Článek
Evropská komise chystá revizi trhu s emisními povolenkami (ETS1) pro energetiku a průmysl, po které volají členské státy včetně Česka. Ve středu představila jeden z kroků, který má dvacet let starý systém modernizovat.
Komise již po únorovém jednání Rady EU slíbila, že navýší rezervu tržní stability, která existuje pro případ, že by bylo potřeba trh regulovat. Předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová zdůraznila, že je třeba systém modernizovat, aby zůstal efektivní, flexibilní a reagoval na měnící se tržní podmínky.
Komise nyní přišla s návrhem zastavit automatické stahování povolenek z rezervy tržní stability, pokud jich v rezervě bude více než 400 milionů. Tyto povolenky chtěla původně zrušit, ale místo toho je v rezervě ponechá jako zásobu do budoucna.
Tyto povolenky mají být z rezervy uvolňovány pouze v případě napětí na trhu či nadměrného růstu cen. Podle Komise má toto opatření přinést na trh stabilitu a předvídatelnost. Jejich uvolnění však nebude mít na trh okamžitý dopad.
„Dnes plníme jeden ze závazků, které učinili naši lídři. To představuje důležitý první krok k modernizaci našeho trhu s uhlíkem. Posílením rezervy tržní stability zvyšujeme odolnost systému EU ETS vůči volatilitě a zajišťujeme, aby i nadále podporoval dekarbonizaci, podporoval konkurenceschopnost a čisté investice,“ uvedl komisař pro klima Wopke Hoekstra.
Podle experta návrh opatření vytvoří ještě větší přebytek v rezervě tržní stability, ale ne na trhu samotném. „V systému rezervy tržní stability jsou povolenky zaparkovány a nejsou tedy tržně dostupné. Samotný systém EU ETS je ale už delší dobu ve vysokém přebytku prakticky celé roční potřeby povolenek. Trh ale očekával, že jednou budou povolenky výrazně cennější, vlivem postupného snižování jejich alokací až ukončení alokací k roku 2040,“ uvedl Michal Macenauer, ředitel strategie poradenské společnosti EGU.
Emisní povolenky ETS
Systém obchodování s emisními povolenkami (ETS1) Evropská unie zavedla v roce 2005. Vztahuje se především na energetiku, energeticky náročný průmysl a leteckou dopravu. Stanovuje celkový limit emisí oxidu uhličitého, přičemž podniky musí na každou vypuštěnou tunu oxidu uhličitého odevzdat odpovídající povolenku.
Trh podle něj věřil, že požadované tempo dekarbonizace bude vyšší. „Myslím, že tento předpoklad bude výrazně přehodnocován. Toto je teprve první krůček, jakési varování Komise, že spekulace na vysokou cenu nevyjdou,“ dodal Macenauer.
Rezerva tržní stability snižuje nabídku emisních povolenek na trhu v případě jejich přebytku, naopak je uvolňuje při jejich nedostatku. Změna podle unijní exekutivy posiluje jeho schopnost reagovat na budoucí vývoj.
Podle Svazu energetiky ČR nově navržené opatření smysl dává. „Záleží však na tom, jak s těmito povolenkami Komise naloží. Dosud systém rezervy tržní stability nepůsobil stabilizačně v případě neúměrného růstu cen a při výkyvech na trzích. Ostatně ani neobsahoval mechanismus, který by na cenu reagoval,“ popisuje Josef Kotrba, výkonný ředitel svazu.
Jestli takový mechanismus dokáže snížit cenu povolenky, bude záležet na tom, jak bude účinný. „To, že povolenky v rezervě tržní stability, nebudou nadále trvale rušeny, k tomu pouze dává prostor. Případný vliv na cenu pak může mít samotná skutečnost, že se tím Komise zabývá a že se nejedná o dodatečné zpřísnění,“ říká Kotrba. Cena emisní povolenky se aktuálně pohybuje nad 70 eury za tunu CO2.
Tento návrh Komise nyní předloží Evropskému parlamentu a Radě EU, která zastupuje členské státy. Revizi systému požadoval také český premiér Andrej Babiš, nebo německý kancléř Friedrich Merz, kritizoval je také francouzský prezident Emmanuel Macron a italský ministr průmyslu Adolfo Urso dokonce navrhoval pozastavení obchodování, dokud k revizi nedojde. Povolenky jsou podle nich jedním z důvodů, které posílají evropský průmysl do nevýhody.
Do června 2026 chce Komise představit plán, jak systém obchodování s emisemi revidovat, jeho součástí má být i způsob uvolňování povolenek z rezervy tržní stability. „Ideálně v takové míře, aby mohla EK prakticky určit koridor ceny EUA podobně jako centrální banky ovlivňují, byť mnohem méně přímočaře, úrokovými sazbami požadovaný koridor inflace,“ říká Macenauer.
V systému obchodování s emisemi však bude muset dojít k větším změnám, než je tato. „Bude nutno dlouhodobě uvolňovat bezplatné povolenky průmyslu i plynovým zdrojům. Alternativa k plynu totiž neexistuje ani po roce 2040,“ popisuje Macenauer.
Kotrba považuje za důležité také zmírnění poklesu nově uvolňovaných povolenek na trh, stejně tak by uvítal ponechání přidělovaných povolenek zdarma pro průmysl, které chtěl Brusel do budoucna zrušit.
Emisní povolenky Komise považuje za klíčový faktor dekarbonizace, který snižuje spotřebu fosilních paliv a závislost Unie na jejich dovozu. Také zásluhou systému ETS se emise v EU mezi lety 1990 a 2024 snížily o 39 procent. Výnosy z emisních povolenek navíc putují zpět do členských států, které je mohou využít k podpoře investic do dekarbonizace.
