Hlavní obsah

Stopy vedou i do Ruska. Epstein měl zájem o setkání s Putinem

Foto: U.S. Justice Department/Handout, Reuters

Jeffrey Epstein.

Nejnovější odtajněné dokumenty odhalují nečekané vazby na postsovětský prostor.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Americké ministerstvo spravedlnosti minulý týden zveřejnilo zhruba tři miliony dokumentů z vyšetřování Jeffreyho Epsteina.

Rozsáhlý soubor e-mailů, výpovědí a interních záznamů dál rozšiřuje mapu kontaktů i aktivit dnes již zesnulého sexuálního delikventa a ukazuje, že stopa sahá také do střední a východní Evropy.

V nejnovější várce materiálů se kromě Polska, Česka či Slovenska zmiňují také Ukrajina a Rusko, a to jako součást širší mapy Epsteinovy mezinárodní sítě, která sahala od USA až po postsovětský prostor.

Spisy se týkají přesunů žen mezi východní Evropou a Západem, realitních obchodů i komunikace o politickém vývoji v regionu. Naznačují, že Epsteinův okruh operoval na pomezí byznysu, společenských elit a geopolitických zájmů.

Mezi často zmiňované osoby patří ruský prezident Vladimir Putin, jehož jméno se ve spisech objevuje více než tisíckrát. Hojně se opakuje i ruské hlavní město Moskva, které je v dokumentech zmíněno přibližně 9000krát.

Ruská stopa se podle vícero expertů a novinářů, kteří poslední týden tráví tím, že procházejí statisíce dokumentů, objevuje v citlivém kontextu. Spisy obsahují zmínky o ruských elitách a spekulacích o možných vazbách Epsteinovy sítě na ruské zájmy. Část tvrzení vychází z výpovědí svědků a interních poznámek, které nebyly soudně ověřeny.

Podle informací Seznam Zpráv e-maily konkrétně naznačují, že Epstein opakovaně usiloval o navázání kontaktu přímo s Putinem. Součástí zveřejněných materiálů je dokonce i zvukový záznam, v němž je Epstein slyšet, kterak někomu radí, jak k šéfovi Kremlu přistupovat.

„Poslal bych Putinovi krátkou zprávu: ‚14. března končím ve vládě. Budu ve Skandinávii, nebo v západní a severní Evropě. Měli bychom se sejít na večeři.‘ To je vše, nic víc. Musí to být velmi stručné,“ říká Epstein na nahrávce.

Jeffrey Epstein a jeho kauza

Foto: Profimedia.cz

Jeffrey Epstein, zesnulý americký finančník.

Epsteina američtí prokurátoři vinili z toho, že už mezi lety 2002 až 2005 platil za sex desítkám mladistvých dívek. Někdejší finančník byl už v roce 2008 odsouzen za nabízení sexuálních služeb, avšak odpykal si pouze třináctiměsíční trest, při kterém mohl ve dne pracovat a ve věznici jen přespával.

První konkrétní zmínka o Vladimiru Putinovi v nově odtajněných dokumentech, jak zjistil datový tým britské televize Sky News, pochází ze září 2011. V jednom e-mailu neznámý kontakt odkazuje na schůzku, kterou měl Epstein podle svých slov s Putinem (tehdy premiérem) mít později v daném měsíci. Není jasné, že by k ní došlo ani nejsou k dispozici další podrobnosti.

Od roku 2013, kdy se Putin vrátil do prezidentského úřadu, e-maily ukazují, že se Epstein několikrát snažil schůzku s ním zprostředkovat prostřednictvím bývalého norského premiéra Thorbjørna Jaglanda.

Epsteinovy pasti?

Nicméně podle několika na sobě nezávislých zjištění nešlo jen o Epsteinův osobní zájem o Rusko či jeho politické představitele. Některé bezpečnostní a zpravodajské zdroje naznačují, že vazby na ruské prostředí mohly sahat hluboko do minulosti a zahrnovat finanční operace i vlivové aktivity.

Například podle britského bulvárního listu deníku Daily Mail, který se odvolává na zdroje z amerických a spojeneckých zpravodajských služeb, mohl Jeffrey Epstein sloužit jako součást širší zpravodajské operace zaměřené na kompromitaci vlivných osobností ze světa politiky a byznysu.

Jeho soukromé večírky a společenská síť měly podle těchto zdrojů fungovat jako „honeytrap“. Vlivní hosté byli lákáni do intimních situací s najatými ženami, přičemž setkání měla být tajně zaznamenávána a následně využívána k vydírání nebo získávání vlivu.

Kompromitující materiály měly následně podle tvrzení zpravodajských zdrojů putovat ruským tajným službám.

