Článek
Vláda premiéra Andreje Babiše (ANO) navzdory intenzivní kritice neplánuje couvnout z přípravy zákona, který má za cíl vytvořit registr neziskových organizací placených ze zahraničí.
Důvod? Příprava zákona je součástí programového prohlášení vlády. „Protože je pro vládu plnění vlastního programového prohlášení, k čemuž se zavázala občanům České republiky, naprosto zásadní, bude své programové prohlášení také plnit,“ uvedla mluvčí Úřadu vlády Karla Mráčková.
V samotném programovém prohlášení se vláda zavazuje, že neziskové organizace pobírající veřejné peníze budou mít povinnost transparentně zveřejňovat své konkrétní výdaje.
„U organizací, které vyvíjejí politickou činnost a jsou financované ze zahraničí, zavedeme povinnost tuto skutečnost transparentně označovat,“ stojí v prohlášení.
Vládní snahy boje proti údajným „politickým neziskovkám“ přitom naráží na celou řadu překážek. Seznam Zprávy už minulý týden upozornily na to, že zatím existuje poslanecký návrh zákona, který na neziskové organizace cílí. Jeho autory jsou Jindřich Rajchl (za SPD), Radek Vondráček (ANO), Libor Vondráček (za SPD) a exposlankyně Markéta Šichtařová. Redakce také popsala, že se na vzniku legislativy podílí i Babišova poradkyně Natálie Vachatová, kterou prozradila digitální stopa v dokumentu s textem návrhu.
Tuto verzi zákona už ztrhala nejen opozice, ale i někteří experti. Například odbornice na mezinárodní právo Veronika Bílková z Karlovy univerzity Seznam Zprávám řekla, že navrhovaný zákon je podle ní v rozporu jak s českým ústavním pořádkem, tak s mezinárodními smlouvami.
Ačkoliv se autoři návrhu zákona zaklínali americkým zákonem o zahraničních agentech z 30. let minulého století, legislativní draft nese spíše znaky zákonů přijatým v Rusku, Gruzii a nebo v Maďarsku.
Současný návrh je navíc napsaný tak široce, že nezasahuje pouze neziskové organizace. Do pomyslného registru by spadaly mimo jiné i univerzity, které čerpají zahraniční granty. Proti poslaneckému návrhu se tuto středu v otevřeném dopise proto vymezila i Česká konference rektorů a Rada vysokých škol.
Nyní to vypadá, že by se vznik zákona měl přistát na stůl úředníkům některého z ministerstev, konkrétně Ministerstva spravedlnosti. Ani to ale neprobíhá zcela hladce.
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v pondělí řekl v Bruselu novinářům, že přípravě zákona se bude věnovat Ministerstvo spravedlnosti. Jenže ministr spravedlnosti Jeroným Tejc ve středu pro Novinky.cz uvedl, že o žádném takovém zadání neví a ministerstvo na přípravě zákona nepracuje. Podobně reagoval i v rozhovoru pro Deník.cz.
Vicepremiér Karel Havlíček (ANO) přesto ve čtvrtečním speciálu Ptám se já znovu zopakoval, že návrh zákona připravuje právě Tejcův resort. „Pan ministr Tejc ho dělá a připravuje tento zákon,“ tvrdil Havlíček. Zároveň dodal, že kritizovaná poslanecká verze zákona skončila v koši.
(Ne)politické neziskovky
Sám Tejc navíc v rozhovorech pro média připouští, že aktuální návrh znění zákona neměl příliš velkou šanci projít. Problém totiž může být právě s tím, jak široce je zákon napsaný a jak úzce by ho ale paradoxně vláda chtěla směřovat. Ačkoliv hlavním heslem připravované legislativy je snaha o údajnou transparentnost, druhým dechem členové vládní koalice dodávají, že motivací je tlak na „politické neziskovky“.
