Ropa za 200 dolarů. Trumpova vláda zkoumá černý scénář

Vláda se analýzou připravuje na všechny možné varianty dalšího vývoje války s Íránem, včetně vleklého konfliktu. Modelování případných dopadů výraznějšího skoku cen ropy na vyhlídky hospodářského růstu je součástí běžného hodnocení prováděného v obdobích napětí, dodávají zdroje Bloombergu.

Podle zdrojů vyjádřil ministr financí Scott Bessent již před vypuknutím bojů obavy, že by konflikt mohl vyhnat ceny ropy vzhůru a poškodit hospodářský růst. Některé ze zdrojů podotkly, že vysocí představitelé ministerstva financí již několik týdnů tlumočí Bílému domu své znepokojení z výkyvů cen ropy a pohonných hmot.

Mluvčí Bílého domu Kush Desai však tyto zprávy označil za „nepravdivé“ a prohlásil: „Ačkoli administrativa neustále vyhodnocuje různé cenové scénáře a ekonomické dopady, naši představitelé nezkoumají možnost, že by ropa dosáhla hranice 200 dolarů za barel, a ministr Bessent se ‚neobává‘ krátkodobých výpadků v důsledku operace Epic Fury.“ Bessent podle něj naopak opakovaně „vyjádřil svou i vládní trvalou důvěru v dlouhodobé směřování americké ekonomiky a globálních energetických trhů“.

Od 28. února, kdy Spojené státy a Izrael zaútočily na Írán, ceny ropy prudce stouply. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) zdražila zhruba o 30 procent na 91 dolarů za barel. Severomořská ropa Brent si za stejné období připsala téměř 40 procent a obchoduje se kolem 102 dolarů.

Bílý dům ve středu oznámil, že diplomatické snahy o ukončení války stále probíhají, a to navzdory tomu, že Írán veřejně odmítl výzvy prezidenta Donalda Trumpa k jednání. Washington zároveň pohrozil dalšími vojenskými kroky, pokud nedojde k dohodě. V pondělí dal Trump Teheránu pětidenní ultimátum na vyjednání dohody o ukončení války. Administrativa podle Bílého domu původně plánovala, že vojenská kampaň potrvá čtyři až šest týdnů.

Ministr energetiky Chris Wright 12. března uvedl, že cenový skok na 200 dolarů za barel je „nepravděpodobný“.

Ropa za 200 dolarů by pro světovou ekonomiku znamenala obrovský šok. Po očištění o inflaci dosáhla cena této úrovně za poslední půlstoletí pouze jednou – v roce 2008, těsně před propuknutím globální finanční krize.

Analytici z Bloomberg Economics předpovídají, že i kdyby cena ropy stoupla na 170 dolarů za barel a tam se udržela po dobu několika měsíců, vyhnalo by to inflaci ve Spojených státech i v Evropě vzhůru a zpomalilo hospodářský růst.

Sám Trump prohlásil, že ho rostoucí náklady na energie neznepokojují. Dokonce naznačil, že jsou pro USA přínosné, a předpověděl, že jakmile válka skončí, ceny ropy prudce klesnou. Téměř úplné ochromení přepravy Hormuzským průlivem, kudy za normálních okolností proudí až pětina světového exportu ropy a plynu, však už tvrdě zasáhlo ekonomiky po celém světě.

Šéfka Evropské centrální banky Christine Lagardeová minulý týden prohlásila, že probíhající boje zvýšily inflační rizika. Centrální bankéři ve Frankfurtu, v Londýně a v Tokiu se proto připravují na zvýšení úrokových sazeb, ke kterému může dojít již příští měsíc. Ve Spojených státech se situace zatím nejviditelněji projevila třicetiprocentním skokem maloobchodních cen benzinu. Ten tak zcela vymazal loňské zlevňování, které Donald Trump s oblibou prezentoval jako jeden ze svých hlavních ekonomických triumfů.

Výhled americké měnové politiky je rovněž čím dál nepřehlednější, jelikož Fed ostražitě sleduje, jak se vyšší ceny ropy promítnou do inflace. Guvernér Fedu Jerome Powell minulý týden uvedl, že je prozatím předčasné hodnotit, jaký dopad bude mít prudký nárůst cen ropy na americkou ekonomiku.