„Řekl jsem něco špatně?“ Novináři mají nahrávky hovoru Szijjárta s Lavrovem

Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó v poslední době čelí obvinění, že předával citlivé informace z jednání Rady Evropské unie ruskému ministru zahraničí Sergeji Lavrovovi. Několikrát mu podle investigace amerického deníku The Washington Post měl volat přímo z Bruselu.

Maďarský ministr pravidelné kontakty s Lavrovem přiznal, včetně toho, že se baví o summitech EU. Podle něj je třeba o různých otázkách „diskutovat s našimi partnery“.

Podrobnosti o jeho vazbách na Moskvu se objevily těsně před maďarskými parlamentními volbami, ve kterých vládnoucí strana Fidesz Viktora Orbána usiluje o další čtyři roky u moci. Čelí ale konkurenci - opozičnímu hnutí Tisza Pétera Magyara, které stávající vládě vyčítá mimo jiné právě příliš úzké vztahy s Ruskem. Volby se konají 12. dubna.

V době kampaně se také ještě zhoršily vztahy mezi Budapeští a Kyjevem. Maďarsko si stěžuje na zastavení dodávek ropy ropovodem Družba, což podle Ukrajiny způsobil ruský útok.

Orbánova vláda v odvetě zastavila energetickou pomoc napadené zemi a na unijní úrovni blokuje úvěr ve výši 90 miliard eur, který je zásadní, aby Ukrajina zachovala provoz státu. Kallasová v úterý v Kyjevě prohlásila, že poskytnutí půjčky stále není jisté.

Středoevropský server VSquare nyní ve spolupráci s dalšími investigativními weby odhalil detaily některých Szijjártóových konverzací s ruskými představiteli. Informace zveřejnil na základě nahrávek telefonátů a jejich přepisů, ke kterým novináři získali přístup. Jejich zdroj tým neupřesnil.

Novináři popisují detaily rozhovoru z 30. srpna 2024, kdy Rus volal Maďarovi těsně po jeho návštěvě v Petrohradě. Lavrov hlásil, že Szijjártó s jeho výroky zaplnil všechna ruská média.

„Řekl jsem něco špatně?“ zeptal se podle VSquare šéf maďarské diplomacie.

„Ne, ne, ne. Jen říkají, že pragmaticky bojujete za zájmy vaší země,“ měl opáčit Lavrov. Pak se přesunul ke skutečnému důvodu hovoru: ruský oligarcha Ališer Usmanov, který podniká v oblasti těžby, telekomunikací a médií, žádá o zrušení evropských sankcí vůči své sestře Gulbahor Ismailovové.

„Ano, určitě,“ reagoval Szijjártó. „Věc se má následovně: společně se Slováky předkládáme Evropské unii návrh, aby ji vyřadili. Předložíme ho příští týden a jakmile začne nové vyhodnocovací období, dostane se to na program a uděláme, co je v našich silách, abychom ji dostali pryč,“ poznamenal.

Na vysvětlenou: protiruské sankce musí Evropská unie potvrdit každých šest měsíců. Aby nepřestaly platit, musí je znovu odsouhlasit všech 27 členských států. A Maďarsko tento mechanismus pravidelně využívá k prosazení svých požadavků.

Lavrov byl podle nahrávky se Szijjártóovou odpovědí spokojený. Oba ministři pak pokračovali v konverzaci a společně kritizovali postoje států Evropské unie vůči válce na Ukrajině.

Maďar například líčil konverzaci, kterou na půdě Evropské unie vedl s tehdejším litevským ministrem zahraničí Gabrieliusem Landsbergisem. Politik známý svým ostře protiruským postojem si stěžoval, že Maďarsko pomáhá financovat válku, když kupuje z Ruska suroviny.

Landsbergis pro skupinu novinářů autenticitu konverzace potvrdil. „Zdá se, že po celou tu dobu Putin měl - a stále má - krtka na všech oficiálních schůzkách Evropské unie a NATO,“ nechal se slyšet litevský politik.

