Článek
Na neprůstřelné vestě může v boji záviset život vojáka. Chrání ho před střelami i střepinami z granátů. Přesto dnes pět tisíc vest, které armádě dodala královéhradecká firma Argun, leží ve skladu a čekají na předání výzkumníkům z Brna.
Jejich používání loni v červnu zakázal ředitel sekce logistiky, generál Robert Bielený, poté, co vojáci při pravidelné kontrole materiálu jednu z vest prostřelili.
Ministerstvo obrany se podle zjištění Seznam Zpráv rozhodlo, že všech pět tisíc balistických vest od Argunu nechá prověřit. A na základě výsledku se rozhodne o případné reklamaci.
„V dané věci byla uzavřena smlouva s Vojenským výzkumným ústavem Brno na posouzení balistické odolnosti VOBU I. (…) K národnímu garantovi bude předáno cca 5 tisíc vest, kterých se týká nutnost prověření ochranných vlastností,“ napsala redakci mluvčí Generálního štábu Zdeňka Sobarňa Košvancová. VOBU I označuje veřejnou zakázku na balistické vesty, kterou v roce 2017 vyhrála firma Argun.
Ta s ministerstvem následně podepsala smlouvu na dodání 5500 balistických vest v hodnotě čtvrt miliardy korun. Pět tisíc kusů šlo přímo armádě, zbylých pět set pak Vojenské policii. Vojákům je doručila v několika fázích během let 2017-2020.
Majitel Argunu Stanislav Petr redakci řekl, že ho o prostřelení jeho vesty loni v létě nikdo neinformoval a ani potom s ním ministerstvo ani generální štáb ohledně balistických vest nekomunikovaly. „Nic nevíme, nikdo z armády ani z jiných složek nás ohledně této věci nekontaktoval, žádná reklamace neprobíhá,“ uvedl pro Seznam Zprávy.
„Může se to jevit jako zdlouhavé“
Jak ve svých odpovědích zdůrazňují vojáci, pro případnou reklamaci je nezbytná právě kontrola ve vojenském výzkumném ústavu Brno. Na vypracování posudku mají jeho pracovníci podle Generálního štábu čas do června 2027.
„Rozhodně je (vesty) nebudeme testovat všechny. To je nesmysl. Postup je jiný. Důvod je skutečně případné a možné reklamační řízení. Zda to tak bude, ukážou až testy. Nic není v tuto chvíli jasné,“ napsal redakci šéf logistiky Robert Bielený, který už loni zakázal používání jedné šarže vest. Jak ale plyne z odpovědí Generálního štábu, do brněnského výzkumného ústavu teď armáda pošle všech pět tisíc kusů.
„Ačkoli se může časový rámec jevit jako zdlouhavý, jednotlivé kroky nezbytné pro realizaci celého procesu na sebe navazovaly bez prodlev a časovými lhůtami odpovídají procesní a legislativní náročnosti celé problematiky,“ řekla Seznam Zprávám k harmonogramu testování a případně reklamace vest Sobarňa Košvancová z Generálního štábu.
Ministerstvo obrany loni v létě po zmiňovaném incidentu s prostřelenou vestou několik týdnů řešilo, jak dlouhá na ně platí záruka. Server Novinky.cz, který tehdy o průstřelu informoval jako první, napsal, že byla vyrobená v roce 2020, a selhala tak v polovině své životnosti, záruka na ni měla být 10 let. To Ministerstvo obrany nejdřív popřelo s tím, že záruka byla jen pětiletá.
Následně ale resort oslovil externího právního konzultanta, aby smlouvu na vesty posoudil, a o měsíc později dal serveru za pravdu.
„Toto oponentní stanovisko s posouzením, které Ministerstvo obrany obdrželo ke konci července, zpochybnilo závěry předběžného interního právního posouzení, kdy z jeho závěrů vyplynulo, že se na vesty VOBU 1 vztahuje delší, desetiletá záruční doba,“ citovalo Ministerstvo obrany na svém webu loni v červenci šéfa armádní logistiky Bieleného.
