Článek
Vztahy mezi Ukrajinou a Spojenými státy se kvůli válce s Íránem ocitly v paradoxní situaci. Ukazují to výroky prezidentů obou zemí.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj tvrdí, že Spojené státy požádaly Kyjev o pomoc při ochraně amerických spojenců v Perském zálivu před íránskými drony.
S jejich odrážením má Ukrajina zkušenosti, protože Írán je poskytl také Rusku. Ukrajina na žádost hned reagovala a vyslala na Blízký východ své odborníky.
Zelenskyj chtěl výměnou za ukrajinskou pomoc získat od Spojených států systémy protivzdušné obrany a munici do nich, jde o klíčovou ochranu před ruskými útoky. Ukrajinské angažmá tedy kombinovalo ochotu pomoci s cílem posílit vlastní bezpečnost.
„Ukrajina může a chce nabídnout svoje zkušenosti, protože jednak se považuje za součást západního spojenectví a druhak vidí vzájemnou spolupráci jako proces, který to spojenectví sváže více dohromady,“ vysvětluje pro Seznam Zprávy z Kyjeva novinář deníku The Kyiv Independent Adam Sybera.
Jenže o víkendu se situace ukázala v jiném světle – Trump v rozhovoru pro americkou stanici Fox News prohlásil, že Spojené státy nepotřebují ukrajinskou pomoc při obraně proti dronům a že americká technologie v oblasti dronů je nejlepší na světě.
„Poslední, od koho potřebujeme pomoc, je Zelenskyj,“ řekl Trump v sobotu v dalším rozhovoru pro NBC News.
Trumpovy komentáře jsou v rozporu se Zelenského slovy i z dalšího důvodu - podle ukrajinského prezidenta požádalo zemi o pomoc více než deset států Blízkého východu.
Nevypadat závislý
Kyjev Trumpovým postojem nebude překvapený, domnívá se analytik think tanku Atlantic Council Peter Dickinson. „Ukrajinci chápou, že Trump nechce vypadat, že je na někom závislý - zvlášť ne na zemi, jako je Ukrajina, kterou už roky kritizuje,“ řekl pro Seznam Zprávy.
Americký obranný establishment ale podle něj dobře ví, že Ukrajina má technologie, které Spojené státy potřebují. „Pentagon i armáda si to uvědomují velmi dobře. Proto jsou Ukrajinci poměrně trpěliví. Myslí si, že je velká šance, že se na ně Američané dříve nebo později zase obrátí, možná veřejně, možná neveřejně,“ říká Dickinson.
Sám Zelenskyj opakovaně řekl, že nikdy nezaznělo, že by Washington o spolupráci nestál. „Nevím, v jakém objemu by Spojené státy chtěly spolupracovat. Pokud budeme mít volné kapacity a bude to možné z provozního hlediska, uděláme to – je to dobré i pro náš export. Nikdy jsem neslyšel, že by Spojené státy neměly zájem,“ zdůraznil.
Podle Dickinsona rozpor není překvapivý. „Myslím si, že dnes už jak Zelenskyj, tak všichni Ukrajinci vědí, že Trumpovy výroky nejsou formulované tak promyšleně jako u většiny politiků. V tomto smyslu je velmi specifickou a jedinečnou politickou osobností - často něco řekne kvůli efektu, aby vyvolal reakci, nebo to myslí jen v daném okamžiku,“ říká analytik.
Jak se vyvíjel vztah Zelenského a Trumpa
Vztah mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho protějškem Volodymyrem Zelenským byl od začátku napjatý kvůli Zelenského vnímané blízkosti k bývalému prezidentu Joeu Bidenovi a odmítnutí Ukrajiny podpořit Trumpovu administrativu v pokusech o diskreditaci Bidena před volbami v roce 2020.
Tento spor vyústil v první pokus o odvolání Donalda Trumpa z funkce prezidenta v jeho prvním volebním období.
Napětí mezi prezidenty vyústilo loni v únoru ve výbušnou schůzku v Bílém domě, kdy Trump a viceprezident J. D. Vance před kamerami konfrontovali Zelenského. Státníci na sebe křičeli a ukrajinský prezident předčasně opustil Oválnou pracovnu.
Poté se vztahy obou politiků zase poměrně rychle zlepšily, ale nikdy nebyly zcela přátelské.
Zelenskyj a Trump loni v červnu na summitu NATO.
V sobotu Trump pro NBC News zopakoval, že Zelenskyj zůstává překážkou dosažení mírové dohody mezi Ukrajinou a Ruskem, která je ve válce již více než čtyři roky.
Podle analytika think tanku Atlantic Council Petera Dickinsona se však Zelenskyj už naučil s Trumpem pracovat a dokáže lépe zvládat jeho impulzivní chování.
„Zelenskyj se hodně naučil, i když je těžké říct, že by někdo dokázal Trumpa úplně „řídit“. Jediní, kdo u něj dlouhodobě zůstávají, jsou většinou členové jeho rodiny. A možná Vladimir Putin. Zelenskyj se ale zlepšuje a umí Trumpa i Ameriku lépe číst. Někdy komunikací s americkou veřejností Trumpa obchází a působí na něj nepřímo, což je velmi účinné,“ popsal pro Seznam Zprávy.
Mezitím Írán pokračuje v útocích drony a raketami na sousední státy i na americké a izraelské vojenské cíle. Trumpova administrativa se opakovaně chlubila „vítězstvím“, přestože zároveň pokračují americké i izraelské údery na Írán. V reakci na to Írán prakticky uzavřel Hormuzský průliv, klíčovou tepnu zejména pro přepravu ropy.