Seznam Zprávy mají k dispozici odpověď premiéra Babiše na poslaneckou interpelaci z druhé půlky února - tedy z doby, než se na veřejnost dostal poslanecký návrh zákona. Pirátská poslankyně Michaela Moricová se Babiše dotazovala, jak přesně by vláda chtěla určovat parametry toho, co jsou politické a co nepolitické neziskovky.
Premiér to ve své replice ale nijak blíže neupřesňuje. Podle něj to vlastně ani není třeba.
„Občané nepotřebují složitou akademickou definici, aby poznali rozdíl mezi charitou a politikou. Občané mají zdravý rozum,“ píše premiér. Podle Babiše dokážou lidé rozlišit mezi organizacemi, „které skutečně pomáhají“ a zbytkem.
V první kategorii „pomáhajících“ Babiš vyjmenovává například organizace, které provozují azylový dům pro matky s dětmi, hospic nebo sbor dobrovolných hasičů.
V druhé kategorii jsou pak neziskovky, které podle Babiše „za peníze daňových poplatníků chodí po školách a říkají dětem, co si mají myslet. Které nálepkují občany za jejich názory a chtějí rozhodovat o tom, co je pravda a co ne. Které svými žalobami roky blokují stavbu přehrady a lidé mezi tím přicházejí o životy a své domovy. Které organizují koordinované mediální kampaně k prosazování vlastních politických cílů.“
Nikým nevolené struktury
Babiš zároveň v dopise píše, že vláda se připravovaným zákonem snaží o návrat k demokracii, ve které rozhodují voliči. „Naše vláda má od občanů mandát. A nikým nevolené struktury, i kdyby se stokrát zaklínaly demokracií, hodnotami nebo lidskými právy, nemají právo ten mandát obcházet,“ tvrdí.
Z dokumentu je patrné, že nová legislativa má vést ke vzniku veřejného „registru dotací“ pro neziskovky.
„Chceme zavést povinnost zveřejňovat výdaje a chceme, aby byly všechny finanční toky, včetně zahraničních zdrojů, veřejně přístupné,“ píše Babiš. Tvrdí zároveň, že nic z toho není namířeno proti občanské společnosti.
Boj o přehradu
Seznam Zprávy se zeptaly mluvčí úřadu vlády Karly Mráčková, které blokování vzniku přehrady ze strany neziskových organizací, zmínění v odpovědi na interpelaci, měl premiér na mysli.
Mráčková uvedla, že je jedním z takový případů boj aktivistů proti vzniku přehrady Nové Heřminovy. V tom se angažovali ekologové z Hnutí Duha a Děti Země. Kritika se na ně snesla po povodních v roce 2024, kdy došlo k poničení desítek domů.
Mluvčí Hnutí Duha Eva Pernicová ale namítá, že nevládní organizace nemohou blokovat správní řízení. Podle ní je naopak zdlouhavé povolování staveb zaviněné nedodržování lhůt ze strany úřadů.
„Z odpovědi pana premiéra Babiše vyplývá, že podle něj by právo podat žalobu mělo být vyhrazeno politickým stranám. To je samozřejmě nesmysl. Právo občanů obrátit se na nezávislý soud je jedno ze základních práv občana v našem státě,“ zmínila Pernicová.
Podle Babiše ale neziskové organizace prorostly do odborů ministerstev. „Jejich představitelé zasedají v poradních orgánech, podílejí se na přípravě zákonů, sedí v dotačních komisích a zároveň čerpají dotace ze stejných resortů, jejichž politiku přímo ovlivňují,“ tvrdí premiér.
Pirátská poslankyně Michaela Moricová, která interpelaci na Babiše podala, označila odpověď premiéra za čistou demagogii. „A při tom všem jaksi zapomněl odpovědět na můj původní dotaz – tedy jaký je podle něj rozdíl mezi neziskovkou a politickou neziskovkou,“ tvrdí poslankyně.
„Nic jako politická neziskovka totiž neexistuje, a pokud přece jen, jsou to právě ti lidé a organizace, kterými se Andrej Babiš a jeho vláda obklopuje,“ míní Moricová.
