Nové sloupky za 11 milionů mají bránit autům, zatím překáží jen chodcům

Většinu dnů tu potkáte zástupy turistů. Pražské ulice Cihelná a U Lužického semináře propojují stanici metra Malostranská s Kampou nebo Karlovým mostem a jsou plné městského života. Cizinci se zastavují, fotí si historické prostředí a od září minulého roku také obchází několik kovových sloupků umístěných doprostřed úzkých chodníků.

Mladá matka Adéla žije na Malé Straně a několikrát týdně chodí s kočárkem z Klárova do nedalekých Vojanových sadů. „Vždy když jdeme s manželem kolem, tak přemýšlíme, k čemu to tady vlastně je. Moc nám to nedává smysl. Kdo by dával sloupky na chodník?“ naráží na dopravní zařízení, které je zde od loňského léta ve dvou jednosměrných ulicích. U Lužického semináře jsou napříč silnicí čtyři sloupky, ve vedlejší Cihelné jich je šest. Přímo ve vozovce jsou vždy pouze dva z nich, zbylé stojí na chodníku.

Adéla manévruje kočárkem, přes sloupek na chodníku se však dostane jen stěží – v nejužším místě zbyla průchozí mezera pouhých 70 centimetrů. Stejně jako většina ostatních lidí tak obchází překážku po vozovce vydlážděné velkými kamennými kostkami, která je v dotčeném místě vyrovnána do úrovně chodníku. Sloupky umístěné přímo na silnici jsou přitom, na rozdíl od těch chodníkových, zatím trvale zasunuté.

Muž středního věku v džínách a tričku, který bydlí několik set metrů odtud, má o novém opatření přesnější představu. „Dali to sem, protože zákaz vjezdu nikdo nerespektuje. Cizinci si klidně dojedou pod Karlův most. To by se na Západě nikdy nestalo, pod Eiffelovku si jen tak nedojedete.“ Přísnější omezení vjezdu do své čtvrti vítá. Nechápe ale, proč jsou sloupky osazeny tak těsně u fasád domů. „Až se to konečně zprovozní, jestli tedy vůbec někdy, určitě se to tady bude ucpávat,“ předpovídá.

Sloupky s veškerými dalšími náklady stály město 11 milionů korun, 6,5 milionu zaplatila městská část Praha 1, zbytek šel z dotace magistrátu.

Richard Bureš (ODS), radní Prahy 1 pro Smart Cities a prevenci kriminality, který měl projekt na starosti, zdůrazňuje, že sloupky nemají bránit jen vjezdu aut, ale také chránit tuto část Malé Strany před případným teroristickým útokem. „Právě zlepšení bezpečnosti celé lokality kolem Karlova mostu bylo pro nás klíčové,“ vysvětluje.

Umístění sloupků vyvolalo na facebooku kritické reakce. Následně radní navrhli odstranění krajních sloupků na chodnících, policie to však odmítla, protože by tím byla narušena bezpečnostní funkce celého systému. „Dokonce by bylo možné, že bychom přišli o účelovou dotaci, ze které je výstavba financována,“ tvrdí Bureš.

Jednosměrná ulice U Lužického semináře ústí přímo pod Karlův most. Vjezd aut zde zakazuje dopravní značka s dodatkovou tabulkou povolující průjezd pouze vozidlům obsluhy. V praxi toto omezení řidiči do značné míry ignorují. V poledne pracovního dne, kdy byl na místě redaktor Seznam Zpráv, projelo kolem značky zákaz vjezdu přes 70 aut.

Běžně tudy projíždějí například i turistická vyhlídková auta. Městská policie provádí kontroly pouze v rámci běžné hlídkové činnosti. Za loňský rok eviduje 6200 porušení zákazu vjezdu na území celé Prahy 1.

„Současný stav, kdy je omezení řešeno značkou, nefunguje,“ konstatuje Matouš Hutník z magistrátního Institutu plánování a rozvoje (IPR). Institut si od opatření slibuje lepší regulaci dopravy a postupnou kultivaci lokality. Samotné technické provedení však hodnotí kritičtěji. „Požadovali jsme odstup od fasád minimálně dva metry, aby sloupky nenarušovaly pohyb chodců. Při výstavbě nebyly dodrženy požadavky policie, Odboru dopravy městské části Prahy 1 ani Institutu plánování a rozvoje,“ dodává Hutník.

Podle plánů měla v nejužších místech pro chodce zůstat mezera kolem 90 centimetrů; v ulici U Lužického semináře je to ve skutečnosti 76 centimetrů, v Cihelné pak již zmíněných 70 centimetrů. Přestože jde o obytnou zónu, kde zákon chodcům používání vozovky povoluje, praxe je jiná. Projíždějící auta na ně troubí a míjejí je s minimálním odstupem. Ojedinělá není ani situace, kdy auta se zásobováním obsadí chodníky a prostor se tak dále zužuje.

„Mělo by se to zlepšit, až sloupky budou vysunuté. V současnosti čekáme na drobná dokončení techniky, během letoška by vše mělo být zprovozněno,“ popisuje radní Bureš. V prosinci 2024 radnice slibovala zprovoznění už ve druhé polovině roku 2025. „Osobně žádný problém s průchodem nevidím,“ dodává Bureš.

Současný radní pro dopravu Prahy 1 Vojtěch Ryvola (za Naše PRAHA 1) má jiný názor. „Nechápu, jak je možné, že ve 21. století někdo rozhodl, že z bezbariérového chodníku se stane bariérový. Šlo by to určitě udělat lépe, vždy je jiná možnost,“ komentuje. Jakékoliv další úpravy by ale podle něj byly velmi nákladné. To, že sloupky zklidní dopravu v lokalitě, hodnotí pozitivně.

Radnice dále tvrdí, že nové opatření opakovaně konzultovala s místními podnikateli. S několika majiteli podniků na Malé Straně Seznam Zprávy mluvily. Někteří kontroverzní sloupky vítají, jiní je označují za hloupé, absurdní či nesmyslné. Restauratéři se obávají zejména toho, jak bude systém fungovat pro zásobování. Do lokality pravidelně dojíždí velké množství dodavatelů.

„Já sám jich mám třeba osm, kolem mě tady každý prodává jiné pivo. Nedokážu si představit, jak to bude fungovat v praxi. O opatření nám dali vědět pár měsíců předem,“ říká majitel restaurace Čertovka. Zároveň ale přiznává, že očekává zklidnění parkování v okolí. „Lidé si z toho tady dělali holubník, tohle určitě pomůže,“ míní.

Provozovatel mexického baru Alebrijes popisuje, jak jeho podnik citelně zasáhla již samotná instalace sloupků, která probíhala v turistické sezoně. Uzavření ulice přesměrovalo turisty jinam a majitel byl podle svých slov nucen propouštět zaměstnance. „Bylo to hrozné. Dozvěděl jsem se o stavbě jen měsíc předem a další tři měsíce šly tržby úplně dolů. Zavíral jsem o dvě hodiny dřív než obvykle a každý den jsme kvůli stavbě museli všude utírat prach,“ dodává.