Nová Kobra má odhalovat práci na černo. Propojí úřady i policii

Vláda chce výrazně přitvrdit v boji proti nelegální práci. Spouští proto iniciativu Kobra 26, na které spolupracují ministerstva financí, vnitra a práce a sociálních věcí. Ta se ke vzájemné spolupráci zavázala prostřednictvím memoranda.

Projekt zatím nebyl představen se všemi podrobnostmi, podle ministryně financí Aleny Schillerové se ale zaměří především na zaměstnávání na černo, vykořisťování lidí a zneužívání zdravotního a sociálního systému.

Zároveň by se měla zpřísnit pravidla pro agentury práce a podle ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky by se mělo omezit také účelové zakládání společností, které pomáhají organizátory nelegálního zaměstnávání skrýt. Podle ministra vnitra Lubomíra Metnara je nelegální zaměstnání často propojeno s organizovaným zločinem.

„Nelegální zaměstnávání v nejčistší podobě znamená práci ‚na černo‘, tedy bez pracovní smlouvy, bez odvodů a bez jakékoli ochrany zaměstnance. V praxi ale tato forma ustupuje sofistikovanějším modelům, které využívají mezery v zákonech i v kontrolních možnostech státních orgánů. Mluvíme tedy o šedé zóně, kde vztah formálně vypadá legálně, ale ve skutečnosti obchází zákon,“ říká Jaroslava Rezlerová, prezidentka Asociace poskytovatelů personálních služeb.

Typickým příkladem je podle ní švarcsystém, na který se Kobra 26 ovšem zaměřit neplánuje. Problémem jsou ale například i pseudoagentury, které firmám pouze dodají pracovníky, ale nenesou reálnou odpovědnost za jejich pracovní podmínky, mzdy ani odvody.

Oblast nelegálního zaměstnávání má na starost Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV). To řídí vznik speciálního týmu, který bude plánovat společné kontroly státních složek, reagovat na zjištěná porušení a zaměřovat se na nejrizikovější oblasti, například nelegální agentury práce nebo zneužívání subdodavatelských řetězců. Jednodušší by mělo být také vzájemné sdílení dat.

Do kontrol se zapojí vedle Státního úřadu inspekce práce i Finanční správa, Česká správa sociálního zabezpečení, Celní správa, Policie ČR nebo Finanční analytický úřad.

„Finanční správa se zapojí ve dvou rovinách. První rovina spočívá v analytické podpoře při výběru subjektů s významným rizikem nelegální práce. Druhou rovinou je pak samotný výkon kontrolní činnosti v provozovnách a podnicích, které budou do kontrolní činnosti zapojeny,“ vysvětluje tiskový mluvčí Patrik Madle. Doplní také systém o analýzu finančních toků a identifikaci podezřelých transakcí souvisejících s nelegální prací.

Celní správa bude podle tiskové mluvčí Vladimíry Malovíkové Finanční správě asistovat. „Celní správa bude zajišťovat bezpečnost kontrolujících osob, zabezpečení prostoru a předvádění osob dotčeným orgánům k provedení kontrolních úkonů a případné podání vysvětlení,“ uvedla. Celní správa se tak zaměří především na výkon kontrol přímo v provozovnách a na operativní zásahy.

Podle Ministerstva práce a sociálních věcí jsou některá opatření omezující nelegální zaměstnávání již účinná. Od října 2025 platí zpřísnění pravidel pro hlášení práce cizinců zaměstnavateli, následovat bude rozšíření povinnosti na občany České republiky od července 2026. Od roku 2024 platí hrozba zákazu činnosti až na dva roky za nelegální zaměstnávání, od loňského roku také ministerstvo zveřejňuje přestupky firem a zaměstnavatelů týkající se zaměstnávání na černo nebo švarcsystému.

„Další připravované nástroje, včetně legislativních změn - například odpovědnost v dodavatelských řetězcích, zpřísnění podmínek pro agentury práce, opatření proti zneužívání bílých koní či zavedení fikce dopočtu odvodů na sociální zabezpečení v případech nelegální práce -, jsou nyní ve fázi přípravy,“ doplnili zástupci ministerstva.

Cílem je vytvořit transparentnější a spravedlivější prostředí na trhu práce, účinněji postihovat organizované formy nelegálního zaměstnávání a omezit negativní dopady na veřejné rozpočty.

„Finanční správa využívá pro detekci rizikových subjektů několik informačních zdrojů. Především se jedná o využití dat z kontrolního hlášení a výsledků šetření finančních úřadů v kombinaci s daty z České správy sociálního zabezpečení a Státního úřadu inspekce práce. Dalším zdrojem informací bude budoucí podoba jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele,“ uvedl Madle s tím, že první šetření lze očekávat již v průběhu března.

Také podle tiskového mluvčího Státního úřadu inspekce práce Richarda Kolibače první kontroly na konkrétních pracovištích proběhnou již v následujících dnech. Spolupráce mezi konkrétními orgány by měla fungovat i na regionální úrovni.

MPSV pro redakci Seznam Zpráv Byznys uvedlo, že připravuje legislativní nástroje, které odstraní ekonomickou motivaci k nelegální práci. Pokud například úředníci odhalí nelegální práci, předepíšou zaměstnavateli pojistné zpětně až za 12 měsíců, a to i v situacích, kdy nevede řádnou evidenci.

Zároveň má ale zaniknout možnost podávat anonymně podněty při podezření z nelegálního zaměstnávání, což by mělo omezit zneužívání systému k šikaně a soustředit kapacity orgánů na relevantní případy. Identita oznamovatele však zůstane vůči zaměstnavateli chráněna.

