Expert: Útok na Írán ukazuje autoritářům, že potřebují jaderné zbraně

Vzhledem k vývoji světa potřebuje Francie větší jaderný arzenál. Takový vzkaz nedávno vyslal prezident Emmanuel Macron s tím, že v reakci na nové hrozby je nutné zpřísnit jadernou doktrínu. Současné otřesy na globální scéně ale přinášejí otázku, jestli se neschyluje k širším závodům v jaderném zbrojení. Roli mohou sehrát i údery na Írán.

Francouzský jaderný arzenál má být silnější. To bylo poselství prezidenta Emmanuela Macrona, který minulý týden vystoupil s projevem přímo u zakotvené jaderné ponorky. Oznámil zároveň, že Francie dovolí dočasné nasazení svých letadel schopných nést jaderné zbraně na základnách některých svých partnerů, s nimiž bude také diskutovat další bezpečnostní kroky.

Hned několik států - včetně Německa či Polska - se k francouzské iniciativě obratem přihlásilo. Podle bezpečnostního analytika Michala Smetany z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy je ale „zavádějící“ o tomto záměru uvažovat jako o „francouzském jaderném deštníku“, jak je někdy prezentovaný, a pohlížet na něj jako na alternativu k jadernému odstrašení, které dosud zajišťují Spojené státy.

Zatímco USA totiž například dlouhodobě rozmisťují své jaderné zbraně v pěti evropských zemích v rámci tzv. jaderného sdílení, francouzský přístup bude odlišný. Nepůjde o sdílení, ale ani o dlouhodobé umístění těchto zbraní na území partnerů. A na rozdíl od amerického přístupu by Paříž s danými zeměmi ani neměla sdílet proces rozhodování o tom, jestli bude francouzský arzenál použit. Expert přitom podotýká, že detaily plánu zůstávají naschvál v mlze.

„Stále je to ale významný posun, (…) který by měl signalizovat Rusku, že i v případě amerického stažení - ať už částečného, nebo úplného - z evropské bezpečnostní architektury, Francie posiluje svoji roli v kontextu evropské bezpečnosti a i v kontextu jaderných zbraní, které má k dispozici,“ říká Smetana.

To ale není jediná změna, kterou francouzský prezident minulý týden oznámil. Mimo jiné ve svém projevu také zmínil, že Francie chce navyšovat kapacity svého jaderného arzenálu. A také že přestane zveřejňovat počty jaderných hlavic, jež vlastní. Momentálně jich má okolo 290, přičemž je schopná je nasadit proti nepříteli jak z letadel, tak z ponorek.

Analytik Smetana popisuje, že snahy o vlastnictví většího počtu jaderných zbraní opět souvisejí s geopolitickými změnami. Na jedné straně je totiž jednak zpochybněna role USA coby spolehlivého aliančního partnera a kromě toho na druhé straně zvětšuje své jaderné kapacity další velmoc: Čína. „Je to stát, který aktuálně v tomto ohledu roste nejrychleji,“ vysvětluje odborník.

Paříž přitom podle Michala Smetany v úvahách o zajištění vlastní bezpečnosti musí reagovat i na krajní scénář „systémové války“, v níž by Čína jako protivník stála po boku Ruska s jeho obřím jaderným arzenálem. „Víme, že po konci studené války Francie zredukovala svůj jaderný arzenál přibližně na polovinu jaderných hlavic a nyní mluví o tom, že mezinárodněbezpečnostní prostředí se změnilo a tím pádem je potřeba ho opět posílit,“ říká akademik z FSV UK.

Do globální jaderné dynamiky ale nepromlouvají jen arzenály těch států, které už atomovými zbraněmi disponují. Právě snaha zabránit získání jaderné zbraně ze strany Íránu patří mezi teze, kterými administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa zdůvodňuje, proč Spojené státy společně s Izraelem před více než týdnem na tuto zemi zaútočily.

„Tento (íránský) režim nesmí nikdy mít jadernou zbraň,“ prohlásil šéf Bílého domu.

Řada expertů nicméně upozorňuje, že k nastolení demokracie v Íránu vede složitá cesta a že svržení dosavadního režimu není příliš pravděpodobné. Analytik Michal Smetana v této souvislosti varuje, že pokud íránský režim skutečně válku přečká, pravděpodobně v jeho řadách zesílí hlasy volající po získání jaderného arzenálu, aby si tak zajistil svou bezpečnost: „Dá se očekávat, že lekcí, kterou si Írán odnese, je, že pomocí svých konvenčních prostředků, pomocí balistických raket, zkrátka nejsou schopni odstrašit tyto externí útoky ze strany Spojených států a Izraele.“

Nejde ale jen o Írán. Současné dění na Blízkém východě a obecně stále častější příklon velmocí k používání síly na globální scéně totiž bezesporu sledují i jinde. „Poučením z těchto krizí je, že skutečně ano - pro autoritářské státy je dobrým řešením spíše jaderné zbraně získat a spíše se chovat jako Severní Korea,“ popisuje Smetana.

Jen pro připomenutí: Tato asijská diktatura se na začátku tisíciletí nejprve vyvázala ze Smlouvy o nešíření jaderných zbraní. Později se prohlásila za jaderný stát a v roce 2006 otestovala i svou první jadernou zbraň.

A dnes Severní Korea disponuje mezikontinentálními střelami schopnými zasáhnout území Spojených států, díky čemuž se Pchjongjang v podstatě neobává, že by proti KLDR někdo podnikl vojenskou intervenci. „Má malý, ale funkční jaderný arzenál, a tím pádem má odstrašující prostředek. A je velmi nepravděpodobné, že s tím, co vidí, co se děje po světě, by se severokorejský režim těchto jaderných zbraní někdy v budoucnu vzdal,“ dodává expert.

V podcastu 5:59 se také dozvíte podrobnosti o jaderném arzenálu, kterým Francie disponuje. A také do jaké éry podle analytika Michala Smetany vstupuje svět po vypršení poslední smlouvy o omezení jaderných zbraní mezi Spojenými státy a Ruskem. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.