Článek
Uzavření Hormuzského průlivu stále víc dopadá na zemědělce po celém světě. Ze dne na den se tím odřízl přísun k velké části surovin pro výrobu hnojiv, které ostatní regiony nahradí jen stěží. Evropa dlouhá léta – i přes politické pochybnosti – spoléhá na přísun hnojiv z Ruska. Ještě loni z něj pocházelo asi 22 procent veškerých dodávek putujících do EU.
Rusko ale kvůli nynějšímu vývoji musí myslet i samo na sebe. A vývoz surovin – kterých je na trhu nedostatek a jejich cena výrazně roste – na několik týdnů omezí. Do 21. dubna pozastaví vývoz dusičnanu amonného s odůvodněním, že ho musí mít k dispozici pro domácí farmáře.
„Vzhledem k rostoucí poptávce po vývozu dusíkatých hnojiv může pozastavení jejich exportu pomoci uspokojit potřeby domácího trhu během jarních polních prací,“ stojí v prohlášení ruského ministerstva zemědělství.
Podle informací tamního portálu Gazeta.ru o nutnosti tohoto kroku rozhodl operační štáb, který se zabýval situací domácích zemědělců a jejich zásobami před jarní sezónou.
Moskva přitom z nastalého vývoje mohla snadno profitovat – na export hnojiv do EU se vztahují pouze zvýšená cla, nikoliv sankce, a Rusko na rozdíl od mnoha jiných zemí nemusí trápit energetická náročnost výroby. Na tu potřebuje obrovské množství zemního plynu, kterého má - podobně jako země Perského zálivu - dostatek.
Maďarsko zároveň nabádalo Evropskou unii, aby s ohledem na vlastní zemědělce zavedla výjimku a Rusku teď zvýšená cla odpouštěla.
Podle serveru Politico je export hnojiv už teď jedním z hlavních zdrojů, kterými Kreml dokáže dál financovat válku s Ukrajinou – a prominutím evropských cel by se jeho příjmy ještě zvýšily.
Rusko ale v tuto chvíli nemá kapacitu, aby výrobu hnojiv navýšilo. Podle agentury Reuters při ní bere ohled na svou soběstačnost a v první řadě řeší dostatečné zásobování pro vlastní farmáře.
Teprve na druhém místě je export, který v případě dusičnanu amonného putoval například do Brazílie, Indie, Maroka a předloni v menší míře i do USA. Látku navíc můžou potřebovat i jiné ruské závody – slouží totiž i k výrobě výbušnin.
Závislost EU na ruských hnojivech je i dědictvím sázky na plyn
Dovoz ruských hnojiv do EU se v posledních letech pohybuje na rekordních úrovních. Jen mezi lety 2024 a 2025 stoupl o 7 procent na 45 milionů tun. Naprostou většinu ceny hnojiv utváří jedna jediná surovina – zemní plyn – a výroba v Evropě se kvůli energetické náročnosti nemusí tolik vyplácet.
Největší výrobce hnojiv v Německu, SKW Piesteritz – spadající do koncernu Agrofert –, musel kvůli upadající ziskovosti ještě nedávno pozastavovat provoz. Teď ho nicméně spustil na plné obrátky, protože cena hnojiv po celém světě výrazně roste a produkce se vyplatí.
Ceny hnojiv jen v Česku podle Agrární komory ČR poskočily zhruba o 15 až 30 procent od začátku současné krize.
Už před jejím vypuknutím ale Rusko ve velkém těžilo z výrazně nižších výrobních nákladů, díky kterým mohlo evropským zemědělcům nabízet atraktivní ceny. A vyplatil se mu i export do méně rozvinutých zemí, se kterými tím utužovalo vztahy.
Podle Alexandry Prokopenkové z berlínského Carnegie Centra a analytika Alexandra Kolyandra z CEPA přitom Kreml bere ohled i na politickou dimenzi – buduje si pozici nepostradatelného partnera, který zajišťuje potravinovou bezpečnost ve světě. Jeho vliv na zásobování Evropy paradoxně sílí i kvůli dodávkám hnojiv, které putují na opačnou stranu planety.
„Mnoho latinskoamerických zemí nadále dováží levná hnojiva z Ruska. Především je to Brazílie. V roce 2025 pocházelo více než 32 procent dovezených hnojiv – více než 14,6 milionu tun – právě z Ruska. A Brazílie je pak nejvýznamnějším zemědělským exportérem do Evropské unie,“ upozornil na toto specifické propojení analytik Vladislav Inozemcev v komentáři pro magazín WirtschaftsWoche.
Jídlo vypěstované pomocí ruských hnojiv se tak na evropské talíře dostává i z úplně nečekaného směru. Ruská vláda si to uvědomuje a tuhle provázanost se snaží využít i k prosazování vlastní politické agendy.
Na sociálních sítích to otevřeně dělá zvláštní prezidentský zmocněnec Kirill Dmitrijev, který za Vladimira Putina jedná i při rozhovorech o možném příměří na Ukrajině.
Ke zprávě o tom, že Rusko dočasně pozastaví vývoz dusičnanu amonného, přidal na síť X krátký vzkaz, kde čtenářům naznačil i své vidění dalšího vývoje ve světě. A podtrhl závislost jiných zemí na dodávkách z jeho země:
„Rusko má velmi dobrou výchozí pozici pro předpokládanou a již nastupující Éru extrémního nedostatku,“ označil možný vývoj ve světě Putinův zmocněnec Dmitrijev.