Ukrajinská příležitost se ukázat
Pomoc Kyjeva může být pro státy Blízkého východu důležitá kvůli cenným zkušenostem. Ukrajinskou oblohu takřka každou noc zaplavují stovky ruských dronů, z velké části typu Šáhid, které byly navržené právě v Íránu.
.
Ukrajinské síly je často odrážejí pomocí levnějších průzkumných a odpalovacích dronů, tedy technologie, kterou vyvíjeli a zdokonalovali během čtyř let trvající intenzivní dronové války. Ukrajina musí neustále reagovat na nové hrozby a testovat inovativní drony v reálných bojových podmínkách.
„Ukrajina má v boji proti dronům a asymetrickým taktikám pravděpodobně více zkušeností než jiné země. Spojené státy, Izrael či regionální partneři z toho mohou čerpat. Je to výzva, ale zároveň příležitost ukázat, jak naše technologické a organizační inovace lze využít i jinde,“ vysvětluje pro Seznam Zprávy analytik deníku The Kyiv Independent Mykolaj Suchy.
.
V pátek Ukrajina oznámila, že stále čeká na vyjádření ze strany Bílého domu k dohodě o výrobě dronů, kterou Kyjev navrhl již loni, ale Washington ji tehdy podle obvykle dobře informovaného amerického serveru Axios odmítl.
Podle Zelenského pod vlivem války s Íránem, která odhalila nedostatky, spěchají na modernizaci svých protivzdušných systémů země po celém světě.
USA odmítly ukrajinskou technologii proti dronům
- Ukrajina nabídla USA už před zhruba sedmi měsíci svou technologii pro ničení íránských dronů typu Šáhid. Ukrajinští představitelé ji prezentovali i na setkání v Bílém domě, kde podle zdrojů serveru Axios ukázali plán, jak by systém mohl chránit americké základny a spojence na Blízkém východě.
- Administrativa prezidenta Donalda Trumpa však nabídku tehdy odmítla. Podle dvou amerických úředníků to dnes zpětně považují za jednu z největších taktických chyb.
- Íránské drony Šáhid mezitím zabily sedm amerických vojáků a jejich sestřelování stálo USA a jejich spojence miliony dolarů. Ukrajina přitom vyvinula levnější drony a senzory určené právě k ničení těchto strojů.
- Podle zdrojů serveru měla Ukrajina navrhnout také vytvoření „dronových obranných hubů“ v Turecku, Jordánsku a státech Perského zálivu, které by chránily americké základny v regionu.
Dohoda mezi USA a Ukrajinou měla zajistit koordinovaný systém obrany proti moderním hrozbám dronů, které mohou zasáhnout civilní i vojenské cíle.
Podle informací serveru Axios by pokrývala různé typy dronů a protivzdušných systémů, které by fungovaly jako jednotný systém schopný bránit se proti rojům stovek či dokonce tisíců dronů a raket navržených podle íránského typu Šáhid.
Detaily dohody
- Dohoda měla podle Axiosu zahrnovat společný vývoj a výrobu různých typů dronů a systémů protivzdušné obrany mezi USA a Ukrajinou.
- Jednotlivé technologie měly fungovat jako propojený systém schopný reagovat na masové útoky dronů a raket, včetně rojů íránských strojů typu Šáhid.
- Součástí měla být také integrace levných interceptorových dronů, které Ukrajina vyvinula během války s Ruskem jako alternativu k drahým střelám protivzdušné obrany.
- Cílem bylo posílit ochranu vojenských základen i civilní infrastruktury před rozsáhlými dronovými útoky.
- Dohoda měla zároveň otevřít prostor pro širší technologickou a průmyslovou spolupráci mezi Washingtonem a Kyjevem v oblasti moderní protivzdušné obrany.
„Teď se spíše zdá, že k žádnému podpisu nedojde, protože Washington stále váhá a administrativní proces se vleče,“ uvedl pro Seznam Zprávy ukrajinský zdroj obeznámený s obsahem jednání s Američany. Podle něj se i přes Trumpovo prohlášení, že Zelenského pomoc nepotřebuje, jedná na více úrovních.
To do určité míry potvrzují také Zelenského slova. Ten se ohradil proti tvrzení Trumpa, že Spojené státy ukrajinskou technologii pro boj s drony nepotřebují, a zdůraznil, že Washington Kyjev v minulosti opakovaně žádal o pomoc – ať už kvůli podpoře amerických jednotek, nebo ochraně partnerských zemí.
Podle něj žádosti přicházely od různých součástí americké armády na ukrajinské ministerstvo obrany i další vojenské představitele.
Zelenskyj se zároveň ohradil proti opakované kritice, že by Kyjev bránil snahám o dosažení mírové dohody s Ruskem, a zopakoval, že žádné diplomatické iniciativy neblokuje a je připraven pokračovat v jednáních. USA totiž odložily zprostředkované rozhovory mezi Kyjevem a Moskvou právě kvůli válce na Blízkém východě.
Kritiku vůči Zelenskému zopakoval také mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, který v pondělí řekl, že Kyjev je „hlavní překážkou“ v procesu vyjednávání, a vyzval prezidenta Zelenského k dosažení dohody.
Jeho slova tak dokreslují rostoucí tlak z obou stran – Moskvy i Washingtonu – na Kyjev, aby přistoupil na maximální ruské požadavky, přičemž ukrajinští představitelé trvají na příměří a řešení, které by nevyžadovalo územní ústupky bez boje.
Podle novináře Sybery se očekává, že Trumpova administrativa bude na Ukrajinu tlačit i nadále. „Jeho zvláštní zmocněnci pro válku na Ukrajině Jared Kushner a Steve Witkoff si vyhodnotili, že Rusko je pro ně zajímavějším partnerem pro osobní zisky, což je obtížné změnit,“ podotýká.
