Peníze odešly a zboží nikde. Jak se bránit podvodníkům na online bazarech

Vysněná bunda, kolo pro děti nebo kus nábytku, který už se přestal vyrábět? Online bazary nabízejí nepřeberné množství pokladů, ale také pastí. Vyberete si skvělý kousek za super cenu, domluvíte se s prodejcem, pošlete peníze… A najednou ticho po pěšině. Nebo naopak balíček přišel, ale v něm bylo úplně něco jiného?

Peníze nemusejí být zcela ztraceny – situaci je ovšem třeba rychle řešit a uchovat si veškerou komunikaci a podrobnosti. Redakce SZ přináší návod, jak v takových případech postupovat.

Důležitá je především obecná opatrnost při jakémkoli nákupu – pokud máte pocit, že na vás někdo tlačí, chce přesunout komunikaci na jinou platformu nebo po vás chce až příliš mnoho informací, je rozhodně třeba zpozornět a začít prověřovat.

„U bazarových a inzertních platforem patří mezi nejčastější scénáře falešné inzeráty, požadování plateb předem, zasílání podvodných odkazů mimo platformu, falešná potvrzení o zaplacení nebo snaha vylákat od prodávajícího či kupujícího údaje z karty, přístupy do bankovnictví, SMS kódy nebo PIN,“ vysvětluje tiskový mluvčí České spořitelny Filip Hrubý.

Častý je podle něj i nátlak na rychlé jednání a přesun komunikace mimo oficiální prostředí platformy. Příkladem může být prodejce na Vintedu, který odmítá prodávat oficiální cestou skrz systém platformy, ale požaduje rovnou platbu na účet. Podvodníci dnes často kombinují více technik najednou, například phishing, falešné telefonáty a zneužití důvěry v banku či policii.

„Důležité je být maximálně opatrný při jakékoliv situaci, kdy jde o mé finance. Když chce někdo převést peníze, zaplatit něco mojí kartou, potvrdit přihlášení a podobně, měl bych zbystřit a situaci si raději řádně ověřit, klidně na více místech – v bance, u rodiny a u přátel,“ upozorňuje mluvčí Raiffeisenbank Tereza Kaiseršotová.

Věnovat několik minut navíc je podle ní rozhodně lepší, než přijít o své celoživotní úspory. „Zvlášť ve chvílích, kdy mě protistrana kontaktuje sama – telefonicky, na WhatsAppu, Messengeru, Instagramu a podobně. Ve zkratce to můžeme pojmenovat tak, že naprostým základem je zdravá nedůvěra ke všemu, co se týká mých financí,“ dodává.

Pokud se ale obětí podvodu skutečně stanete, je důležité zachovat chladnou hlavu a neztrácet čas. Kontaktovat byste měli svou banku a popsat, co přesně se stalo. Banka může zablokovat kartu nebo přístupy k účtu a pokusit se minimalizovat škody. Podvodníka byste měli nahlásit také platformě, přes kterou zboží inzeroval.

„Zásadní rozdíl je mezi nákupem od podnikatele a od soukromé osoby. Pokud spotřebitel nakupuje od podnikatele, vztahují se na něj plnohodnotná spotřebitelská práva: například právo odstoupit od smlouvy uzavřené na dálku do 14 dnů nebo povinnost prodávajícího vyřídit reklamaci do 30 dnů,“ vysvětluje Lucie Korbeliusová ze spotřebitelské organizace dTest.

Pokud je prodávajícím nepodnikající fyzická osoba, což je na bazarech časté, odpovídá za vady taktéž. Vymáhání práv je však podstatně složitější, neboť se nelze opřít o zvýšenou ochranu, kterou spotřebitelé mají.

Je podle ní třeba uchovat si veškerou komunikaci s prodávajícím, kopii inzerátu, potvrzení o platbě i identifikační údaje protistrany. Tyto podklady jsou klíčové jak pro případnou reklamaci, tak pro jednání s bankou nebo orgány činnými v trestním řízení.

Největší šanci na získání peněz zpět podle ní mají ti, kteří platili kartou nebo přes platební bránu. V takovém případě je možné obrátit se na banku a požádat o takzvaný chargeback, tedy reklamaci platby.

Banku je vhodné kontaktovat co nejdříve a doložit, že zboží nebylo dodáno nebo šlo o podvod. Korbeliusová však upozorňuje, že u běžného bankovního převodu je situace problematičtější. Banka může pomoci pouze v omezené míře a úspěch není zaručen, zejména pokud byly peníze již vybrány nebo převedeny dál.

„U karetních plateb šance existuje právě prostřednictvím služby Chargeback, přičemž umožňujeme reklamovat mimo jiné i situace, kdy obchodník zboží vůbec neposlal nebo dodal jiné zboží či službu, než klient objednal,“ uvádí Hrubý.

Potvrzuje, že u plateb převodem je situace složitější. Pokud už byla platba provedena, nelze její vrácení garantovat. Lze ale podat žádost o vrácení platby. U chybně nebo neoprávněně odeslaných domácích jednorázových plateb lze žádost podat i digitálně v mobilním bankovnictví. „Obvykle se většina takových žádostí daří ve spolupráci s dalšími bankami vyřešit do jednoho měsíce,“ dodává.

V případě, že prodávající přestane komunikovat, zboží neodešle a vše nasvědčuje tomu, že šlo o fingovaný inzerát, je vhodné obrátit se na Policii ČR. I když samotné trestní řízení automaticky nezaručuje vrácení peněz, může přispět k jejich vymožení a zabránit dalším škodám.

Klíčové je pak dodat policii co nejvíce konkrétních podkladů. Nestačí jen přezdívka prodejce nebo číslo účtu. Důležité jsou také screenshoty vaší komunikace, kopie inzerátu nebo potvrzení o platbě. Roli může hrát i výše škody. U nižších částek se případ častěji řeší jako přestupek, což omezuje možnosti vyšetřování. Pokud se ale ukáže, že podvodník má více obětí, škoda se může sčítat a případ se posuzuje přísněji.

Podvodníci v současné době zdaleka nebývají jen na straně prodávajícího, množí se případy, kdy se podvodníci vydávají za kupující s cílem získat z prodávajících citlivé či platební údaje, často formou odkazu k provedení platby online.

Nejčastěji se u tohoto typu podvodů objevuje odkaz na stránky napodobující dopravní společnosti. Spousta lidí přitom odkaz bez váhání otevře. Ve skutečnosti jde o podvodnou stránku, na které následně vyplní údaje z platební karty, včetně bezpečnostního kódu, nebo zadá přihlašovací údaje do internetového bankovnictví. Podvodník tak získá přístup k jejich účtu a může z něj okamžitě převést peníze, případně si na jméno oběti sjednat rychlý úvěr a prostředky vybrat. Také v těchto situacích platí jednoduché pravidlo: pokud po vás někdo chce něco, co není běžné, téměř vždy jde o podvod.