Sám Szijjártó únik označil za výsledek práce zahraničních tajných služeb a zahraničních médií. Maďarsko podle něj nedovolí sankce vůči osobám, které jsou klíčové pro energetické dodávky do této země. Odposlechy prý nejsou úplné, protože jednání v EU pravidelně probírá i s dalšími zahraničními představiteli. Autenticitu nahrávky ale nezpochybnil.

Co se Ismailovové týče, ta byla později skutečně ze sankčního seznamu vyřazena, a to spolu s ruským podnikatelem Vjačeslavem Mošem Kantorem a ministrem sportu Michailem Děgťarjovem. Rádio Svobodná Evropa už dříve napsalo, že rozhodnutí padlo po hrozbách Maďarska a Slovenska, že zablokují půlroční prodloužení sankcí.

Oligarchova sestra nadále zůstává na sankčních seznamech Spojených států, Velké Británie a Ukrajiny. Jeho další sestra, Saodat Narzijevová, pak dosáhla vyřazení svého jména už v září 2022 poté, co proti rozhodnutí podala žalobu.

Podle investigativců z VSquare nejde zdaleka o jediný případ, kdy Maďarsko spolu se Slovenskem dosáhly vyřazení některých Rusů ze sankčních seznamů. Jeden z diplomatů blízký celému procesu, který si přál zůstat v anonymitě, popsal, že státy obvykle na začátku předloží delší seznam jmen k odstranění, aby ho pak v rámci „ústupků“ zúžily.

„Nevznášejí právní argumenty, prostě říkají, že nechtějí tyto lidi na sankčním seznamu z politických důvodů,“ vysvětlil zdroj.

Novináři na základě získaných hovorů popisují i další případ, kdy Szijjártó jednal v souladu s pokyny Moskvy.

V rozhovoru s náměstkem ruského ministra energetiky Pavlem Sorokinem z června 2025 sliboval, že udělá, co bude v jeho silách, aby prosadil zrušení sankcí proti ruské stínové flotile tankerů, která slouží k obcházení sankcí proti ruské ropě.

Maďarský ministr dokonce požádal Sorokina, aby mu poskytl argumenty pro prosazení tohoto kroku. V rozhovoru si také stěžuje, že mu v Bruselu nepředložili dokumenty týkající se jedné sankcionované firmy, protože Maďarsko prý nemá v této záležitosti žádný zjevný zájem, a tak nemůže požádat o její vyřazení.

Szijjártó a Sorokin pak probírali další detaily a postupy z evropských jednání. Maďarský ministr ujistil ruského představitele, že bojuje proti celému tehdy projednávanému sankčnímu balíčku a pokusí se zachránit tolik ruských firem, kolik bude možné.

V úterý šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová a ministři zahraničí z několika evropských zemí dorazili do Kyjeva, aby vyjádřili Ukrajině podporu v obraně proti ruské agresi.

Zároveň si připomínají čtvrté výročí masakru v Buči, městě nedaleko od ukrajinské metropole, kde ruští vojáci během okupace v roce 2022 zmasakrovali civilní obyvatelstvo. Vraždy se staly jedním z nejznámějších ruských válečných zločinů. Moskva ale odpovědnost za zvěrstva odmítá a obviňuje Ukrajinu, že vše zinscenovala.

„Každá návštěva je silnou připomínkou ukrajinské odvahy a nezdolnosti,“ napsala před návštěvou Kallasová. „Evropa stojí po vašem boku. Budeme vás nadále podporovat vojensky, finančně, energeticky i humanitárně,“ dodala.

Ukrajinská média zmiňují, že do Kyjeva na návštěvu dorazili ministři z Německa, Polska, Lotyšska a Litvy.

Šéf české diplomacie Petr Macinka (Motoristé) se v úterý účastnil společného jednání české a slovenské vlády ve Studénce. „Na zasedání šéfů unijních diplomacií jej zastoupí náměstek Jiří Brodský,“ sdělilo agentuře ČTK ministerstvo zahraničí.

Jako tradičně při podobných návštěvách chybí také šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó. Od začátku ruské invaze nejel do Kyjeva ani jednou, v roce 2024 byl pouze na jednání v Užhorodě, kde připravoval pozdější cestu premiéra Viktora Orbána do ukrajinské metropole. Do Moskvy nebo Petrohradu ve stejné době zavítal několikrát.