Připravit se na vše. Dánsko mění pravidla vojenské služby

Reportáž si také můžete poslechnout v audioverzi.

/Od zvláštní zpravodajky v Dánsku/

Vojenský výcvik zde probíhá podobně jako v jiných evropských zemích. V Dánsku se ale v něčem podstatně liší. Muži i ženy jím procházejí společně a armáda se postupně stále více přizpůsobuje ženám v jejich řadách.

Loňské rozhodnutí zavést povinnou vojenskou službu i pro ženy, které dovrší 18 let, se v zemi setkává převážně s pozitivními reakcemi. Důvodem je přesvědčení dánské společnosti, že je třeba přispívat k obraně a také že genderové role by měly být rovnocenné.

„Myslím, že většina diskuse se netýkala jenom bezpečnosti. V mnoha ohledech šlo spíše o feminismus než o obranu. Otázkou tedy spíše bylo, zda by muži a ženy měli být považováni za rovnocenné občany s rovnými právy a příležitostmi, než o to, co ozbrojené síly skutečně potřebují. Ačkoli se ozývaly hlasy, že ženy nejsou pro tuto službu vhodné, ve veřejné debatě šlo o velmi okrajový názor,“ popsal pro Seznam Zprávy analytik Mikkel Vedby Rasmussen z Kodaňské univerzity.

S tím souhlasí i sedmnáctiletá Emma, se kterou se potkávám v kavárně v Kodani. Zatím studuje střední školu a v běžném životě se zajímá hlavně o sport. Příští rok se ale i ona bude muset zapsat k povinné vojenské službě a čekat, zda ji armáda povolá. Má ale vcelku jasno v tom, že je třeba se zapojit.

„Nechci, aby se dělaly nějaké rozdíly jen proto, že jsme ženy. Když si někdo oblékne uniformu, je přece jedno, kdo to je. Všichni můžeme být součástí armády,“ vysvětluje s tím, že její názor formovala zejména válka na Ukrajině.

„Dlouho jsem žila v tom, že už nemůže být válka. A pak najednou otevřete Instagram a tam to je. Mladí lidé obětují životy i za naše bezpečí,“ dodává.

Přiznává ale, že nejde o to, aby se ženy ve všem vyrovnávaly mužům. To podle ní ani nejde. „Samozřejmě, muži jsou nějak průměrně rychlejší v běhu, unesou těžší věci. Ale ženy umí zase jiné věci, které jsou v armádě potřeba. Je to o spolupráci, a ne o nějakém předhánění se, kdo zvládne víc,“ popisuje svůj postoj.

Dánsko se po začátku ruské plnohodnotné invaze na Ukrajinu vydalo cestou zbrojení a podpory napadené zemi. Právě zavedení povinné služby pro všechny je součástí toho, jak se kdysi pacifistická země proměnila. Loni měla v poměru k HDP sedmé nejvyšší výdaje na obranu v NATO po Polsku, Norsku, USA a pobaltských státech.

V posledních měsících se ale bezpečnostní situace severského státu ještě přiostřila, když americký prezident Donald Trump začal mluvit o možné anexi Grónska, které je součástí Dánska.

Počáteční šok ohledně upadající jednoty Severoatlantické aliance vystřídala touha být připraven v každém případě.

Dánské tajné služby varovaly, že Rusko by mohlo být vojensky připravené na válku v Evropě během dvou let. S podobnými odhady přišli i experti nebo rozvědky dalších zemí, které varují zejména před riziky, pokud Rusko na Ukrajině zvítězí nebo se projeví nejednota NATO.

„V dánském uvažování často zaznívá představa, že čím víc pomáháme Ukrajině, tím víc pomáháme sami sobě. Je to do jisté míry cynické uvažování: válka se odehrává na Ukrajině, a ne u nás, a Ukrajinci bojují s Ruskem místo nás. Udržet konflikt ‚tam‘ je vnímáno jako způsob, jak zabránit tomu, aby se přenesl sem,“ popsal pro Seznam Zprávy bezpečnostní expert Alexander Høgsberg Tetzlaff z Kodaňské univerzity.

