Ani Babiš není schopen Klempířův zákon číst, říká poslanec

Touto dobou už podle slibů vlády mělo být o budoucnosti veřejnoprávních médií v podstatě jasno. Jenže ministr kultury Oto Klempíř předložil tak špatný návrh zákona, že ho ostře kritizují v podstatě všichni. Co mají média čekat?

Hostem Ptám se já byl poslanec, předseda mediálního výboru a místopředseda KDU-ČSL František Talíř.

Návrh zákona o médiích veřejné služby, který připravil ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) a jeho resort, rozcupovala v připomínkovém řízení všechna ministerstva s výjimkou životního prostředí. Například podle resortu financí má současné znění návrhu velké nedostatky a vytváří mnoho nových problémů. Zároveň neřeší, z jaké rozpočtové kapitoly by Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) měly dostávat peníze.

Podle návrhu ministra kultury by ČT a ČRo měly místo koncesionářských poplatků dostávat pevnou částku ze státního rozpočtu. Změna by měla nabýt účinnosti od příštího roku. Zákon kritizují odborníci, opozice i vedení obou médií. Pracovníci televize a rozhlasu vstoupili 22. dubna do stávkové pohotovosti. Žádají vládu, aby od záměru upustila.

Klempíř v sobotní debatě na Nově uvedl, že s prosazením zákona stále počítá. V zavedení normy do praxe bude podle něj vládní koalice „obrovsky rychlá“. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) návrh zákona o médiích veřejné služby projedná 25. května koaliční rada, pak by ho měla dostat na stůl vláda. Opozice se podle Babiše bude moci k návrhu vyjádřit při projednávání ve Sněmovně, zapojit by se mělo i vedení obou médií.

Podle šéfa sněmovního mediálního výboru Františka Talíře je už jisté, že vládní koalice určitě nestihne poslanecký návrh na úpravu okruhů plátců koncesionářských poplatků, který avizovala zavést jako mezikrok už od poloviny letošního roku.

„To ubráníme zcela jistě. A věřím, že ubráníme i 1. leden,“ řekl Talíř s odkazem na legislativu chystanou ministerstvem kultury. „Oto Klempíř je mezi několika mlýnskými kameny. Sám není schopný se s tím nějak věcně poprat. Je otázka, kdo z vlády ten zákon vlastně četl. Obávám se, že je to možná nějaký kompilát pomocí umělé inteligence, protože za to by podle mě vyhazovali v prváku na právech.“

„Jestli i Andrej Babiš teď říkal, že není schopen číst ten zákon, tak podle mě mu trpělivost časem dojde. Zatím se mu ještě pravděpodobně Oto Klempíř hodí k tomu, aby vytvářel mlhu. Ale až se to najednou posune do role, kdy premiér bude moct říct ‚on to celé zkazil, Motoristé jsou neschopní, ale já, Andrej Babiš, vám zachráním StarDance, já to tady zachráním celé‘, tak v tu chvíli ho sundá,“ dodal Talíř.

Co Českou televizi a Český rozhlas čeká? Jak dopadne dovolba členů rady ČT? A bylo chytré nejít na hlasování o usnesení ke sjezdu sudetoněmeckého landsmanšaftu v Brně?

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.

Co v rozhovoru zaznělo?

1:00 Jak to vypadá s mediální legislativou, víte něco víc jako předseda mediálního výboru než my všichni ostatní, kteří toho moc nevíme? – Máme tady deklarovaný poslanecký návrh Patrika Nachera, který nikdo nikdy neviděl, a pak ten vládní návrh, vládní paskvil, řekněme. Co se týká toho prvního, já jsem se na to ptal minulý týden na plénu Sněmovny Patrika Nachera, ať do toho tedy vnese světlo, když o tom pořád mluvil a chtěl to od 1. července. Reagoval na to, nicméně této odpovědi se takticky vyhnul, takže tam je to u ledu. Měl to představovat někdy před měsícem, koncem dubna nebo v polovině dubna, a nestalo se to, zničehonic tu plánovanou tiskovku zrušil a budí to jenom otázky, co se tedy vlastně v koalici stane.

