Článek
/Od zvláštní zpravodajky Seznam Zprávy v Dánsku/
„Je to šílenec. Nemá všech pět pohromadě, ale neváhá urážet lidi, kteří přinesli velkou oběť i Spojeným státům,“ říká s jasným pobouřením 47letý Nikolaj, který přišel jako další tisíce lidí na demonstraci v Kodani proti výrokům amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten v posledních týdnech vzbudil novou vlnu nevole v Dánsku, když kromě nároků na Grónsko, které je součástí země, ještě přidal verbální útok i na vojáky severského státu.
Podle Trumpa není země dobrým spojencem, „alianční jednotky Washington nikdy nepotřeboval a v Afghánistánu se beztak držely trochu zpátky, trochu mimo frontu“.
To přitom není pravda a v Dánsku takové prohlášení tne do živého, když se vezme v potaz, že jde o zemi, která přišla v Afghánistánu při spojenecké misi o nejvíce vojáků v přepočtu na obyvatele. Dánové tehdy bojovali v nebezpečných oblastech a účastnili se i výjimečně těžkých bojů.
„Více než 250 let jsme byli blízkými spojenci. Obdivovali jsme Spojené státy, byli jsme za ně a za to, co představovali, ochotní bojovat. Dneska cítíme velké zklamání, protože někdo jen tak přišel a začal ty hodnoty, který jsme obdivovali, ničit. Už není co obdivovat,“ vysvětluje Nikolaj. Silný důraz na vztahy se Spojenými státy přitom není zdaleka ojedinělým názorem, dánskou zahraniční politiku toto transatlantické spojení formovalo dlouhodobě.
Všichni demonstrující, se kterými mluvím, se ale shodují, že odpor směřuje pouze k Trumpově administrativě, ne k americkým vojákům. „Nemá žádný respekt. Já jsem sloužil v Kábulu, měl jsem tam spoustu amerických přátel, vycházeli jsme dobře a vzájemně jsme si sebe vážili. A pak přijde Trump a kopne do toho,“ dodává Christian, který má na sobě i veteránskou kšiltovku.

Christian (nalevo) byl s americkými jednotkami v Kábulu a nyní cítí vůči Trumpovi hněv. Podobně se cítí i jeho kolega Nikolaj.
Potkáváme se před americkou ambasádou, kde protest pořádaný dánskými veterány končí. Několik minut se zde drží ticho za padlé muže, na místě jsou i jejich rodiny. Policie agentuře AFP sdělila, že odhaduje počet demonstrantů na „nejméně 10 tisíc lidí“, zatímco organizátoři uváděli účast na asi 8 až 10 tisíc.
Protest nesl jméno „žádná slova“ a slogan doprovázel celou akci. Jak Seznam Zprávám sdělili organizátoři demonstrace, název odkazuje na nedostatek slov, které by dokázaly vyjádřit emoce, které Trump mezi veterány vyvolal. I proto se na demonstraci velkou část programu mlčelo.
Před ambasádou je nyní zapíchnutých 44 dánských vlajek a na každé z nich stojí jméno jednoho z padlých vojáků. Gesto úcty se přitom také stalo symbolem rozporu, předevčírem totiž ambasáda nechala vlajky uklidit, což vzbudilo mezi Dány silné pobouření.
Kvůli odstranění vlajek se následně dokonce sešli zástupci Spojených států, Dánska a Grónska. Podle mluvčího americké ambasády za jejich sundáním nebyl „zlý úmysl“, přesto už pachuť mezi lidmi zůstala.
„Mohli se za nás postavit, říct něco. Ale místo toho sundali vlajky. Je mi vlastně jedno z jakého důvodu, to mlčení mluví samo o sobě,“ říká další z veteránů Rasmus.
„Je to celé hrozné, když jsem slyšel, že nejsme dobří spojenci, vzbudilo to ve mně vztek. A taky velký smutek za lidi, kteří přišli o někoho blízkého během bojů po boku Američanů,“ dodává.
Postavit se i za Grónsko
Zatímco Trump jemně ustoupil ze svých požadavků na získání Grónska, tedy vyloučil použití vojenské síly a mluví o zakoupení ostrova, v Kodani zůstávají postoje vůči jeho administrativě vyostřené.
Ani tématem demonstrace není jen disrespekt vůči dánským veteránům. Organizátoři mluví na pódiu také o nemístných výrocích, ve kterých Trump naznačil, že by byl ochotný zaútočit na jiného člena Severoatlantické aliance.
Americký prezident opakovaně trval na tom, že USA potřebují ovládnout Grónsko. Podle něj je totiž důležité pro bezpečnost USA kvůli jeho strategické poloze a nerostným surovinám. Některé z Trumpových důvodů přitom podle expertů nestojí na pravdivých základech.
Obyvatelé Grónska i Dánska opakovaně odmítají, že by se ostrov měl stát americkým. Lidé na demonstraci nosí dánské i grónské vlajky, někteří pak mají bannery s nápisy „Make America Go Away“, což odkazuje na slogan, který Trump využíval během své kampaně.
„My stojíme jasně za Grónskem a jeho nezávislostí. Nikdo by neměl jen tak přijít a říct, že si vezme území. Měl jsem pocit, že tohle už zůstalo v minulém století. Ale kdybyste mi ještě před rokem řekla, že to teď vytáhnou Spojené státy, asi bych se začal smát. Dneska už mi moc do smíchu není,“ vysvětluje mi 71letý Sigurd.

Demonstrant Sigurd zmiňuje podobně jako ostatní, že jeho země stojí za Grónskem.
On sám má na sobě také ukrajinskou stužku, a když se ho na ní ptám, hrdě se usměje. „Já vím, že je to teď i o nás. Ale neměli bychom zapomínat na Ukrajinu, která kvůli Trumpovi taky trpí. To, co musí Ukrajinci od něj poslouchat, je taky hrozné,“ říká.
Je chladno, teploměr ukazuje minus tři, ale lidé vypadají, jako by je to nijak neovlivnilo. Přestože opakovanou emocí je hněv a vztek z Trumpova chování, někteří z demonstrujících zmiňují také dobrou stránku věci.
„Dánové se opět ukázali jako pospolitý národ. Dokážeme se za sebe postavit, jsme pyšní na svoje politiky a nebojíme se. To nejsou malé věci,“ zmiňuje s úsměvem Nikolaj.


















