Hlavní obsah

Prezidenti Francie a Koreje chtějí spolupracovat na otevření Hormuzského průlivu

Foto: Reuters

Emmanuel Macron a I Če-mjong v Soulu, 3. dubna 2026

Francouzský prezident Emmanuel Macron se v Jižní Koreji setkal s prezidentem země I Če-mjongem. Státníci se dohodli na spolupráci při znovuotevření Hormuzského průlivu a rozšíření spolupráce v oblasti technologií a energetiky.

Článek

Francouzský prezident Emmanuel Macron se v pátek v Soulu se svým jihokorejským protějškem I Če-mjongem dohodl, že budou spolupracovat na znovuotevření Hormuzského průlivu a zmírnění světové ekonomické nejistoty způsobené válkou na Blízkém východě. Napsala to agentura AP. Válku zahájily 28. února Izrael a USA údery na Írán, který mimo jiné blokuje tuto vodní cestu.

„Na mezinárodní úrovni musíme jasně definovat podmínky pro zmírnění krize a konfliktu na Blízkém východě. Musíme zajistit, aby byl Hormuzský průliv znovu otevřen,“ řekl Macron. Ani jeden z lídrů nicméně neupřesnil, jakým způsobem by k tomu přispěli, podotkla AP. Opětovné otevření této vodní cesty za pomoci vojenské operace je ale podle Macrona nereálné.

Prezidenti se podle Iho domluvili na rozšíření spolupráce v oblasti technologií nebo energetiky. Zástupci obou zemí také podepsali dohody o spolupráci v oblasti dodavatelských řetězců jaderného paliva, o společných investicích do projektu jihokorejských pobřežních větrných elektráren a o spolupráci v oblasti kritických nerostných surovin.

Korea přistoupila ke zvýšení výkonu svých jaderných reaktorů, aby zmírnila energetickou krizi. I rovněž vyzval k rychlejšímu přechodu na obnovitelné zdroje energie, protože válka odhalila silnou závislost země na dovozu fosilních paliv.

Blokovaným Hormuzským průlivem běžně prochází zhruba pětina světové produkce ropy a přibližně třetina zkapalněného zemního plynu (LNG), což zvyšuje ceny ropy na mezinárodních trzích. Americký prezident Donald Trump ve středu řekl, že Američané tuto vodní cestu nepotřebují a že si ji mají vzít ty země, pro které je důležitá. Vyzval k tomu právě Jižní Koreu, Čínu, nebo Japonsko, jež dováží 90 procent své ropy z Blízkého východu.

Macron na dvoudenní návštěvu Koreje přiletěl ve čtvrtek z Japonska, kde strávil tři dny. S tamní premiérkou Sanae Takaičiovou se ve středu také dohodl na spolupráci při prosazování ukončení války a znovuotevření průlivu pro tankery.

Průlivem proplula francouzská loď a japonský tanker

Hormuzským průlivem tento týden proplula francouzská nákladní loď. Uvedla to dnes agentura Reuters s odkazem na specializovaný portál MarineTraffic. Průlivem proplul podle japonských médií poprvé od začátku války, která výrazně snížila provoz v této klíčové námořní oblasti, i japonský tanker.

Podle agentury Reuters dostupné údaje ukazují, že nákladní loď vlastněná francouzským přepravcem CMA CGM proplula průlivem ve čtvrtek. Jedná se o první francouzskou loď, která tak od počátku bojů udělala. Loď proplula ománskou částí průlivu a jasně označila, že její vlastník je z Francie. Není jasné, zda proplutí předcházela jednání s Íránem, aby neútočil na plavidlo.

Japonská média oznámila, že Hormuzským průlivem proplul japonský tanker. Stalo se tak také poprvé od začátku války, ačkoliv japonská média přesně neuvedla kdy. Ani v tomto případě není jasné, zda pohyb lodi byl dopředu dojednán s Íránem.

Írán pohrozil útoky na lodě v Hormuzském průlivu, který je na významné trase pro přepravu ropy a zkapalněného plynu v reakci na údery, které proti zemi vedou Izrael a Spojené státy od konce února. To výrazně snížilo objemy námořní dopravy v oblasti, což přispívá k růstu cen ropy a plynu na světových trzích.

Podle údajů OSN se pohyb lodí v Hormuzském průlivu od začátku března snížil o 95 procent. Námořní trasou ke konci března proplouvalo v průměru méně než deset lodí, v únoru zhruba 130. Podle serveru BBC News na proplutí nyní čeká okolo 2000 plavidel. Téměř úplné přerušení provozu se podle OSN dotklo na 20.000 námořních pracovníků v regionu včetně posádek na lodích, které musí zůstat kvůli nebezpečí v oblasti na místě.

Doporučované