Být nejlepší nestačí. Vládne NHL, sbírá body, ale stejně se trápí

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Hokej v podání Connora McDavida není obyčejným sportem. Je to umění. Čas od času někdo začne pátrat, proč je tak dominantní.

Senzačně pracuje s hranami bruslí, protože odmala lyžoval. Nebo: za vším jsou kolečkové brusle, na kterých jako dítě jezdil v garáži. A co hra s tenisákem a neustálé přehazování míčku zleva doprava?

Výsledek vypadá vždycky stejně: Connor McDavid vládne úplně všem. Benefitem jeho výjimečnosti jsou peníze. Od léta začne platit jeho dvouletá smlouva s Edmontonem v celkové výši 25 milionů dolarů a po ní podepíše nejvyšší kontrakt, jaký kdy hokejista v profi sportu dostal.

Daní za výjimečnost je tlak.

„Těžká otázka, ale Stanley Cup si našel Gretzkyho, Crosbyho a další kluky. Pak přišly i zlaté medaile z olympiády. Vy jste v pozici, že vás tyhle věci nenachází. Myslel jste si, že bude tak těžké vyhrávat?“ zeptal se McDavida novinář Mark Spector ze stanice Sportsnet.

Bylo pár dní po olympiádě, kde Kanada dostala hořké stříbro po porážce v prodloužení s USA. McDavid má za sebou i dvě finále Stanley Cupu v řadě, kdy vyhrála Florida.

„Hezká otázka, díky,“ odmlčel se na chvíli McDavid.

Jako kdyby přemýšlel, jestli má pokračovat, poslat redaktora do háje nebo ho ignorovat. Zvolil první možnost.

„Už to nezměním. Stačilo, aby se věci vyvíjely trochu jinak, a mohli jsme tady vést úplně jinou debatu. Vyhrát je těžké na každé úrovni, obzvlášť na olympiádě, kde je nejvyšší kvalita a rozdíly mezi hráči jsou hodně malé. Tohle víte ale dopředu a čas od času to pocítíte i tady v Edmontonu,“ narazil na dvě porážky z finále NHL.

Klub právě doufal, že s příchodem zázračného talentu všechno přijde samo. Stanley Cup vyhráli Oilers naposledy v roce 1990. V roce 2015 šel na draft největší talent posledních desítek let. S nejvyšší pravděpodobností mělo McDavida dostat Buffalo, v tu dobu nejhorší klub NHL. Ale štěstí se usmálo na Edmonton, v draftové loterii skončil první.

Všechno kolem McDavida se roztočilo strašně rychle. „Přišel McJesus!“ hlásily titulky příchod mesiáše, kterému bylo pořád jen osmnáct. „Uvědomil jsem si docela rychle, jaký dopad bude mít na celý klub,“ přikývl i jeho první kouč v NHL Todd McLellan. „Začali jsme rozvojový kemp a my měli vyprodanou halu.“

Akce, o které bývalý trenér Edmontonu mluví, se koná rychle po draftu v létě. Hráči z celého světa se seberou a přijedou do nového klubu. Je jim mezi osmnácti a dvaceti, ještě nic nedokázali, sami většinou přijedou s obrovskou euforií, že se jim otevírá NHL. Na rozvojovém kempu pak spíš poznají, že to bude práce na dlouhé roky. Jestli vůbec.

Jenže McDavid přišel jako hráč, který se jen podívá na bránu a puk tam radši letí sám. „Trénoval jsem hodně skvělých hráčů, ale žádný nedokázal vyprodat halu týmu NHL dřív, než skočil na nováčkovském kempu na led,“ přikývl McLellan.

Při posledním velkém milníku McDavida je vidět, že plní, co se od něj čekalo. Měl být nejlepší a nejlepší ve své éře taky je. V historii nasbíralo 1000 bodů jen 103 hráčů. Ke konci března liga datuje, že za stoletou existenci v ní nastoupilo celkem 7871 hokejistů. Z téhle masy se vymykají tři hráči.

Donekonečna se dá debatovat, jestli byli lepší Wayne Gretzky, nebo Mario Lemieux. K výsledku se dá dobrat těžko, ale přibližuje se k nim Connor McDavid. V noci na středu byl třetím nejrychlejším hokejistou, který nasbíral v NHL 1200 bodů.

Není vyložený střelec, spíš se o něm mluví jako o tvůrci hry. Stejně ten večer překonal ještě jeden milník – nastřílel 400 gólů. „A to právě není ani trochu snadné. Na začátku sezony jsem si řekl, že musím víc střílet, snažím se tady pořád pracovat, zdokonalovat střelbu,“ vyprávěl po výhře nad Utahem 5:2.

„Bez komentáře,“ jen se pak usmál spoluhráč Jack Roslovic, když slyšel od novinářů postřeh, že McDavid má ještě na čem pracovat a góly u něj nejsou spojené s talentem. „Jeho kariéra je specifická. Všichni ho sledují, vědí, co dělá. A je to inspirativní i motivující. Navíc vidíte tu jeho pokoru.“

McDavid vládne a není ani typem hokejisty, který zhasne v play off. Ve vyřazovací fázi sezony si drží dokonce vyšší průměr bodů na zápas (1,56) než v základní části (1,53).

Jenže s nervozitou, která v Edmontonu panuje, v nepravidelných periodách vždycky přiletí dotaz: „Tak kdy vyhrajete?“

McDavid má většinou tři scénáře, jak odpověď začne.