„Podle mého porozumění informacím z amerických zdrojů byl Epstein už od 70. let efektivně zapojen do ruského organizovaného zločinu v oblasti Brighton Beach v New Yorku a prostřednictvím něj i do ruské diplomatické mise v New Yorku a téměř jistě byl v té době naverbován,“ řekl například pro britský deník The Times bývalý šéf ruského oddělení britské rozvědky MI6 Christopher Steele.

Podle něj mohly Epsteinovy aktivity zahrnovat nejen finanční machinace, ale i roli v takzvaných kompromatních operacích, tedy získávání choulostivých materiálů na vlivné. „Rusko tehdy chtělo skrytě investovat peníze na Západě v době, kdy se Sovětský svaz hroutil. Epstein byl vnímán jako výborný networker, okouzlující a schopný fungovat jako kompromatní agent ve vztazích s vlivnými a mocnými lidmi,“ poznamenal Steele.

Zároveň naznačil, že část Epsteinova majetku mohla pocházet z finančních toků napojených na sovětské struktury a jejich snahu ukládat kapitál v západních ekonomikách. „Mám podezření, že značná část Epsteinových investičních peněz, jejichž původ nikdy nebyl uspokojivě vysvětlen, mohla pocházet ze Sovětského svazu,“ uvedl Steele s odkazem na své zdroje.

Tvrdé důkazy o těchto finančních vazbách však nebyly veřejně předloženy. Steele tvrdí, že relevantní informace mohou mít k dispozici americké úřady. „Domnívám se, že Američané mají tento druh důkazů. Možná se to časem ukáže jasněji.“

Ve zveřejněných materiálech se opakovaně objevuje také jméno ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova. Podle zjištění ruského média The Moscow Times, které vychází z analýzy projektu Mozhem Obyasnit, je šéf ruské diplomacie zmíněn nejméně ve 142 dokumentech.

Jeho jméno se objevuje v několika soukromých e-mailových výměnách, mimo jiné v komunikaci mezi Epsteinem a bývalým slovenským ministrem zahraničí Miroslavem Lajčákem z října 2018. V ní se hovoří o ženách z Moldavska i o darech, které měl Epstein obdržet od Lavrovova někdejšího kolegy Vitalije Čurkina, tehdejšího ruského velvyslance při OSN.

Dokumenty zároveň naznačují, že Epstein měl zájem o osobní setkání s Lavrovem. Podle korespondence se snažil navázat kontakt přes politické a diplomatické prostředníky a Lavrov patřil mezi lidi, o něž se dlouhodobě zajímal.

Kyjev – Moskva – New York

Ukrajinská stopa se zase v dokumentech objevuje především v souvislosti s modelingovými agenturami a zprostředkováním žen. Ve zveřejněných e-mailech se jmen a fotografií ukrajinských žen objevuje hned několik.

Tým novinářů z The Kyiv Independent, který se nejnovějšími Epsteinovými dokumenty prodíral, odhalil detaily, které naznačují propracovanou logistiku cest. V dubnu 2011 obdržel Epstein e-mail s několika možnostmi letů z New Yorku do Kyjeva, všechny provozované ruskou aerolinkou Aeroflot s přestupem v Moskvě. Kdo měl lety využít, není z dokumentů jasné.

Další materiály ukazují, že ženy spojené s Epsteinovou sítí pobývaly v Kyjevě v pětihvězdičkovém hotelu Hyatt. V roce 2012 jedna z Epsteinových asistentek, Lesley Groffová, informovala o tom, že výkonný předseda hotelového řetězce Thomas Pritzker zajistil pro skupinu pokoj na několik nocí. Přímá propojení mezi Epsteinem a Pritzkerem už dříve vyplývala z dříve zveřejněných dokumentů.

Novější e-maily z roku 2018 popisují zpáteční lety pro ženy, přičemž jednou z destinací byla Oděsa. Groffová v korespondenci uvádí, že pro jednu z nich byl zajištěn apartmán na týdenní pobyt. Z dokumentů navíc vyplývají i zvláštní detaily o luxusních aktivitách, například v e-mailu spoluzakladatel kryptoměny Tether Brock Pierce informuje Epsteina, že „loď plná nejlepších ukrajinských dívek“ na něj čeká.

Soukromé konverzace navíc zmiňují konkrétní kyjevské firmy a odkazují na plánovaný nákup nemovitosti ve Lvově a finanční převody spojené s firmou registrovanou v USA.

Další část materiálů se dotýká ukrajinského politického prostředí, zejména období prezidentských voleb v roce 2019. Epstein a jeho okruh v soukromé korespondenci komentovali tehdejší soupeření Petra Porošenka a Volodymyra Zelenského, otázky korupce i možné scénáře dalšího vývoje země. Neexistují však důkazy, že by měl Epstein přímý vliv na ukrajinskou politiku.

Doporučované