Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Představitelé několika evropských zemí v dopise vyzvali Evropskou komisi a Evropskou radu, aby se zasadily o přísnější pravidla vydávání víz bývalým a současným ruským vojákům, kteří se snaží o vstup do Schengenského prostoru. Podle autorů dopisu by mohli narušit bezpečnost jednotlivých států i Schengenu jako celku. O věci bude koncem příštího týdne jednat Evropská rada, tedy summit EU.
„Ruská agresivní válka proti Ukrajině nadále mění bezpečnostní situaci v Evropě, což má dlouhodobé důsledky pro Evropskou unii i pro bezpečnost a ochranu našich občanů, a to zejména v Schengenském prostoru,“ stojí v úvodu dopisu adresovaného předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové a předsedovi Evropské rady Antóniovi Costovi.
Premiéři Estonska, Finska, Polska, Lotyšska a Švédska, prezidenti Litvy a Rumunska a německý kancléř v dokumentu varují před možným přesunem bývalých a současných ruských vojáků do Schengenu. Ti podle nich představují vážné bezpečnostní riziko, které může mít podobu násilné trestné činnosti, organizovaných zločineckých sítí nebo extremistických hnutí.
Mezi vojáky je podle evropských představitelů přes 180 tisíc dříve odsouzených zločinců, kteří byli rekrutováni z ruských věznic a posláni na frontu. Počet lidí se zkušenostmi s násilnými boji, kteří chtějí vycestovat do zahraničí, se může výrazně zvýšit. S ohledem na bezpečnost kvůli volnému pohybu osob v Schengenském prostoru proto nezáleží na tom, který členský stát vízum nebo povolení k pobytu vydá.
„Vstup kohokoliv proto může mít vážné důsledky pro bezpečnost členského státu nebo celého Schengenu, a proto je nutné přijmout kroky, které tomu zabrání,“ píše se v dopise.
Autoři dopisu v této souvislosti zdůraznili nutnost prohloubit spolupráci napříč EU a odkázali se na novou strategii komise v oblasti vízové politiky, která v případě zhoršení vztahů se třetí zemí umožňuje přijmout nová omezující vízová opatření. Komise a rada by proto ve spolupráci s diplomatickou službou EU měly rychle prozkoumat a předložit konkrétní návrhy dalšího postupu na úrovni EU, jako jsou změny vízového kodexu. Cílem by mělo být zabránit roztříštěnosti mezi státy a zajistit důslednou ochranu bezpečnosti v celém Schengenu.
V dopise se také píše o nutnosti nadále řešit bezpečnostní rizika spojená se zmíněnými vojáky a případně jim odmítat víza a povolení k pobytu nebo dlouhodobě zakazovat vstup do Schengenu.
Sedm severoevropských zemí již loni v červnu vyzvalo k zavedení zákazu udělování víz do Schengenu pro ruské vojáky, kteří se účastnili války proti Ukrajině. EU podle lednových zpráv médií začala zvažovat nový návrh na takové opatření kvůli bezpečnostním rizikům. Estonsko od ledna do začátku února zakázalo vstup více než 1300 vojákům a ke stejnému postupu se chystá i Litva.