Volba 1: „Ano, je to zklamání.“

Volba 2: „Je to součást procesu.“

Volba 3: „Teď jsme už opravdu blízko.“

Aby vyhrával a dominoval, se od něj žádá od šesti let. Edmonton mu tlak nikdy neubral, spíš ho na něj ještě naložil, když teenagera v jeho druhé sezoně mezi profesionály jmenoval kapitánem. Bylo mu 19 let a 266 dní, mladší byl jen Gabriel Landeskog v Coloradu.

Všude kolem slyšíme, že se u dětí nemá moc tlačit na pilu, nepřetěžovat je hokejem. Na druhou stranu, McDavidovi to udělali. Malého Connora přihlásili do hokejového týmu, když mu byly čtyři roky, za Newmarket se mohlo hrát až od pěti. „Vím, že jsem byl hodně netrpělivý a hodně jsem chtěl hrát,“ vzpomínal pak hráč.

Vyrostl jako hokejový fanatik. Má o tři roky staršího bratra a odmala s ním trávil veškerý čas v kabině. Zvykl si, že tohle je jeho život.

Na ledě jste si ho všimli prý hodně rychle. Vynikal, takže o dva roky později šel na zkoušku do výběrového týmu. Byl nejlepší, ale tam už nešlo věk tutlat. „Není mu sedm, jak si myslíte, ale šest,“ řekla maminka.

„Aha, tak to pardon. Tohle nejde,“ odvětili jí v Newmarketu, jak pak vzpomínala pro magazín The Hockey News.

Rodiče zavolali do jiného klubu, který sídlil zhruba o deset kilometrů dál. A u vás by to nešlo? „Jistě, přijeďte,“ slyšeli.

McDavid hrál od začátku se staršími dětmi. V šesti hrál proti devítiletým a spoluhráči ho už tehdy brali jako lídra. Když tým potřeboval dát gól, na led skákal ten nejmladší.

Ve všem předběhl vývoj, nikdy se nezasekl, zlepšoval se. „Tohohle kluka musíš najít. Jmenuje se David O’Connor, nebo tak nějak,“ hned na svého agenta vysypal Sam Gagner, profesionál z NHL. Měl za sebou zhruba půlhodinu na ledě se čtrnáctiletým hubeným klukem, kdy si přihrávali a ukazovali si, co dovedou s hokejkou za triky.

Agent našel mládežnický klub v Ontariu s názvem Toronto Marlboros. „O’Connor tady nehraje, ale podle popisu myslíte Connora McDavida,“ smáli se ve sluchátku.

Nejlepší hráči v soutěži sbírali kolem 100 bodů. McDavid jich měl 209 a na výjimku pak mohl jít jako mladší hokejista do OHL, tedy do kanadské juniorky.

Talentovaný hráč ji dostane po rozhovoru s psychologem, liga probírá mentální vývoj hokejisty s učiteli i trenéry. McDavid nebyl první, kdo mohl hrát od čtrnácti let. Před ním dostali možnost hrát proti o pět let starším soupeřům Aaron Ekblad i John Tavares.

Dnes víme, že Connor McDavid uspěl. Historie ho jednou bude i vnímat jako třetí eso za Gretzkym a Lemieuxem. Je mu stále jen 29 let, takže se pravděpodobně jednou stane i druhým hráčem NHL, který dosáhne na 2000 bodů. Lemieuxovi se to nepovedlo jen kvůli velkým zdravotním problémům.

Jen než opravdu vyhraje velkou týmovou trofej, pořád bude poslouchat, že body jsou málo. Triumf na turnaji Four Nations s Kanadou se moc vážně nebere. Zlato z MS U18, U20 a mistrovství světa dospělých taky ne. Čeká se na olympiádu, kdy McDavid dovede Kanadu ke zlatu jako Crosby ve Vancouveru, a jestli získá Stanley Cup.

Když se vrátíme na začátek, reportér Spector v McDavidově výslechu pak ještě pokračoval. „Jste hladový po úspěchu. Může u vás stříbro z Itálie znamenat ještě větší hlad?“

Tady už McDavid odpověděl rychleji: „Je to všechno součást procesu.“ Útočník naskočil do mustru, který tak dobře zná – jedna z jeho voleb, jak odpovídat na nepříjemné otázky. „Chci tím říct, že to tak musí být. Jakou mám jinou možnost?“ dodal.

Problém jen je, že Edmonton zažívá sezonu, která může skončit největším zklamáním za poslední dobu. Klub si konečně myslel, že vyřešil problém s velkým množstvím inkasovaných gólů. Získal Tristana Jarryho z Pittsburghu. V Utahu s ním klub sice vyhrál, ale gólman jinak pravidelně dostává kolem pěti gólů.

Jistější nakonec i vypadá Connor Ingram, kterého o parník přechytal Karel Vejmelka. Ingram byl rád, že podepsal kontrakt jako záložní brankář do Bakersfieldu, chytal v AHL. Počítal, že se v Edmontonu dostane do prvního týmu jen při marodce.

Zraněný je navíc Leon Draisaitl, takže z dvou útočných hvězd má Edmonton jenom jednu – McDavida.

Vyhrát Stanley Cup v tomhle rozpoložení by byla nejvíc nečekaná věc, která se kolem Oilers přihodila za posledních dvacet let.

McDavid možná pošesté vyhraje trofej nejproduktivnějšího hráče NHL a nedávno předvedl rekordní sprint sezony (40,49 km/h). V posledních letech je nejlepší verzí hvězdného hráče, kterého v něm od začátku všichni viděli. Jenže Oilers nemají dobrou obranu, takže veškerá jeho paráda může zase skončit klasickými otázkami.

Nechybí vám velká výhra? Mohl jste pro ni udělat víc?