Jak se liší léčba v českých nemocnicích. Ministerstvo poprvé ukázalo data

Ministerstvo zdravotnictví poprvé ukázalo, jak se liší léčba v českých nemocnicích. Dosud byla sice čísla k dispozici, ale veřejnost se k nim nedostala. Statistiky zůstávaly anonymní, místo jmen nemocnic svítily v tabulkách hvězdičky.

U léčby mrtvice to už ale neplatí. Každý pacient se tak dozví, jakou má naději na přežití v nejbližší nemocnici nebo specializovaném centru. A také s jakou pravděpodobností ho dovezou záchranáři do nemocnice včas.

„Občané mají na tato data právo, proto jdeme cestou zveřejnění až na jednotlivé poskytovatele péče,“ vysvětluje ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO), který se o otevírání dat zasazoval už během svého prvního mandátu v roli ministra.

Nyní tak mají pacienti čísla k dispozici, i když zatím jen ve velmi odborném hávu. Jejich zpracování do laické řeči se teprve plánuje, zájemci si je ale mohou už dnes prohlédnout.

Ze statistik sice nejde dělat konkrétní žebříčky, ale dávají dobrou orientaci, i když je nutné k nim přistupovat opatrně. Dají se například porovnávat jen data mezi jednotlivými typy nemocnic – tedy komplexní (nejspecializovanější) centra mezi sebou, samostatně takzvaná iktová centra (specializovaná zařízení pro pacienty s mrtvicí) a pak nemocnice bez statutu centra s neurologií a bez ní.

Je třeba dodat, že Česko je v léčbě mrtvice totální světová špička. I přes relativně horší výsledky v některých nemocnicích celková čísla znamenají, že českému pacientovi může prakticky celý svět závidět, že se mu při mrtvici dostane kvalitní péče.

Když se podíváme kupříkladu na iktová centra, tak nejvyšší procento úmrtí do 30 dnů má Karlovarská krajská nemocnice, a to 20,9 procenta, což je nad doporučenou prahovou hodnotou 15 procent.

„Karlovarský kraj má překvapivě největší procento pacientů, kteří skončí v iktových centrech. Má velmi vysoké, skoro nejvyšší procento trombolyzovaných (léčených za účelem rozpuštění krevní sraženiny, pozn. red.) pacientů, což je také skvělé,“ popisuje předseda cerebrovaskulární sekce České neurologické společnosti Aleš Tomek.

Odborníci proto řešili, proč zrovna tam jsou výsledky takové. Zjistili, že obecně jsou lidé v Karlovarském kraji nemocnější a o něco hůře se léčí, také tolik nechodí na preventivní prohlídky, což se pak může propisovat i do horších statistik v nemocnici.

„Kde máme objektivní problém a víme o něm, je mechanická rekanalizace (odstranění krevní sraženiny z ucpané tepny). V několika krajích nemáme komplexní centra, která by ji poskytovala, čísla jsou tam pak horší. V tomto ohledu se přitom mortalita láme – čím více uděláte mechanických rekanalizací, tím více pacientů zachráníte,“ dodává Tomek.

Nově tak například pro Karlovarský kraj platí, že pacienti se budou předávat nejen do Plzně, kde komplexní centrum funguje, ale díky protažení částí dálnice a snížení dojezdových časů také do Prahy. Protože plzeňské kapacity jsou dlouhodobě přetížené.

„Při interpretaci dat musíme být opatrní, protože horší výsledky nemusí být vždy chybou samotné nemocnice, ale může to být problém zdravotnického systému jako celku,“ vysvětluje datový analytik Ministerstva zdravotnictví Marian Rybář.

Jestli se u většiny nemocí říká, že jde o čas, v případě mrtvice to platí absolutně. Každá minuta se počítá. Pokud se pacient dostane k trombolýze (léčba rozpouštěním krevních sraženin) za 1,5 hodiny, ze dvou léčených lidí se jeden úplně uzdraví. Pokud čas stoupne na tři hodiny, naděje na uzdravení čtyřikrát klesne, po 4,5 hodině skoro sedmkrát.

V Česku ale stále zůstávají místa, kde je rychlost specializované péče problém. Jsou to například části Šumavy, Beskyd nebo Jeseníků. Překvapivě ale také třeba severovýchod Prahy. Z dat zdravotnických záchranářů tak vyšlo, že žádný pacient z Čakovic, Vinoře, Satalic nebo Dolních Počernic neměl šanci se dostat do nemocnice do hodiny. Pro porovnání, třeba na Jesenicku to stihnou alespoň dva pacienti z deseti.

„Učinili jsme v tomto ohledu opatření, a to že Fakultní nemocnice Bulovka nově bude iktovým centrem,“ dodává ministr zdravotnictví Vojtěch.

Podobný problém jako v případě Prahy je i na Benešovsku, protože v tamní nemocnici iktové centrum chybí. Zdravotní záchranná služba proto pacienty rovnou směřuje do Tábora, kde oddělení s příslušnou expertizou funguje.

Otevření dat o léčbě mrtvice až na konkrétní oddělení nemocnic je navíc podle Ministerstva zdravotnictví jen prvním krokem. Dosud měli přitom pacienti k dispozici podobně jen statistiky o porodnicích, ty se navíc otevřely až po 10 letech soudních sporů díky zásahu Ústavního soudu.

Tak dlouho by se ale na novou várku dat čekat nemělo. Navíc by mělo jít i o plánovanou zdravotní péči. Díky tomu by si tedy pacienti mohli poprvé podle odborně podložených dat vybírat nemocnici, která jim nabídne v případě jejich diagnózy nejlepší péči. To u mrtvic, jako u akutního stavu, samozřejmě možné není.

Ministerstvo zdravotnictví chce nabídnout podrobné informace například o onkologické péči.