Obrana podpořila bojovníky za svobodu. „Mají náckoidní tendence,“ míní Foltýn

V roce 2022 tehdejší ministryně obrany Jana Černochová (ODS) spolupráci s Českým svazem bojovníků za svobodu ukončila. Svaz tak přišel o zhruba 6,3 milionu korun ročně i o zázemí v objektech ministerstva. Důvodem byly kontroverze spojené s vedením organizace, včetně kritiky výroků předsedy Jaroslava Vodičky, pochybností o postoji svazu k ruské agresi na Ukrajině i výhrad k nakládání s dotacemi.

Současný ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) ale toto rozhodnutí zrušil. „Současné vedení resortu preferuje rovný přístup ke všem spolkům a svazům, a proto rozhodlo o zrušení předchozího úkolového listu ministryně obrany tak, aby byla zachována rovnocenná práva všem,“ uvedl mluvčí resortu David Šíma.

Ministerstvo obrany původně tvrdilo, že s Českým svazem bojovníků za svobodu (ČSBS) žádnou konkrétní spolupráci nenavázalo. Memorandum o spolupráci bylo však uzavřeno v minulém týdnu. „Memorandum se týká zejména vzájemného poskytování informací, konzultací, přípravy a spoluorganizace přednášek, seminářů, školení, konferencí či shromáždění. Zahrnuje také organizaci společenských akcí, návštěvy sportovních a kulturních pořadů i pořádání kulturních vystoupení,“ doplnila mluvčí resortu Magdalena Hynčíková.

Podle náměstka ministra obrany Radovana Vícha (SPD) jde o širší změnu přístupu. „Zatímco dříve ministerstvo spolupracovalo zhruba s dvaceti organizacemi, za minulého vedení se tento počet snížil asi na šest. Nyní se snažíme vrátit k původnímu rozsahu,“ uvedl. „Pokud jsou jejich požadavky adekvátní, nevidíme důvod, proč jim neposkytnout podporu,“ dodal.

Změna se projevila například na páteční pietní akci za hrdinu protinacistického odboje Václava Morávka, kterou ČSBS pořádal. Právě tam se k obnovené spolupráci vyjádřil předseda svazu Jaroslav Vodička.

„Rozhodli jsme se požádat o obnovení spolupráce, protože armáda by podle nás měla podporovat odboj. Měla by se také účastnit těchto pietních akcí. Pokud bychom tyto aktivity nedělali, hrozí, že na svou historii zapomeneme – a tomu bych se velmi rád vyhnul,“ uvedl.

Podpora ministerstva je podle něj pro organizaci zásadní. „Máme necelé dva tisíce členů a zhruba šedesát oblastních výborů. Ty ale přišly o zázemí poté, co byly na základě rozhodnutí ministryně Jany Černochové vystěhovány z kasáren, kde měly kanceláře. Dnes jejich členové často fungují z domova a scházejí se například v restauracích, jako bychom byli v ilegalitě,“ popsal. Zároveň uvedl, že svaz už požádal o navrácení prostor a bude mít zájem i o dotace.

Na akci se objevily i kritické hlasy přímo z prostředí ozbrojených sil. Zástupce náčelníka Vojenské kanceláře prezidenta republiky Otakar Foltýn ze shromáždění odešel ještě před jeho začátkem.

„Přišel jsem proto, že si vážím štábního kapitána Morávka, ale když jsem zahlédl některé příchozí, u nichž jsou zcela veřejné fašizující nebo náckoidní tendence, nebudu tomu dělat kulisu. Přijdu si sem raději jindy sám,“ uvedl.

Předseda ČSBS Jaroslav Vodička je bývalý člen KSČ a pohraniční stráže. V roce 2013 obdržel od prezidenta Miloše Zemana medaili Za zásluhy. Na stránkách svazu je uvedeno, že do KSČ vstoupil na podporu tehdejšího Dubčekova vedení.

Svaz byl v minulosti kritizován mimo jiné za to, že podle některých politiků nedostatečně odsoudil ruskou agresi na Ukrajině. To ale Vodička odmítá. „Byli jsme možná jedni z prvních, kdo 24. února vydali prohlášení odsuzující agresi. Poslali jsme ho i ministryni obrany. Přesto jsme byli obviňováni z opaku,“ uvedl.

Odmítl také kritiku kvůli údajným vazbám na proruské skupiny. „Na sjezdu Nočních vlků jsem nikdy nebyl. Jednou jsem byl na akci v Děčíně, kam jsem byl pozván. My neklademe věnce žádným ideologiím, ale lidem, kteří osvobodili tuto zemi. Ať už to byli Rumuni, Poláci nebo Ukrajinci. Přesto jsme kritizováni, že uctíváme pouze Rudoarmějce,“ dodal.

Podle historika Eduarda Stehlíka, ředitele Památníku Lidice a bývalého člena ČSBS, měl svaz v minulosti opakované problémy s administrací dotací a tehdejší rozhodnutí Jany Černochové ukončit spolupráci považuje za oprávněné.

„V době, kdy jsem rozhodoval o přidělování dotací, patřil Český svaz bojovníků za svobodu k organizacím, u nichž byl problém s dodržováním pravidel, zejména s řádným vyúčtováním prostředků za předchozí rok. Pokud dotace nebyly správně vyúčtovány, musely se vracet, a nedostaly se tak k jiným spolkům,“ uvedl.

„Zároveň jsem čelil tlakům, abych jim přidělil další dotace, přestože podmínky nebyly splněny. Přeji ministerstvu obrany a ČSBS, aby se pravidla dodržovala,“ dodal.

V roce 2019 Senát dokonce doporučil svým členům, aby omezili účast na akcích Českého svazu bojovníků za svobodu. Podle usnesení horní komory se svaz odklání od svých původních hodnot a přiklání se k bývalému režimu.

Na svaz upozorňovali i politici. Dříve se nechal slyšet Marek Výborný, že lidé kolem ČSBS spolupracovali s organizacemi, které ministerstvo vnitra označuje za bezpečnostní riziko, například s Národní domobranou nebo Československými vojáky v záloze za mír.

Vodička také čelil kritice za udělení ocenění komunistickému poslanci Zdeňku Ondráčkovi, který se podílel na zásazích proti demonstrantům v roce 1989. Svaz se tehdy hájil tím, že Ondráček přispěl na opravu pomníků.

Kontroverze provázely i veřejné akce svazu. V roce 2016 Vodička na pietním shromáždění v Terezíně kritizoval migraci. „Prchají, aby vytěžili náš, léta a prací generací před námi budovaný evropský sociální a ekonomický systém,“ uvedl tehdy.

V roce 2019 vystoupil na pietní akci organizované ČSBS Václav Klaus mladší, který ve svém projevu přirovnal plán reformy Evropské unie k Mein Kampf a francouzského prezidenta Emmanuela Macrona tak nepřímo přirovnal k Adolfu Hitlerovi. Na akci tehdy vystoupili i představitelé KSČM a SPD.