Armáda severské země by ovšem podle ministra zahraničí Larse Rasmussena mohla v případě potřeby být i součástí evropských mírových sil na Ukrajině.

Pro muže v Dánsku je povinná vojenská služba zavedená už od roku 1849. Postupem času se armáda otevřela i pro ženy, ty mohly dobrovolně nastoupit už na přelomu tisíciletí a v roce 2024 tvořily dokonce 24 procent branců.

Přestože tedy zavedení povinné vojenské služby pro ženy přineslo i nové výzvy, armáda je zvyklá se ženami pracovat. Má pro ně přizpůsobenou výbavu i zázemí.

Vedle toho se ale řeší i problémy, které taková služba pro ženy může představovat. Navzdory snaze o rovnost se armáda musí vyrovnat s maskulinní kulturou, například řeší obvinění ze sexuálního obtěžování. Průzkum z roku 2023 ukázal, že pětina žen v ozbrojených silách zažila nevyžádanou sexuální pozornost.

Kvindelige Veteraner, dánské sdružení veteránek zaměřené na pozici žen v armádě, shromáždilo stovky svědectví o sexismu nebo sexuálním zneužívání.

„Není v pořádku, že se některé ženy mohou bát svých kolegů nebo nadřízených v armádě. Přestože se úřady opravdu snaží, aby tohle vymizelo, případy nadále existují,“ popsala pro Seznam Zprávy bývalá vojačka Malue Henriksen.

Každý Dán, který oslaví osmnácté narozeniny, musí nyní podstoupit lékařskou prohlídku. Stejně tak je nutné projít písemnou zkouškou, která na základě logických úloh a schopnosti řešit problémy rozhoduje o způsobilosti ke službě.

K vojenské službě nakonec nenastoupí všichni. Armáda nejdříve přijímá dobrovolníky. Pokud se nepřihlásí dostatek lidí, nastává čas loterie. Potenciální rekruti si losují čísla z tombolového bubnu. Čím nižší vytáhnou číslo, tím vyšší je šance, že budou muset nastoupit na službu. První taková loterie má být v dubnu.

Existují samozřejmě i případy, kdy se lidé službě vyhýbají. Pokud se ale jakákoliv žena nebo muž nedostaví ani k posouzení, musí zaplatit pokutu. Je pak také možné, že je policie zatkne a odvede do náborových center.

Ne všichni s takovým postupem souhlasí. „Každý je jiný a dívá se na to jinak. A pokud k tomu má někdo opravdu odpor z jakýchkoliv důvodů, nutit ho podle mě není cesta. Proto si myslím, že ten systém loterie není ideální, i když je těžké samozřejmě vymyslet nějaký jiný,“ říká mi dvaadvacetiletý Mikkel z Kodaně. Sám byl před dvěma lety dobrovolně na výcviku, za který je prý rád.

Povinná vojenská služba dnes v Dánsku trvá jedenáct měsíců, dříve to přitom byly jen čtyři. V Evropě jde o unikát.

Jediné další dvě země, které mají povinnou vojenskou službu pro obě pohlaví, jsou Norsko a Švédsko. Ale vzhledem k měnící se bezpečnostní situaci v Evropě, včetně dalších výroků amerického prezidenta o odchodu z NATO, svůj přístup k armádě přehodnocuje většina evropských zemí.

Od letošního roku musí všichni osmnáctiletí němečtí muži uvést, zda jsou ochotni vstoupit do ozbrojených sil. Od poloviny příštího roku budou muset podstoupit lékařskou prohlídku.

V Česku se ale nic takového nechystá, politici se dlouhodobě vyjadřují negativně k návratu povinné vojenské služby. Armáda by podle nich měla nadále fungovat na dobrovolném principu.