Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Válka proti Íránu je společným dílem Spojených států a Izraele. Pokud se spojenci začnou uprostřed ozbrojeného konfliktu hádat, bývá to špatné znamení. Americký prezident Donald Trump a izraelský premiér Benjamin Netanjahu se navzájem vyhýbají kritice, ale ve čtvrtek se ukázal rozdíl v taktice a do jisté míry i v cílech obou zemí.
Trump prohlásil, že o středečním izraelském náletu na íránské naleziště zemního plynu Jižní Pars nevěděl, a vyzval Netanjahua, aby další takové útoky už izraelské letectvo nepodnikalo. V příspěvku na jeho síti Truth Social šlo zároveň o jedinou pasáž zvýrazněnou velkými písmeny, přestože v něm vysílal i výhrůžný vzkaz Íránu.
Netanjahu později potvrdil, že ho o to americký prezident skutečně požádal. A potvrdil, že Izrael se dalších úderů na íránská plynová pole zdrží.
Zdroje z okolí izraelského premiéra řekly agentuře Reuters, že Bílý dům informaci o chystaném úderu na íránský plyn měl, ale že izraelská armáda nechce záležitost eskalovat.
„Trump je alergický na to, když někdo říká, že se řídí podle někoho jiného. Tudíž nepřipustí, aby to vypadalo, že operacím velí Netanjahu, a ne on, Trump,“ řekl Seznam Zprávám amerikanista Jakub Lepš z University of New York in Prague.
V USA válka není populární, v Izraeli ano
Pro Trumpa je důležité, aby válka nevyvolala výrazný růst cen ropy a plynu, protože inflace a drahá paliva mu doma škodí a ubírají na popularitě. To je pro něj zvlášť nepříjemné s ohledem na listopadové volby, kdy se mění třetina senátorů a všichni členové Sněmovny reprezentantů. Výsledek tak určí, jak se bude vyvíjet zbytek Trumpova mandátu.
Podle průzkumů veřejného mínění Američané útok na Írán příliš neschvalují, většina se vyslovila proti, včetně části republikánských (tedy i Trumpových) voličů.
Bílému domu se nedaří Američany přesvědčit, že válka byla nezbytná a Írán představoval bezprostřední, akutní hrozbu pro bezpečnost Spojených států.
To ještě zvýraznila zpráva amerických zpravodajských služeb, kterou v Kongresu představila šéfka zpravodajských služeb USA Tulsi Gabbardová. Podle ní Írán po loňském americkém bombardování jaderných zařízení v Isfahánu, Fordó a Natanzu neobnovil obohacování uranu, potřebné pro sestrojení atomové zbraně.
Podrobně o svědectví Gabbardové:
V Izraeli má válka naopak vysokou podporu, protože Írán je tam kvůli svému jadernému programu považován za existenciální hrozbu. Izraelcům nedělají starosti rostoucí ceny ropy, hlavně chtějí Írán za jakoukoliv cenu oslabit vojensky a ekonomicky. Tomu odpovídá jejich strategie: Útočí na naleziště plynu a na zásobníky s ropou, Američané nikoliv.
„Pro Izrael je to válka z nutnosti, pro Spojené státy válka, pro kterou se Trump rozhodl, i když nemusel,“ podotýká k rozdílům americký expert na Blízký východ Natan Sachs z výzkumného ústavu Middle East Institute ve Washingtonu.
Trump ve svém volebním programu sliboval menší americkou vojenskou angažovanost ve světě a výslovně kritizoval dlouhé války, které USA vedly v Afghánistánu nebo Iráku. To mu pomohlo vyhrát volby, ale konflikt s Íránem jde proti tomu, co svým voličům sliboval.
Netanjahu naopak vždy tvrdil, že íránský režim může Izrael ohrozit jadernými zbraněmi a že země nemá na výběr. Musí konat, protože pokud Írán funkční jaderné hlavice sestrojí, pak bude pozdě.
Konzervativní hlasy kritiky
Části Trumpových voličů se nelíbí přílišná podpora Izraele, protože to podle nich je na americký úkor. Namísto naplnění hesla America First (Amerika na prvním místě), jež hlásá Trump, označují tuto politiku a její nositele jako Israel First.
Tento názor sice nemá mnoho stoupenců mezi republikánskými politiky v Kongresu, ale zastávají ho vlivní konzervativní influenceři a podcasteři. Například Tucker Carlson, Joe Rogan, Steve Bannon nebo Candace Owensová.
„Mnoho Trumpových voličů ho volilo ne proto, aby plnil konkrétní program, ale proto, že mu věří, věří jeho zkušenostem a tomu, že vše, co dělá, má dobře promyšlené. Takže i teď stojí za ním a kritici uvnitř Republikánské strany jsou přece jen v menšině. A Trump stále říká, že to je časově omezený konflikt, že to nebude další takzvaná nekonečná válka jako v Afghánistánu a Iráku,“ říká Jakub Lepš.
Kladný postoj republikánů a politicky konzervativních Američanů k Izraeli často vychází z náboženských důvodů. Vidí to tak, že Bůh zaslíbil Svatou zemi Židům, a proto by správní křesťané měli Izrael podporovat a bránit.
