Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Člen rady Evropské centrální banky (ECB) a guvernér francouzské centrální banky François Villeroy de Galhau řekl webu Boursorama, že o případném zvýšení sazeb se bude rozhodovat na každém zasedání a jejich zvýšení je pravděpodobnější než snížení. ECB na čtvrtečním zasedání ponechala úrokové sazby beze změny, klíčová depozitní sazba tak zůstává na dvou procentech.
Ještě přímější byl člen Rady guvernérů ECB a šéf německé centrální banky Joachim Nagel. „Za současné situace je možné, že se střednědobý výhled inflace zhorší a inflační očekávání budou trvale stoupat, což znamená, že bude pravděpodobně nutné přijmout restriktivnější postoj k měnové politice,“ uvedl Nagel.
Připomněl poslední cenový výkyv, který vyvolala ruská invaze na Ukrajinu v roce 2022. Tato zkušenost podle něj „bude v tomto kontextu hrát důležitou roli“, i když se ECB dnes nachází v lepší výchozí pozici.
Nagelovy poznámky podle Bloombergu ukazují znepokojení, protože prudce rostoucí ceny energií v důsledku konfliktu na Blízkém východě hrozí dalším zvýšením inflace a zároveň brzdí ekonomický růst.
„(Válka) bude mít prostřednictvím vyšších cen energií podstatný dopad na krátkodobou inflaci,“ uvedla ECB ve středu v souvislosti s rozhodnutím ponechat sazby beze změny. „Její střednědobé důsledky budou záviset jak na intenzitě a délce trvání konfliktu, tak na tom, jak ceny energií ovlivní spotřebitelské ceny a ekonomiku,“ dodala.
„Analýza scénářů naznačuje, že dlouhodobé narušení dodávek ropy a zemního plynu by vedlo k tomu, že inflace by byla vyšší a růst nižší, než předpokládají základní prognózy. Důsledky pro střednědobou inflaci závisejí především na rozsahu nepřímých a sekundárních dopadů silnějšího a déletrvajícího energetického šoku,“ uvedla na následné tiskové konferenci prezidentka ECB Christine Lagardeová.
„Naše rozhodnutí o úrokových sazbách budou zejména vycházet z našeho posouzení výhledu inflace a souvisejících rizik s ohledem na přicházející ekonomické a finanční údaje, jakož i z dynamiky jádrové inflace a síly dopadů měnové politiky,“ dodala.
V únoru míra inflace v eurozóně podle statistického úřadu Eurostat činila 1,9 procenta, před rokem byla na 2,3 procenta.
ECB předloni v červnu zahájila snižování úrokových sazeb, aby podpořila hospodářský růst v eurozóně. Depozitní sazba od té doby klesla na polovinu, naposledy k její redukci ECB přikročila začátkem loňského června. Od té doby drží úroky beze změny.
Izrael a USA poslední únorový den zahájily útok na Írán, ten v odvetě útočí na Izrael a na arabské státy v regionu, jež hostí americké vojenské základny. Doprava v klíčovém Hormuzském průlivu v důsledku války téměř ustala. Při normálním provozu touto úžinou prochází asi pětina globálních dodávek ropy a zemního plynu. Dlouhodobé narušení dopravy v této oblasti může mít výrazný vliv na inflaci.
