Článek
Zveřejněné dokumenty související s případem amerického finančníka a odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují několik zmínek také o Íránu – od tvrzení o jeho možném setkání s bývalým íránským prezidentem až po spekulace o chystaném útoku.
Materiály, které asi před měsícem zveřejnilo americké ministerstvo spravedlnosti, zahrnují miliony dokumentů včetně e-mailů a korespondence.
Skandál vrhá negativní světlo i na administrativu prezidenta Donalda Trumpa. Ať už kvůli části dokumentů o samotném šéfovi Bílého domu, která mezi zveřejněnými dokumenty původně chyběla, nebo kvůli zjištěním o některých členech vlády.
Část opozičních demokratů obvinila Trumpa, že útokem na Írán odvádí pozornost od Epsteinových spisů. Blízkovýchodní země je ale v dokumentech také sama několikrát zmíněna.
Epstein už v sérii soukromých zpráv z roku 2018 spekuloval, že by americký prezident Donald Trump mohl – pokud by se ocitl pod silným politickým tlakem – přistoupit k bombardování Íránu jako k „velkému odvedení pozornosti“.
Konverzace Epsteina z roku 2018, data set 9, EFTA01211330.
Podle přepisu komunikace z prosince 2018 Epstein psal neznámému kontaktu krátce poté, co Trump nečekaně oznámil stažení amerických vojáků ze Sýrie. V konverzaci naznačoval, že tento krok může být přípravou na větší vojenskou operaci a že prezident by mohl v krajním případě „bombardovat Írán“.
Rozhodnutí stáhnout vojáky USA ze Sýrie tehdy překvapilo i část bezpečnostního aparátu ve Washingtonu. Jak informovala CNN, krok byl v rozporu s doporučeními řady poradců a vedl k rezignaci tehdejšího ministra obrany Jamese Mattise.
Podle zpráv z 20. prosince 2018 odsouzený finančník Epstein krátce po oznámení stažení vojáků naznačil, že by za tím mohl být širší strategický plán. V jednom z prvních e-mailů píše, že Trump podle něj „něco chystá“ a že stažení amerických sil může být jen první fází.
O několik minut později dodal: „Mimochodem, myslím, že stažení vojáků ze Sýrie je první krok.“ A vzápětí poznamenal: „Potřebuje velké odvedení pozornosti.“
Epstein, který v roce 2019 v newyorském vězení spáchal sebevraždu, své úvahy rozvedl v dalších zprávách. V jedné z nich napsal, že podle něj by Trump neváhal podpořit nebo využít útok na Spojené státy, aby následně mohl vystoupit v roli obránce země.
Zároveň používá přirovnání k „zahnané kryse“, která je podle něj v krajní situaci nebezpečná a nepředvídatelná.
Krátce poté přidal další hypotézu. Stažení vojáků ze Sýrie by podle něj mohlo souviset s obavou, že by se americké jednotky v regionu ocitly v ohrožení v případě mnohem širší vojenské operace.
V jedné z následujících zpráv Epstein zmínil konkrétně možnost útoku na Írán. Připomíná přitom, že v Sýrii se tehdy nacházely přibližně dva tisíce amerických vojáků, kteří by se v případě takového konfliktu mohli stát snadným cílem. Neidentifikovaný účastník konverzace na tuto úvahu reagoval překvapeně a označil ji za šílenou.
Schůzka s exprezidentem Ahmadínežádem?
Írán se přitom v dokumentech zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti objevuje i v dalších souvislostech.
Mezi spisy se například nachází dopis Roberta Triverse, významného amerického evolučního biologa, který se zmiňuje o setkání Epsteina s bývalým íránským prezidentem Mahmúdem Ahmadínežádem. Psaní nese datum 24. března 2018.
Trivers v něm odkazuje na schůzku v New Yorku, která následovala po projevech Ahmadínežáda na Valném shromáždění OSN, kde bývalý íránský vůdce vystoupil s velmi kritickými výroky vůči Izraeli a sionismu.
Biolog zároveň přiznal, že jeho vlastní znalosti o Ahmadínežádovi jsou omezené a čerpá je částečně z online zdrojů, včetně informací, že íránský prezident pochází z chudé rodiny a dříve pracoval jako inženýr a učitel. V dopise Trivers naznačil, že právě tento sociální a profesní původ mohl být základem pro navázání kontaktu mezi Epsteinem a Ahmadínežádem.
Epsteina dále popisuje jako „polymorfně perverzního“ v jeho politických a společenských vazbách, což podle něj znamená, že byl schopen udržovat kontakty současně s osobnostmi z výrazně odlišných ideologických táborů.
Korespondence s íránským podnikatelem
V dříve zveřejněných dokumentech spojených s Epsteinem se objevuje také jméno dalšího Íránce: Alirézy Ittihadíje, íránského podnikatele a generálního ředitele společnosti Freestream Aircraft, která zprostředkovává pronájem soukromých tryskáčů.
S íránským podnikatelem si Epstein dopisoval zpočátku hlavně kvůli organizaci letů, později ale řešili i politická témata a situaci v Íránu.
Skandál kolem Jeffreyho Epsteina
Epsteinovy spisy odhalují rozsáhlou síť vlivných lidí napojených na Jeffreyho Epsteina, odsouzeného sexuálního delikventa. Dokumenty obsahují svědectví o zneužívání nezletilých napříč jeho rezidencemi – na ostrově Little Saint James, v Palm Beach, na ranči Zorro v Novém Mexiku a v dalších nemovitostech – a zmiňují známá jména jako americký exprezident Bill Clinton, bývalý princ Andrew či Donald Trump.
Zveřejnění spisů způsobilo rozsáhlý skandál. Andrew byl zatčen, přišel o své královské tituly a čelil veřejnému tlaku na vysvětlení svého možného zapojení do sexuálního zneužívání. Dokumenty přinesly také politickou a mediální pozornost vůči Clintonovi i Trumpovi.
Typy vazeb lidí uvedených ve spisech se liší. Někteří s Epsteinem byli přátelé i desítky let a jejich vztah byl mnohem bližší, než se dříve vědělo. Jiní měli spíše povrchní kontakty. To, že je někdo ve spisech uveden, není důkazem, že se dopustil něčeho špatného. Mnoho dokumentů obsahuje neověřené tipy a obvinění, takže je potřeba informace brát s rezervou.
V květnu 2017 Ittihadíj přeposlal Epsteinovi článek o Trumpově projevu o Íránu a reakcích na něj. Epstein na něj reagoval, že situace se nejdříve zhorší, než se zlepší. O rok později Spojené státy vypověděly jadernou dohodu s Teheránem.
V e-mailu z července 2018 se Epstein obrátil na Ittihadíje s dotazy ohledně Trumpa a politické situace. Ittihadíj mu na to odpověděl: „Pojďme si zachovat přátelství, už neposkytuji informace, o které máš zájem, zdarma.“