2:00 Lze už v tuto chvíli tedy definitivně říci, že minimálně od poloviny letošního roku se nic měnit nebude? Už se žádná změna od 1. července nestihne? – To ubráníme zcela jistě. A věřím, že ubráníme i 1. leden. Čímž se dostáváme k vládnímu návrhu, který chce zavést ty změny právě od 1. ledna. My jsme od začátku říkali jako opozice, že to je neopravitelné, to je parodie na zákon. Teď to meziresortní připomínkové řízení vlastně jenom potvrzuje, jednotlivé resorty z toho dělají trhací kalendář. A tím pádem jediné rozumné řešení nebo jediná rozumná věc, co se s tím dá dělat, je podle mě to vzít, zmačkat a hodit do koše.

3:00 My jako opozice děláme všechno pro to, i já jako předseda mediálního výboru, abychom hráli o čas, abychom to brzdili, aby na to ideálně vůbec nikdy nedošlo. Budeme to dělat i nadále, každý týden, každý měsíc, každý rok dává smysl. – Bavil jste se s kolegy o tom, že když se teď nestihne ten pozměňovací návrh ze strany poslanců, který měl měnit okruh plátců a měl to být jen takový mezikrok, tak jestli to znamená, že už nebude vůbec, nebo pořád jsou ve hře obě varianty? – Nepochybně tam jsou velké klíny ve vládní koalici mezi původní představou hnutí ANO, to znamená nějak to upravíme a uvidíme, něco našim voličům doručíme, a tím, co právě předkládá zatím stále ještě ministr Oto Klempíř. Protože on je nepochybně pod tlakem z mnoha stran. Je tady tlak SPD, které zatím nebylo schopné svým voličům doručit prakticky nic a deklarovalo od 1. ledna, jinak řečeno, parafrázuji, zakroutíme těm médiím nějakým způsobem krkem. Je tady možná nějaký zájem Pavla Tykače, jemuž samozřejmě Motoristé svým způsobem slouží. Takže Oto Klempíř je mezi několika mlýnskými kameny.

4:30 Sám není schopný se s tím nějak věcně poprat. Je otázka, kdo z vlády ten zákon vlastně četl. Obávám se, že je to možná nějaký kompilát pomocí umělé inteligence, protože za to by podle mě vyhazovali v prváku na právech. To, jak ten zákon vypadá, to je de facto i neprojednatelné. Tady před sebou mám jednotlivé připomínky. A je v tom tím pádem i skrze ty klíny v rámci vládní koalice takový zmatek, že ani my ty odpovědi nemáme, a proto neustále ty otázky klademe.

5:00 Když jste řekl zatím ještě ministr Oto Klempíř, máte nějaké informace, že jím už brzy nebude nebo že už někomu dochází trpělivost s ministrem Klempířem? – Čtu jenom v náznacích, berte to jako můj názor. Ale jestli i třeba Andrej Babiš teď říkal, že není schopen číst ten zákon, tak podle mě ta trpělivost časem dojde. S tím ale, že zatím se mu ještě pravděpodobně Oto Klempíř hodí k tomu, aby vytvářel mlhu. Třeba teď jsme minulý týden projednávali ten nešťastný zákon o rozpočtové odpovědnosti a samozřejmě se Andreji Babišovi hodí, když se tady bavíme o jiných věcech, když se vytváří ta mlha, viz landsmanšaft a tak dále. Takže dokud mu bude Oto Klempíř podle mě dělat mlhu, tak se mu hodí, ale až se to najednou posune do role, kdy premiér bude moct říct „on to celé zkazil, Motoristé jsou neschopní, ale já, Andrej Babiš, vám zachráním StarDance, já to tady zachráním celé“, tak v tu chvíli ho sundá.