Ondřej Krátoška z tiskového odboru Ministerstva vnitra dodává, že další akce se budou postupně rozbíhat, klíčové pro ně budou právě sdílená data, která umožní cíleně plánovat kontroly.

„Policie se zároveň zaměří na rozkrývání organizovaných skupin a nelegálních pracovních agentur a posílí kontrolní činnost cizinecké policie, zejména v rizikových lokalitách, jako jsou průmyslové zóny či ubytovny,“ vysvětluje.

Na odhalování nelegálního zaměstnávání se každoročně zaměřují tisíce kontrol inspektorů práce. Státní úřad inspekce práce podle Kolibače v roce 2025 provedl ve všech oblastech své kontrolní činnosti přes 21 tisíc kontrol, z toho více než šest tisíc se zaměřilo přímo na nelegální zaměstnávání.

Při těchto kontrolách inspektoři odhalili na 2500 nelegálně zaměstnávaných osob, což představuje meziroční nárůst o 38 procent. Za nelegální práci bylo uloženo celkem 783 pokut v celkové výši přesahující 133 milionů korun.

Odhalování nelegálního zaměstnávání

Inspekce práce kontrolovala také zmiňované zastřené zprostředkování zaměstnání - tedy situaci, kdy nějaký subjekt zprostředkovává zaměstnání, ačkoli k tomu nemá oprávnění. V roce 2025 odhalily kontroly 320 takových případů, padlo za to celkem 244 pokut v souhrnné výši 168 milionů korun. Více než polovinu z této částky musely zaplatit firmy, které nelegální službu využívaly.

Nejvíce nelegálně zaměstnaných cizinců pocházelo podle dat inspekce z Ukrajiny, následovali občané Moldavska a Uzbekistánu. Co se týče občanů EU, nejvíce jich pocházelo ze Slovenska a z Rumunska.

Odhalování zastřeného zprostředkování zaměstnávání

Jaký je ale v Česku skutečný objem nelegální práce, není zcela jasné. „Můžeme se opírat pouze o odhady jednotlivých institucí, které vypočítávaly dopad nelegální práce na státní rozpočet. Podle Nejvyššího kontrolního úřadu jde o 23 miliard ročně, podle Asociace poskytovatelů personálních služeb (APPS) jde o 40 miliard ročně a podle Evropské komise jde až o 89 miliard korun ročně. APPS zároveň odhaduje počet nelegálně zaměstnaných lidí až na půl milionu,“ uvedla redakci Gabriela Krušinová z Ministerstva financí.

Podle dostupných odhadů tvoří šedá ekonomika v Česku přibližně desetinu až necelou šestinu HDP, uvádí datový analytik portálu JenPráce.cz Michal Španěl. Například studie Kearney mluví o zhruba 14 procentech HDP, což je sice v mezinárodním srovnání mírně pod průměrem EU (17,9 procenta), v sousedních zemích je ale situace lepší - pro Rakousko je uváděno 7,2 procenta a pro Německo 10 procent. Ročně tak skrze nelegální práci odtékají odhadem desítky miliard korun.

Odborníci na trh práce se shodují, že Kobra 26 reaguje na existující problém, který Českou republiku ročně obírá až o desítky miliard ročně. Zároveň ovšem varují, že trh práce potřebuje více flexibility. Varují naopak před přílišnou administrativní zátěží.

„Vedle nesporných přínosů ale musíme zvednout i varovný prst,“ upozorňuje Španěl, podle kterého firmy v průmyslu i službách čelí kolísající poptávce a často potřebují reagovat v horizontu dnů, nikoli týdnů.

„V tomto prostředí hraje legální agenturní zaměstnávání klíčovou roli při zajišťování pracovní síly, zejména u manuálních a sezonních profesí. Obava, kterou sdílíme s mnoha našimi partnery, proto nespočívá v samotné myšlence, ale v riziku, aby tato iniciativa nevylila s vaničkou i dítě,“ myslí si.

Oceňuje, že iniciativa pravděpodobně zvýší tlak na prověřování subdodavatelských řetězců. „Firmy už nebudou moci říct: ‚My nevíme, kdo u nás tu halu uklízí‘ – a to je správný směr, pokud má boj proti šedé ekonomice být skutečně účinný,“ dodává.

Na nárůst administrativy upozorňuje také Martin Jánský, generální ředitel společnosti Randstad Česká republika. Pokud bude iniciativa úspěšná, může podle něj dojít k pročištění trhu, větší ochraně zaměstnanců (zejména z řad cizinců) a zvýšení příjmů do státního rozpočtu.

„Existuje ovšem na druhé straně i obava, aby zvýšená kontrolní aktivita nepřinesla pouze administrativní zátěž pro ty, kteří pravidla dodržují,“ myslí si.

Podle Tomáše Ervína Dombrovského, analytika trhu práce Alma Career, je Kobra 26 krok správným směrem, klíčové ale bude, jak budou kontroly nastavené v praxi, na co se zaměří a zda na to budou mít kontrolní orgány dostatečné kapacity.

„Reálně může Kobra 26 pomoci omezit část nelegálních praktik, pokud se zaměří na rizikové modely fungování, například na zneužívání režimu podlimitních dohod, nebo na případy, kdy jsou pracovníci formálně vedeni přes více spřízněných subjektů, ale fakticky vykonávají závislou práci jinak, než zákon předpokládá. Právě tady bývá hranice mezi legálním a nelegálním režimem nejproblematičtější,“ myslí si.

Naopak by ale podle něj iniciativa neměla dopadat na legálně fungující agentury práce. „Pokud by nová opatření přinesla další administrativu právě jim, minulo by se to účinkem. Rozhodující proto bude, aby stát nerozšiřoval tlak plošně,“ dodává.