale „jen“ těžce zkomplikovali další vývoj íránského jaderného programu. Pokud totiž centrifugy zůstaly funkční, mohl by mít Írán podle analýzy amerického Washington Institute for Near East Policy stále k dispozici zhruba 450 kilogramů uranu obohaceného na 60 procent, které by bylo možné zneužít k výrobě jaderné zbraně.

Americké servery Semafor a Axios napsaly, že během uplynulého víkendu došlo k obnovení diskuzí uvnitř americké a izraelské vlády o možném pozemním zásahu proti íránským zásobám obohaceného uranu. Z dostupných informací však není jasné, zda by šlo o společnou operaci obou zemí.

Americké úřady v čele s Bílým domem na otázku případného zajištění íránského obohaceného uranu odpovídají nejednoznačně. Ministr zahraničí Marco Rubio minulý týden prohlásil, že „někdo tam bude muset jít a získat ho“.

Tradičně proměnlivý je i postoj Donalda Trumpa. Na palubě Air Force One minulý týden novinářům řekl, že zásoby vysoce obohaceného uranu se nepodařilo zcela zničit a že „v určitém okamžiku pro ně možná dojdeme my“.

„V určitém okamžiku možná ano. To by byla skvělá věc. Ale teď je prostě decimujeme. Neudělali bychom to teď. Možná to uděláme později,“ uvedl a dodal, že k vyslání vojáků by potřeboval „velmi dobrý důvod“.

Stanice NBC News zároveň informovala, že Trump „soukromě projevil vážný zájem“ o vyslání „malého kontingentu amerických vojáků, který by byl nasazen ke konkrétním strategickým účelům“ v Íránu.

V pondělí však novinářům z New York Post na tutéž otázku odpověděl, že je od rozhodnutí vyslat vojska „velmi daleko“ a že „žádné rozhodnutí zatím nepadlo“.

Na podobné mise se americké i izraelské speciální jednotky aktivně připravují desítky let. Izrael v minulosti prokázal schopnost i ochotu provádět složité operace proti podzemním zařízením. Akce typu „boots on the ground“, tedy nasazení pozemních jednotek přímo na území protivníka, by však byla mimořádně komplikovaná a riskantní.

Pokud jde o konkrétní podobu operace zaměřené na zajištění nebo zneškodnění zásob obohaceného uranu, zvažuje se podle amerických představitelů několik variant.

„První otázka zní: Kde se ten materiál nachází? Druhá otázka je, jak se k němu dostaneme a jak nad ním fyzicky převezmeme kontrolu,“ řekl podle serveru Axios jeden blíže nespecifikovaný americký činitel.

Podle představitelů Trumpovy administrativy připadají v úvahu dvě základní možnosti – materiál fyzicky odvézt, nebo jej na místě bezpečně naředit. „A pak by bylo na rozhodnutí prezidenta a ministerstva obrany, CIA, zda bychom to chtěli fyzicky odvézt, nebo to na místě naředit,“ dodal zdroj.

Scénáře zaměřené na boj proti zbraním hromadného ničení – včetně chemických, biologických, jaderných a radiologických hrozeb – pravidelně cvičí americké speciální jednotky, zejména takzvané „tier one“ jednotky, jako jsou Delta Force americké armády a SEAL Team Six amerického námořnictva.

Do případné operace by pravděpodobně byla nasazena právě Delta Force, elitní jednotka americké armády dlouhodobě připravovaná na mise zaměřené na zajištění materiálů spojených se zbraněmi hromadného ničení.

„Jejich úkolem je vstoupit do oblasti a zajistit volně dostupný materiál – říkáme tomu operace proti ‚volným jaderným zbraním‘. Může jít o jakýkoli štěpný materiál, centrifugy nebo další související zařízení. Jednoduše tam vstoupit, získat to a odvézt,“ uvedl pro server Semafor Jonathan Hackett, bývalý výslechový specialista americké námořní pěchoty.

Dodal, že podobné operace se v praxi téměř neprovádějí, jednotky je však dlouhodobě nacvičují. „Jsou na to velmi dobře připravené. Je to jedna z možností, která je na stole – pravděpodobně se o ní v médiích příliš nemluví, ale existuje.“

Speciální jednotky jsou schopné rychle a nenápadně proniknout do cílových oblastí a zajistit předmět zájmu – v tomto případě jaderný materiál nebo zařízení. Pokud by jej nebylo možné odvézt, mohl by být na místě zničen nebo zabezpečen do příjezdu dalších sil.

Součástí podobných operací by navíc pravděpodobně byly i specializované konvenční jednotky americké armády a odborníci z dalších vládních institucí, například z ministerstva energetiky.

„Mise by pravděpodobně zahrnovala speciální operátory po boku vědců, případně i z Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE),“ uvádí zpráva Axios.

Další možností by bylo nasazení jaderných specialistů, kteří by uran přímo na místě naředili, čímž by se stal pro vývoj jaderných zbraní nepoužitelným.

Spojené státy a Izrael se zatím při současném útoku soustředily především na ničení íránského námořnictva a infrastruktury balistických raket.

Klíčová jaderná zařízení však zůstala z velké části nedotčena. Patří mezi ně například komplex ve středoíránském městě Isfahán, kde se podle zdrojů The New York Times může v hlubokých podzemních tunelech ukrývat dostatek uranu až pro deset atomových bomb. Kromě Isfahánu by se jaderný materiál mohl nacházet také v zařízeních ve Fordo a Natanzu.

V některých scénářích případné operace se objevuje i možnost obsazení ostrova Chárg, hlavního exportního uzlu zodpovědného za téměř 90 procent íránského vývozu ropy. Získání kontroly nad ostrovem by mohlo výrazně ochromit energetické příjmy Teheránu a zároveň zvýšit tlak na íránskou vládu.

Analytici upozorňují, že získání jaderného materiálu by mohlo vyžadovat odklízení trosek v obtížném terénu, navíc v době probíhajícího konfliktu. „K získání těch kontejnerů by byla potřeba matka všech komando operací – a ještě k tomu těžká technika,“ uvedla pro server Stars and Stripes Barbara Slavinová z think-tanku Stimson Center.

Jakákoli speciální operace by podle vojenských plánovačů nesla značná rizika. Aby mohl pozemní zásah proběhnout co nejbezpečněji, muselo by nejprve dojít k dalšímu oslabení íránské protivzdušné obrany a raketových kapacit.

Vládní zdroj amerického serveru Semafor uvedl, že možnost pozemního útoku americká a izraelská vláda zvažují dlouhodobě.

Během vlády prezidenta Baracka Obamy předložil tehdejší izraelský ministr obrany Ehud Barak Bílému domu plán, který počítal s nasazením izraelských komand v místech jako Isfahán, Fordo a Kóm. Obamova administrativa však podle zdroje tento plán označila za „šílený“.

Zpráva zveřejněná koncem ledna organizací Institute for Science and International Security navíc uvádí, že Írán před stávající americko-izraelskou operací podnikal kroky k posílení ochrany isfahánských zařízení před případným útokem. Podle analýzy například zasypával některé vstupy do podzemních tunelů zeminou.