7:00 Proč není ten překlenovací poslanecký návrh? Tomu nerozumím vlastně už vůbec, protože o něm hovořili na tiskové konferenci poslanci napříč poslaneckými kluby vládní koalice, znělo to velmi jednoduše, že prostě jenom zmenší počet plátců koncesionářských poplatků. Tak kde se to zadrhlo? – To je další velká záhada v rámci vládní koalice, na kterou bychom rádi přišli. Já jsem s ním byl tehdy večer předtím, než to měl 18. dubna Patrik Nacher představit, v Událostech,komentářích a on to tam prezentoval, že druhý den to řekne s čísly a tak dále. Nicméně druhý den se něco stalo, on řekl: Tiskovou konferenci ruším. Zničehonic. Teď se k tomu vůbec nemá, kdekoliv ho potkáme, tak se na to můžeme ptát, ale on z toho utíká. Co se tam stalo, těžko říct, ale je jasné, že časově to je bez šance.

8:00 Existuje ve Sněmovně nějaká varianta, že žádná změna nakonec nebude nebo že se ta změna nakonec odehraje jenom v tom, že se právě třeba zmenší okruh plátců koncesionářských poplatků? Když jsem tady měla ve studiu šéfa Českého rozhlasu Reného Zavorala, tak říkal, že eventuálně si i takový kompromis umí představit. Ne že by ho chtěl, ale že si ho ještě umí představit. – Celou dobu, co se tohle řeší, tak říkáme: Pojďte s námi jednat, pojďme tu diskuzi nějak racionálně vést. – Co byste akceptovali? – My bychom byli ochotni diskutovat třeba o podobě poplatků. Pro nás je tam no go jedna věc, a to převod pod státní rozpočet napřímo, jak to chce Oto Klempíř v tom svém vládním návrhu. To je prostě pro nás červená linie, za tu my nikdy nepůjdeme. Pojďme se klidně bavit o formě těch poplatků, o nějakých dílčích úpravách, ale důležitý je ten princip. A princip je ten, že poplatky jsou bariéra mezi politiky a těmi institucemi. My tu bariéru chceme zachovat, protože to patří veřejnosti, ne nám politikům.

9:00 Předpokládám, že ministerstvo vás k takovéto diskuzi kultury pustit nechce. – My jsme v úplně bizarní situaci, my pořád říkáme: Pojďme se potkat. Ministr několikrát říkal: Jo, tak uvidíme, časem, teď mám toho strašně moc. Děláme různé kulaté stoly, tam pořád všechny zveme. Na těch kulatých stolech se vždycky potkají víceméně ty podobné osobnosti, které to vidí možná podobně jako my, ale jsou k tomu zváni i ti ostatní. Nicméně utíkají, utíkají z té diskuze, pořád. A bohužel je to v přímém kontrastu, jestli můžu jeden příklad, ke změnám třeba ve financování veřejnoprávních médií před několika lety došlo ve Švédsku, ale tam vedli čtyřletou diskuzi napříč politickým spektrem, zejména s těmi institucemi, potom také s odborníky. A tady je to pravý opak, tady se něco vystřelí, nějaký návrh a honem rychle na to všichni reagujte.

