Článek
Pacienti s rakovinou plic se nejrychleji dostávají k léčbě ve Fakultní nemocnici Hradec Králové, naopak výrazně delší doby hlásí ve Zlíně, u těžších stadií se pak čeká v Ústí nad Labem a Chomutově.
V případě rakoviny prsu se k léčbě pacientky v prvním, lépe léčitelném stadiu dostávají nejdříve v Ostravě a v Liberci, naopak nejdéle v Praze Na Homolce a v Ústí nad Labem. U druhého stadia ze čtyř hlásí nejkratší doby pardubický Multiscan a Zlín, nejdelší pak pražské nemocnice Na Homolce a Motol.
U rakoviny je přitom čas zásadní. Pokud se pacient dostane k léčbě včas, rozhoduje to nejen o jeho zdraví, ale i o životě. Ministerstvo zdravotnictví teď poprvé transparentně zveřejnilo, ve kterých nemocnicích trvá cesta pacienta k léčbě nejdéle a kde nejkratší dobu. A to u třech diagnóz – rakoviny plic, prsu a slinivky.
„Jsou to diagnózy, kde záleží, když ne na každém dni, tak na každém týdnu,“ vysvětluje ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO), proč ministerstvo přistoupilo ke zveřejnění zrovna u těchto nemocí.
Projít si statistiky o rakovině plic můžete v grafice níže. Data za všechny diagnózy jsou pak k dispozici na tomto odkazu.
Úplně poprvé se tedy mohou pacienti podívat na to, jak rychle trvá cesta k léčbě v jejich nemocnici. Ministerstvo zdravotnictví zveřejnilo data právě až na úroveň jednotlivých zařízení, což dříve rozhodně nebylo zvykem.
Naopak data byla anonymizovaná. První podobně podrobná čísla z porodnic museli v minulosti pacienti vymoci dokonce soudně. V poslední době ale ministerstvo otočilo a naopak zveřejňuje konkrétní statistiky, které dříve přístupné nebyly.
Po mrtvicích, o kterých Seznam Zprávy psaly před časem, jsou to tedy tři onkologické diagnózy v takzvaných komplexních onkologických centrech, tedy v nejspecializovanějších nemocnicích.
„Některé věci fungují excelentně, jinde vidíme významné rezervy. Jedním z příkladů je karcinom plic, kde se více než polovina pacientů nedostane ke své léčbě včas, tedy do osmi týdnů,“ upozorňuje ministr Vojtěch.
Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s datovým týmem Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT řadí nemocnice podle podílu pacientů, u kterých se začne s léčbou právě do zmiňovaných osmi týdnů.
„To je hranice, jejíž překročení je i v zahraničních datech udávané jako nebezpečné pro pacienta. Například u karcinomu plic hrozí, že se dostanete ze snáze léčitelného stadia 1 nebo 2 do těžce a nákladně léčitelné fáze 3 a 4,“ popisuje datový analytik Ministerstva zdravotnictví Marian Rybář.
Zmíněná doba do zahájení léčby se započítává od potvrzujícího vyšetření – například CT. Může se tak stát, že některým nemocnicím zhoršují statistiky pacienti, kteří jsou sice diagnostikovaní, ale kvůli špatné organizaci péče v regionu se dostávají k léčbě se zpožděním, ačkoliv to nejde na vrub přímo konkrétní nemocnici.
„Komplexní onkologické centrum by ale mělo být regionálním organizátorem péče v celém kraji. Nemůže tedy řešit jen rychlost uvnitř své nemocnice,“ vysvětluje Rybář.
Pacienti bloudí
Jestli nově zveřejněná data něco skutečně ukazují, tak to, že českému zdravotnictví se nedaří dobře organizovat péči o onkologické pacienty. Máme sice vynikající úroveň léčby, ale pacientům chybí průvodce systémem (s tím by ale měla nově pomoci už zavedená funkce koordinátorů péče). Zbytečně tak leckdy čekají na vyšetření, ačkoliv by se k němu mohli dostat dříve. Podle ministerstva je problém v tom, že české zdravotnictví neumí předřadit pacienty, kteří by se potřebovali vzhledem ke svému stavu k péči dostat dříve.
„Když to přeženu, máme stejnou prioritizaci pro bolavá záda jako pro karcinom plic nebo pankreatu, kde jde přitom o život,“ dodává Rybář.
A tak se může například stát, že třetina pacientek ve druhém stadiu rakoviny prsu čeká na zahájení léčby v pražském Motole více než osm týdnů. Naopak 85 procent pacientek se stejnou diagnózou v Krajské nemocnici T. Bati ve Zlíně se léčí už do čtyř týdnů.
Velké rozdíly panují mezi zdravotnickými zařízeními také ohledně posouzení multidisciplinárním týmem. To je rozhodující pro správné posouzení diagnózy pacienta a nastavení léčby.
„Minimálně všichni pacienti, kteří mají být operováni, by měli být diskutováni v multidisciplinárním semináři,“ popisuje správnou praxi vedoucí onkologické ambulance VFN a Nemocnice Na Františku Zuzana Bielčíková.
Ministerstvo zdravotnictví upozorňuje, že data nelze interpretovat čistě jako ukázku chyby na straně nemocnic. Například u zapojení multidisciplinárního týmu se může stávat, že nemocnice špatně vykazují péči, a tak vycházejí v porovnání hůře.
„Od zveřejnění dat si právě slibujeme, že by mohla napomoci ke zvýšení kvality zdravotní péče,“ dodává ministr zdravotnictví.
