Strategie Babiše proti čerpadlářům. „Neví to, nebo to říká schválně“

Důsledky války, která se odehrává tisíce kilometrů daleko, stále více dopadají i na české spotřebitele. Zkrotit ceny pohonných hmot u čerpacích stanic se teď snaží vláda pod vedením Andreje Babiše. Mohlo by zastropování marží čerpadlářů skutečně pomoci? A jak si Česko vede v porovnání s okolními státy?

S jistou nadsázkou se i v Česku otevřela jedna bitva spojená s válkou Spojených států a Izraele proti Íránu. Samozřejmě, nepadají v ní bomby a má nesrovnatelně méně tragický rozměr. Tažení za zkrocením cen pohonných hmot – vyháněných nahoru vlivem narušení globálních přepravních řetězců –, které v posledních dnech zahájila vládní koalice a především premiér Andrej Babiš (ANO), ale poutá pozornost už jen proto, že právě cenovky svítící na zákazníky na tuzemských čerpacích stanicích bývají v dobách podobných výkyvů považovány i za politicky citlivé téma.

Od předsedy kabinetu od minulého týdne znějí ostré výroky na adresu největších obchodníků s palivy v Česku. Babiš kritizuje výši jejich marží, které označil v některých případech za neadekvátně vysoké. Vláda teď připravuje jejich zastropování, přičemž finální rozhodnutí by měla učinit ve čtvrtek. Den předtím se Babiš ještě jednou chce sejít se zástupci distributorů.

To vše za situace, kdy od konce února vzrostla průměrná cena benzinu v ČR zhruba o osm korun na více než 41 korun za litr. Nafta za stejné období podražila přibližně o 15 korun, kdy se litr průměrně prodává za více než 48 korun. U dálnic a hlavních tahů pak motoristé nakoupí zpravidla ještě o něco dráže. A premiér Babiš tvrdí, že u velkých provozovatelů čerpacích stanic činí marže z těchto cen až kolem deseti korun.

„Myslím, že pan premiér z nějakých důvodů trochu mlží,“ říká nicméně v rozhovoru pro podcast 5:59 reportér SZ Byznys Jan Richter. Poukazuje totiž na to, že pokud by velkoobchodní cena nafty v Česku byla okolo 39 korun, nelze zjistit výši marže obchodníků prostým odečtením této částky od údaje na stojanech čerpacích stanic. „Nevím, jestli to (Babiš) neví, nebo jestli to říká schválně, ale zapomněl do toho připočítat DPH ve výši 21 procent,“ upozorňuje novinář s tím, že i podle jím nasbíraných hlasů z oboru je desetikorunová marže „úplnou sci-fi“, kdy i na těch nejlukrativnějších místech u dálnic prý nepřesahuje pět korun.

Ale zpět k výpočtu. Zmíněná daň z přidané hodnoty se totiž navíc aplikuje až na částku, která je povýšená o provozní náklady čerpadlářů, jakými jsou např. mzdy nebo platby za energie a pronájem prostor. Skutečná výše marží se tak podle Jana Richtera většinou pohybuje spíše kolem dvou korun. A v případě čerpacích stanic, jejichž model je založený na vysokých prodejích s menším ziskem, pak zřejmě dosahuje jen desítek haléřů.

Když tedy šéf české vlády zmiňuje, že by se marže podle představ koalice měly pohybovat kolem 3,50 koruny u nafty a 2,50 koruny u benzinu, z pohledu byznysového reportéra by zastropování k nižším cenám u stojanů vést nemuselo. A to zkrátka proto, že v realitě jsou marže pod touto hranicí. „Takže mi spíš připadá, že se vláda snaží dělat ‚něco‘ – nebo lépe řečeno říkat něco a ukazovat, že něco dělá. Ale ten výsledný efekt buďto nemá promyšlený, anebo cílí na dobu, kdy marže vzrostou nad hranici, o které pan premiér mluví. Ale to samozřejmě nenastalo a myslím, že ani nenastane,“ podotýká Richter.

Růst cen benzinu a nafty v důsledku války na Blízkém východě se samozřejmě netýká jen Česka. A různé cesty toho, jak čelit zdražování a dopadům na peněženky obyvatel, zkoušejí také okolní státy. V Polsku tak vláda od úterý zavedla maximální ceny paliv a výrazně také snížila příslušnou sazbu DPH a zredukovala i spotřební daň. Tu snižují i v Rakousku, kde také omezí marže maloobchodních prodejců. Německý Spolkový sněm zase schválil opatření, podle kterého smí čerpací stanice zdražovat jen jednou denně – naopak zlevňovat mohou kolikrát chtějí.

Zvláštním případem je poté Slovensko, kde vláda Roberta Fica zavedla vedle regulace prodeje nafty také dvojí ceny, které se pro vozidla s cizími poznávacími značkami liší od těch pro „domácí“. Proti postupu Bratislavy se už ohradila Evropská komise, která pohrozila zahájením řízení pro porušení unijního práva.

A pak je tu Česko, kde zatím vláda v ohledu na opatření především vyčkávala. „Verbálně jsme na tom, myslím, docela radikálně. Ale na rozdíl od ostatních zemí, zejména například těch okolních, vlastně naše vláda neudělala nic,“ shrnuje reportér Richter dosavadní vývoj s tím, že výjimkou snad může být – kromě Babišových hlasitých výzev – monitoring výše marží u čerpacích stanic, který v březnu zahájilo Ministerstvo financí.

Dosavadní (ne)konání vládní koalice přitom může mít nejrůznější souvislosti. „Já myslím, že to (v případě cen pohonných hmot) Andrej Babiš a vláda ze začátku malinko podcenili. (…) Říkám to z hlediska politického marketingu, kdy podcenili reakci svých voličů,“ míní politická reportérka Seznam Zpráv Lucie Stuchlíková, která je druhým hostem středečního vydání podcastu 5:59. Podle ní se premiér nejspíše domníval, že situaci zvládne právě zejména kritikou velkých distributorů paliv, které vykreslí jako ty, kdo si neúměrně zvyšují své marže.

Jenže nespokojenost a také obavy voličů stran vládní koalice – hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě – z pokračujícího růstu cen tím zřejmě neotupil. Byl to ale z pohledu Lucie Stuchlíkové právě Babiš, kdo mezi prvními pochopil, jaké nálady mezi lidmi sílí, což ho následně přimělo k akci.

Nicméně v situaci, kdy se navzdory úsilí vlády nepodaří ceny paliv srazit na ještě nedávnou hladinu – což se vzhledem ke globálnímu charakteru trhu s ropou podařit nemusí –, se před premiérem rýsuje problém. „Naráží na nějaké limity své voličské základny, které (to) budete obtížně vysvětlovat. (…) Jsou zklamaní, protože měli dojem, že Andrej Babiš má zázračný recept na všechno,“ komentuje reportérka situaci.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, jak Andrej Babiš změnil postoj, když oproti minulosti už nyní zavrhuje možnost zastropování cen paliv. Nebo proč se zatím nezdá, že by velké distribuční firmy zneužívaly svou pozici na českém trhu. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.