9:30 My máme s tím vládním návrhem problém, nejen v tom, že to je amatérsky připravené, že s tím principiálně nesouhlasíme, ale taky skrze to, jakým způsobem to bylo představené. Vždyť jestli si vzpomínáte, Oto Klempíř slíbil ředitelům televize a rozhlasu, že s nimi povede diskuzi, to byl pátek, v úterý přišel prostě s hotovým návrhem. Tak takhle se to opravdu dělat nedá. – Tady ale můžeme debatovat i o tom, že ty čtyři roky pro širokou diskuzi o změně veřejnoprávních médií promeškala předchozí vláda, která měla velmi pohodlnou většinu v Poslanecké sněmovně. – Já jsem u toho samozřejmě nebyl, ale moji kolegové ano, takže tu zodpovědnost za to také nesu. Nicméně myslím, že ta diskuze probíhala, uzavřela se memoranda, co má nebo nemá dělat Česká televize, Český rozhlas, nějakým způsobem byla snaha redefinovat opět to, co je veřejná služba dnes. Možná to nebylo ze sta procent, ale nemůžu říct, že by se úplně promeškala ta diskuze, to si myslím, že zase nějaká snaha ze strany Martina Baxy určitě byla. – Myslíte? Já spíš ze všech stran slyším kritiku, že ne. – Vždycky je samozřejmě co zlepšovat. Pokud budu příště třeba u vlády nebo naše strana, tak samozřejmě. A to je taky úkol nás v opozici, my jsme tady popsali to, že hrajeme o čas, brzdíme. Já jako předseda mediálního výboru využiju všechny nástroje, které mám v ruce, abych to brzdil. Na druhou stranu zodpovědná opozice musí taky myslet na rok 2029 plus. A pokud my budeme zase příště u vlády a budeme v situaci, že média veřejné služby jsou pod státním rozpočtem, tak my musíme v tu chvíli ne zahajovat diskuzi, v tu chvíli už musíme mít vydiskutováno, připraveno, co s tím budeme dělat, jaký bude exit.

12:00 Takže pokud tahle vláda stihne a prosadí převedení médií veřejné služby pod státní rozpočet, tak vy po příštích volbách budete mít návrh, jak tu situaci vrátit zpět? – Musíme mít, přesně tak. V roce 2029, hned jak nastoupíme, musíme vědět, kudy z toho ven.

12:00 Jednou z těch věcí, které jste už zkusil použít, bylo, že jste prosadili na mediálním výboru usnesení, které vyzývalo ministra Klempíře, aby ten mediální zákon stáhl. Využili jste toho, že na výboru chyběli někteří vládní poslanci, radovali jste se z toho velmi hlasitě v médiích. A já jsem si říkala: K čemu to je? Protože tři týdny nato vás přehlasovala silnější vládní většina, vaše usnesení revokovali, tak jestli to nejsou trochu zbytečná divadla? – My zvyšujeme tlak, já bych to přirovnal k tomu, že stavíme nějakou hráz, abychom zabránili těm změnám, a každý má ve stavbě té hráze svoji roli, nějakou roli mají odbory v těch institucích, jejich managementy, veřejnost, akademická sféra a nějakou roli máme my jako opozice. A to znamená mimo jiné zvyšovat pořád tlak na ministra i třeba tímhle způsobem. Takže já jsem rád, že jsme tu situaci využili. Využil jsem toho, že ta situace k tomu byla, a rovnou avizuji kolegům z vládní koalice, že to udělám znovu.

