Článek
Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.
Vláda zasáhla do cen pohonných hmot, které kvůli útoku na Írán citelně rostou. „Nejlepší by bylo nechat trh trhem,“ komentovala to ještě před rozhodnutím vlády hlavní ekonomka Raiffeisenbank Horská. Vyšší ceny totiž samy vedou k nižší poptávce, a tím i k jejich postupnému tlumení.
„Pokud je to krátkodobý šok, za mě jako ekonoma by bylo nejlepší donutit nás změnit chování. Samozřejmě, nejde to ve všech případech,“ připouští. Ne každý má k dojíždění autem alternativu.
Kabinet po čtvrtečním jednání rozhodl, že sníží spotřební daň na naftu, bude regulovat marže u paliv i zveřejňovat den dopředu maximální ceny.
Každý z nich má své nevýhody. Regulovat marže prodejcům benzinu a nafty považuje ekonomka za vůbec nejhorší řešení. „Výsledkem bude nedostatek jako v Maďarsku. Proto i Slováci přistupují k rozdělení možnosti nákupu pohonných hmot pro domácí a zahraniční spotřebitele. Ze strany Bruselu přišla negativní reakce, protože to je netržní opatření, které je proti pravidlům Evropské unie.“
Ani polské řešení ale není ideální. „Polsko zavedlo maximální ceny, což opět může způsobit nedostatek pohonných hmot na trhu. Nenutí spotřebitele k omezení spotřeby,“ připomíná ekonomka.
O korunu levnější benzin by stál stát deset miliard
Za nejpřijatelnější cestu k levnějším pohonným hmotám Helena Horská považuje snížení spotřební daně na benzin a naftu. Efekt pro spotřebitele je přímo viditelný. Problém je, že je to pro stát nákladné. Státní kasa ze současných vyšších cen pohonných hmot profituje. A každé snížení by znamenalo výpadek v řádu desítek miliard korun.
„Kdyby stát snížil spotřební daň o jednu korunu, tak se připraví ročně o 10,5 miliardy korun,“ vypočítává Horská.
Na takový krok nemá státní rozpočet, který má letos naplánovaný schodek 310 miliard, polštář. „Není tam prostor pro reakci na takovéto šoky. My žádné rezervy nemáme, všechno je vyčerpáno,“ lituje Horská.
Ještě jeden nástroj má ale kabinet premiéra Andreje Babiše k dispozici. Mohl by ovlivnit ceny přes státní podnik Čepro. „Stát může nepřímo ovlivňovat trh přes čerpací stanice, které vlastní Čepro.“
Státní čerpačky by mohly nastavit ceny níže než trh, a tak tlačit cenovou hladinu dolů. „To je něco, co by podle mě stát měl využívat velmi aktivně a myslím, že aktivněji, než to dělá doposud. Pokud se bavíme o čerpacích stanicích, které mají třetí nejvyšší zastoupení v České republice, tak to význam bude mít,“ doporučuje Horská.
Inflace zase nahoru
Růst cen energií a pohonných hmot se začne znovu propisovat do inflace. Po období relativního uklidnění se cenový vývoj znovu obrací. Podle Horské se zlom odehrál poměrně jasně na konci února.
„To, co jsme zažili v únoru, kdy nám zlevňovaly potraviny, energie, pohonné hmoty, tak bohužel končí právě únorem,“ popisuje. Už březnová čísla podle odhadů ukazují návrat inflace směrem ke dvěma procentům a nad ně.
Vyšší ceny energií se, pokud krize brzy neskončí, začnou postupně přelévat do celé ekonomiky - přes dopravu, logistiku až do cen potravin a služeb. První dopady tak domácnosti pocítí relativně rychle, další pak s odstupem měsíců.
Navzdory tomu Horská nečeká návrat dvouciferné inflace, jakou Česko zažilo v minulých letech. I v negativním scénáři, kdy ropa zůstane nad 100 dolary za barel, by se inflace měla pohybovat výrazně níže. Ke konci roku by se ale mohla dostat na pět až šest procent, což už je podle ní sama o sobě nepříjemná úroveň. Znamenalo by to pokračující tlak na životní náklady domácností i horší podmínky pro ekonomický růst.
Nesmíme zavřít peněženky
Klíčovým rizikem podle ní není jen samotné zdražování, ale reakce domácností. Pokud by lidé začali ve větší míře omezovat spotřebu, mohlo by to ekonomiku výrazně přibrzdit. „Jenom doufám, že tady zase nepropadneme panice, nezačneme zavírat peněženky, protože bychom si pak tu recesi vytvořili sami,“ varuje.
Zatím se ale takový scénář nenaplňuje. Spotřebitelská nálada zůstává relativně stabilní a lidé mají stále chuť utrácet, například za dovolené nebo sezónní výdaje. To se ale může rychle změnit, zejména u zranitelnějších domácností. Zhruba třetina z nich nemá dostatečné úspory, a právě ty nejvíce pocítí růst cen pohonných hmot.
Pro lidi, kteří musí pravidelně dojíždět a nemají alternativu v podobě veřejné dopravy, představuje zdražení přímý zásah do rozpočtu. Právě tyto skupiny budou podle Horské nuceny šetřit jako první.
Zajímavé je i to, kde se inflace projeví nejdříve. Nejde nutně o samotné suroviny, ale o náklady spojené s jejich dopravou. Typickým příkladem jsou potraviny, zejména ty čerstvé, které vyžadují časté zásobování.
Růst cen tak může být viditelný třeba u pečiva nebo čerstvé zeleniny, kde hraje logistika zásadní roli. Spotřebitelé mohou pocítit tzv. bramborový efekt. „Rané brambory, kedlubny, ředkvičky mohou být prvním signálem, jak se vyvíjí inflace pod vlivem ropného šoku,“ vypočítává. U jiných komodit, například obilí nebo masa, se dopad projeví se zpožděním, protože souvisí i s cenami hnojiv a zemědělskou produkcí.
Česká národní banka zatím drží úrokové sazby beze změny a podle Horské k jejich zvyšování není důvod. Inflace je tažená náklady, ale ty zatím výrazně nerostou. V takové situaci by vyšší sazby ekonomiku spíše brzdily.
Centrální banka ale může reagovat jinak, například přes kurz koruny, připomíná Horská. Intervence funguje tak, že centrální banka nakoupí koruny z oběhu, utlumí tím inflaci a zlevní dovážené suroviny včetně ropy a plynu.
„Kdyby koruna, a to je můj odhad, šla přes hladinu 25 Kč za euro, myslím si, že by Česká národní banka byla bez problémů ochotná zaintervenovat ve prospěch koruny,“ předpovídá.
Aktualizováno o čtvrteční rozhodnutí vlády o regulování marží a cen paliv.
Agenda
Čtvrthodinka o byznysu z první ruky. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky.
Od pondělí do čtvrtka na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích.
Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.