13:00 Jak vnímáte to, když při tom stavění hráze proti změnám stávající mediální legislativy vám a dalším kolegům potom leckdo vytýká vaše další postoje, které s tím souvisí? Můžeme se bavit o volbě členů Rady České televize. Věčná kritika, debata o tom, jestli minulá vláda měla, nebo neměla zkoušet odvolat některé členy Rady České televize, kteří byli velmi pochybní. Mohla se vést naprosto legitimní diskuze, jestli v té radě být mají, nebo ne. Vládní většina to neudělala. A teď naopak ta hodně propíraná dovolba členů rady, kdy vy sám jste podpořil Stanislava Berkovce, jednoho z těch, kteří zpochybňují tu stávající konstrukci veřejnoprávních médií. – Co je cílem té volby? Dostat do rady aspoň někoho konstruktivního. A tím opravdu nemyslím Stanislava Berkovce. Někoho, kdo tam bude šest let po dobu toho svého mandátu Českou televizi hájit, ne ji hejtovat. My jako mediální výbor fungujeme jako takový filtr. Na každé jedno uvolněné místo, teď jich je šest, volíme trojnásobek těch kandidátů, dohromady 18 lidí. Jedním z těch 18, přiznávám, v mém případě byl i Stanislav Berkovec, ale jediný motiv toho bylo v rámci taktiky vyvažování dostat do druhého kola volby na plénu Sněmovny, což nás teprve někdy čeká, i rozumné kandidáty, které my potom budeme moct podpořit. – Ale sklidil jste velkou kritiku za tohle politické kupčení, za tohle taktizování v zákulisí. Vzal jste si z toho nějaké ponaučení, anebo to je pragmatická politika? – Tu zodpovědnost plně přijímám, nechci se nějak vyviňovat, obhajovat, vůbec ne. Udělal jsem to čistě z toho motivu, abych pomohl tomu, aby aspoň byla šance do té rady dostat jednoho dva lidi, kteří tam budou nápomocní České televizi.

15:00 Brzy skončí mandát předsedovi Rady České televize Karlu Novákovi, pokud by byl zvolen Pavel Matocha, na to místo se nepochybně bude cpát on. A pokud by teď v té volbě prošlo šest, řekněme, matochovců, tak ten poměr sil tam bude zhruba půl na půl pro Matochu, nebo proti Matochovi. – Ale vy nemáte záruku, když jste hlasoval pro Stanislava Berkovce, že tam nebude šest matochovců. – To nemám, ale jediný motiv bylo dostat do volby na tom plénu někoho, kdo by třeba měl šanci uspět. – Není to trochu naivní pokus? Vláda má 108 hlasů. – Tak podívejte se, samozřejmě si tam nakonec zvolí, koho budou chtít, ale buď si člověk může hned na začátku dát ruce do kapes a říct: Je to složité, ať si navolí, koho chtějí. Anebo se aspoň pokusíte tam někoho, řekněme, dostat, propašovat.

17:00 Vyvolalo to velkou debatu, vy jste to vysvětloval i na vnitrostranickém fóru svým stranickým kolegům, potom i veřejnosti. Zaujalo mě, když jste ve svém vysvětlení psal, že vás hned po té volbě kontaktoval ředitel České televize a psal vám, že je rád za to, že jste do toho druhého kola volby poslal pana Hermana. To je standardní takto být v kontaktu s ředitelem České televize, aby vám ředitel České televize jako členovi mediálního výboru říkal, který kandidát do rady mu vyhovuje a který ne? Rada ho má kontrolovat. – Myslím si, že je standardní, aby politici třeba v té mé pozici, předseda mediálního výboru, v kontaktu s těmi řediteli nějakým způsobem byli, ale to byl citát právě z toho našeho interního fóra. Nemyslím si, že bych měl tyhle věci komentovat nějak veřejně. Mimo jiné to je vlastně i princip tajné volby, aby byla šance dostat tam třeba někoho, kdo, jak jsem říkal, bude Českou televizi hájit, ne ji hejtovat.

18:00 Teď jste na to vůbec neodpověděl, pane poslanče. – Protože veřejně ani nemohu. – Ale můžete, v té interní komunikaci pro stranu jste napsal: Hned po volbě mi ředitel České televize psal, že je za Hermana rád. Já se ptám, jestli je v pořádku, aby generální ředitel jedné nebo druhé instituce s vámi jako s předsedou mediálního výboru byl takhle v kontaktu, takhle si pochvaloval, koho mu posíláte do té volby? – Myslím si, že bych to opravdu neměl tady veřejně komentovat. – Proč ne? – Přirozeně se člověk s lidmi potkává, přirozeně se baví třeba o tom, kdo je konstruktivní, nebo ne. Nicméně je pravda, že pro mě to bylo taky určité ponaučení. A s těmi řediteli už ty personálie vlastně nedává smysl jakýmkoliv způsobem řešit nebo komunikovat, to je vlastně čistě politická nominace.

19:00 Vytýkal vám to někdo, když říkáte, že jste si z toho vzal tedy ponaučení? Nedělám si iluze o tom, jak jsou politici v kontaktu s manažery médií veřejné služby, nato to téma sleduji příliš dlouho, ale málokdo to takhle veřejně napíše. – Myslím, že to není správné veřejně takhle komunikovat, to je celé. – Nebo s nimi být v tom kontaktu? – V kontaktu skrze jiné věci. – Ohledně volby? – Skrze jiné věci ano, skrze volbu to nedává smysl.

20:00 Kdy bude další kolo volby členů Rady České televize? Měla proběhnout, pak se objevily informace o nahrávce, kterou zveřejnila některá média, na které podle některých jsou hlasy radních Pavla Matochy a pana Bradáče. Žádná autorita zatím neřekla, jestli je pravá, nebo pravá není. Ale jsou pochybnosti, zda se na radě nedělo něco nekalého. – Míč je teď zcela určitě na straně vládní koalice. A podle mě tím, že akceptovala zatím to, že ta volba zatím neproběhla, tak to jenom svědčí o tom, že ani oni si nejsou jistí Pavlem Matochou a panem Bradáčem. Za mě je bizarní připustit situaci, že oni by zvoleni byli a potom by se potvrdilo, že to tak skutečně je. Tím pádem do té doby buď ta volba nemá proběhnout vůbec, nebo oni z ní mají odstoupit. Ale čistší by bylo nechat všechno prošetřit, včetně policie. Není žádný spěch na tu volbu, koneckonců proč bychom jako okamžitě měli volit? Ta rada je nyní usnášeníschopná a není nutné, abychom v nějaké křeči s tolika otazníky tu volbu teď nechali proběhnout.

24:00 Minulý týden projednávala Poslanecká sněmovna na mimořádné schůzi usnesení ke sjezdu sudetoněmeckého landsmanšaftu v Brně, který má proběhnout. Vy jste jako opozice to téma označili za zástupné, které má zakrývat podstatné otázky týkající se vlády. Nezúčastnili jste se mimořádné schůze. Není taktická chyba, že jste nepřišli na hlasování? – My jsme se té debaty účastnili už ten předchozí týden. S tím přišlo předminulé úterý a prosadilo si to SPD jako první bod jednání. ANO jim v tom ustoupilo jako obvykle a najednou jsme neřešili stavební zákon a jiné jejich v uvozovkách priority. Celý den jsme tam debatovali o sudetoněmeckém sjezdu v Brně. Po dvou dnech tohoto jednání jsme jako opozice usoudili, že všechno bylo z naší strany řečeno, a tím pádem k tomu přistoupíme tímhle způsobem. – Na to jsem se vás neptala, proto jsem se ptala, proč jste nepřišli na hlasování. – Protože už jsme k tomu všechno řekli a už vlastně bylo zbytečné v té debatě dál pokračovat.

25:00 Třeba politolog Miloš Gregor k tomu na sociálních sítích psal: Škoda že opoziční poslanci tohle dopustili. Kdyby ve Sněmovně byli, buď by usnesení neprošlo, nebo by donutili hlasovat i alibisty typu, a teď jmenuje některé vládní ministry nebo poslance, kteří tam nebyli. A donutili by je tváří v tvář této ostudě vyjádřit svůj názor. Tak nemá pravdu? Není pravda to, že jste vlastně umožnili, aby ti, kteří z toho chtěli vyklouznout, z toho nepříjemného tématu vyklouzli? – Shoda byla k tomu přistoupit tímhle způsobem. Zpětně viděno můžeme nad tím přemýšlet, zda to bylo správné, nebo ne. Pro mě osobně hodnotově je důležité, že já, stejně tak Jan Grolich (předseda lidovců) a stejně tak další v Brně o tomto víkendu půjdeme a vyjádříme tím i svůj postoj.

26:00 Myslela jsem, jestli tady nezjistím nějaké politické šachy, které jste si třeba připravili, nebo jestli jste nepromeškali příležitost donutit vládní poslance, aby se postavili čelem k tomu rozhodnutí. – Něco mi říká, že další příležitosti s tím, jakým způsobem tahle vládní koalice funguje, čím se SPD snaží vybudit nějakou vášeň, strach, nenávist ve společnosti, že zase s něčím přijdou. A potom se k tomu můžeme třeba postavit zase stejným způsobem.

27:00 Jste místopředsedou lidovců několik málo týdnů, jak vidíte misi, kterou jste si tam předsevzal? – Dává mi to smysl každý den. Máme velmi silného lídra Honzu Grolicha, takový Pogačar české politiky. A teď jde o to, abychom mu dokázali krýt záda každý se svou gescí, kterou si vzal na starosti, v mém případě třeba členská základna. Máme nějaké cíle, které chceme naplnit. Nechceme jenom oprašovat, že sto let tady máme stranu lidovou, ale ta strana je nástrojem naší služby, to myslím bez jakéhokoliv patosu. Protože ta služba má být velmi konkrétní, konkrétní služba konkrétním lidem na městech, na krajích, na celostátní úrovni a tenhle nástroj musíme dostat zase do dobré kondice.

28:00 Váš předseda není v Poslanecké sněmovně, není to hendikep? – Může to naopak být určitá výhoda, protože zatímco všichni ostatní jsou nějakým způsobem spojeni s předchozí vládou, všichni jsme ve Sněmovně, včetně mě, v takové hodně reaktivní roli, tak naopak Jan Grolich tím, že stojí mimo Sněmovnu, může dobře formulovat tu vizi 2029+, zejména hospodářskou, se kterou my tady chceme pracovat s tím, že až budeme my ve vládě po příštích volbách, tak ji budeme naplňovat. – A proč tedy usiluje o Senát? – My potřebujeme a chceme v Senátu posílit. Teď obhajujeme tři senátní mandáty. – Takže tam už to bude něco jiného než Poslanecká sněmovna? – Tak určitě, však se tam pohybujete a vnímáte, že jak funguje Poslanecká sněmovna a Senát, že přece jenom to je v něčem odlišné. – Spíš vnímám to, že většina stran vždycky vnímala jako velký hendikep, když svého předsedu neměla v Poslanecké sněmovně, protože je to prostě viditelnější, je to víc v centru aktuálního dění. – To nerozporuji a naše mise, mise nových lidovců, je udělat z toho hendikepu, tak jak to všichni berou, vlastně určitou výhodu.

33:00 Jakou šanci podle vás má nové hnutí Martina Kuby? Vy jste s ním seděl několik let v Radě Jihočeského kraje, velmi úzce jste spolupracovali, dobře ho znáte. Komu bude brát voliče? – Jako místopředseda nových lidovců se fokusuji na to, jak my uspějeme, jakou vizi my nabízíme, ne tolik na to, jak se bude dalším hnutí a uskupením, která jsou nebo která vznikají, jako například Naše Česko, konkrétně dařit. Rozumím asi důvodům, proč do toho šel. Základní měřítko, tak jako pro nás, tak i pro něj budou komunální a senátní volby, jak tam uspěje, nebo ne. Jsem na to popravdě sám zvědavý, jsem zvědavý hlavně na programové priority, které možná bude postupně představovat. Je to vlastně zajímavé srovnání, jak se Jan Grolich, úspěšný hejtman, chopil naší strany. A snaží se politiku obrodit touto cestou. A s tím já souhlasím. A jak se toho chopil Martin Kuba s tím, že vytváří nový subjekt. Podle mě je politický rybník v Čechách v zásadě plný.