Článek
Tisíce námořníků uvězněných na lodích, docházející zásoby a žádná cesta ven. Uzavření Hormuzského průlivu, který kontroluje Írán, ochromilo lodní dopravu v Perském zálivu a uvěznilo podle odhadů asi 20 tisíc lidí na palubách komerčních plavidel.
Jsou mezi nimi plynové tankery, nákladní lodě a dokonce šest výletních lodí. Zatímco před vypuknutím konfliktu proplouvalo úžinou přibližně 150 lodí za den, nyní jich denně projede asi pět. Pro většinu posádek tak neexistuje možnost, jak oblast bezpečně opustit.
Ačkoli je Perský záliv výrazně bezpečnější než Hormuzský průliv, rozhodně není bezpečný. V zálivu bylo od začátku války zraněno nebo zabito hned několik lodních pracovníků. Podle International Maritime Organization (IMO) bylo napadeno přibližně 20 komerčních plavidel, deset námořníků a jeden pracovník loděnice zahynuli, nejméně deset lidí bylo zraněno a další čtyři jsou pohřešováni. Kvůli situaci navíc není možné některé zraněné evakuovat a stejně tak na palubách zůstávají mrtvá těla.
Posádkám navíc postupně docházejí zásoby jídla a pitné vody a zásoby mohou dovážet pouze lokální dodavatelé. Zhruba dva tisíce plavidel v Perském zálivu je zásobováno potravinami, vodou a palivem společnostmi působícími v Saúdské Arábii a Ománu. Některé lodě jsou vybaveny desalinizačními zařízeními, takže mohou využívat slanou vodu.
David Appleton, vedoucí představitel odborové organizace Nautilus International, ale pro server The Guardian uvedl, že zásobování lodí nemusí být tím hlavním problémem. Pro posádky je těžký také neustálý strach a absence možnosti opustit palubu.
„Když se to začne protahovat a lidé mají být vystřídáni, ale nemohou, hlavním problémem se stává psychický stres. Mnoho námořníků si vzpomene na pandemii, kdy byli uvězněni na palubě celé měsíce a nemohli loď opustit,“ myslí si.
Námořníci se tak obávají útoků a setrvání v přístavu nemusí být nutně bezpečnější, takže se lodě pohybují po Perském zálivu a hledají bezpečná místa, kde by mohly vyčkat na konec konfliktu, přičemž se řídí protokoly lodních společností, které je vlastní.
Lodě navíc podle serveru Politico přepravují nejrůznější náklad, který není vždy trvanlivý. Vezou nejen ropu, plyn a hnojiva, ale také rychle se kazící zboží a velmi pravděpodobně také živá zvířata. Hrozí tak, že nebezpečný náklad může každou chvíli explodovat a zvířata uhynout.
Lodě nemohou zůstat bez posádky
Organizace International Transport Workers’ Federation, která zastupuje námořníky, uvedla, že obdržela více než tisíc e-mailů od posádek uvězněných na lodích, které vyjadřují obavy z podmínek na palubě a žádají o repatriaci do svých domovských zemí.
Podle ředitele bezpečnostní divize IMO Damiena Chevalliera by sice bylo možné některým námořníkům umožnit odjet, museli by být ovšem nahrazeni jinými, jelikož lodě potřebují zůstat v provozu, a tudíž potřebují také posádku.
Společnosti provozující plavidla by tedy musely najít dobrovolníky. Těm se ale přirozeně do práce za takových podmínek příliš nechce. Odborníci se proto obávají, že celou situaci může ještě znásobit krize v podobě nedostatku pracovníků.
„Ano, vyděláte si docela slušné peníze, ale stojí to za každodenní riziko války? Jak pro to chcete nabírat lidi? O pár set dolarů vyšší mzda za plavbu do rizikové oblasti nepřesvědčí dost lidí, aby šli pracovat na moře. Budeme mít problém je získat i si je udržet. Člověk, který vstupuje do armády, počítá s rizikem války, ale to samé by se nemělo očekávat od námořníků,“ uvedl pro server Politico Joshua Hutchinson, obchodní ředitel společnosti Ambrey, která se zabývá námořními riziky.
Podle Chevalliera by bylo nejlepším řešením, aby tato plavidla mohla bezpečně proplout Hormuzským průlivem. To by však vyžadovalo ukončení bojů. Otevření průlivu požaduje například také americký prezident Donald Trump, který v neděli na své sociální síti Truth Social napsal, že pokud Írán Hormuzský průliv neotevře, „budou žít v pekle“.
Zatímco IMO nadále jedná s řadou partnerů o evakuaci námořníků, Chevallier uvedl, že organizace požádala Írán, aby upřesnil, co přesně je považováno za nepřátelské plavidlo, a tedy takové, které by mohlo být vystaveno hrozbě útoku, pokud by chtělo Hormuzským průlivem proplout.
V pondělí 31. března se podle zpravodajského serveru Spojených národů na cestu přes průliv až do Ománského zálivu a do vod mimo válečnou zónu údajně vydaly dvě nákladní lodě plující pod čínskou vlajkou. Podle Politica mohou proplouvat také indické lodě.
Námořníci živí celé rodiny
Téměř 7300 z 20 tisíc zaseklých námořníků tvoří Filipínci, uvedla v březnu filipínská vláda. Velká část pracovníků pak pochází také z Bangladéše, Indonésie nebo Indie. Pro řadu z nich je to podle New York Times (NYT) cesta z chudoby a na jejich výplatních páskách je tak závislá celá jejich rodina.
S jedním z uvízlých námořníků se NYT podařilo spojit. „První, co mě napadlo, byla moje rodina, co by se s nimi stalo, kdyby se mi něco stalo. Živím totiž celou rodinu,“ uvedl pro magazín.
Své dny tráví natíráním a odsekáváním rzi na vnějším trupu tankeru, na kterém se nachází. Uvedl, že je v každodenním kontaktu se svými rodiči a mladší sestrou. Jeho loď měla proplout Hormuzským průlivem 28. února, tedy v den, kdy Spojené státy a Izrael zahájily útoky na Írán. Místo toho uvázla ve vodách Perského zálivu. Posádka má dostatek potravinových zásob do dubna a nemá žádné informace o tom, kdy bude moci vyplout do bezpečnějších vod.
Další filipínský námořník pro NYT popsal, že před několika týdny ze své lodi sledoval dronový útok na přístav v Perském zálivu, při němž zaznělo několik explozí a posádka se musela ukrýt pod palubou. Jejich plavidlu se sice podařilo přes Hormuzský průliv proplout, následně však muselo proplout Rudým mořem, kde se obával pirátů.
Nebezpečí v Perském zálivu tak není jedinou hrozbou, které dnes posádky čelí. Právě v Rudém moři posádky už více než dva roky čelí útokům húsijských povstalců, při kterých zahynulo hned několik námořníků. Posádka lodi Galaxy Leader, tvořená 25 občany Filipín, Mexika, Rumunska, Bulharska a Ukrajiny, byla jemenskými povstalci držena jako rukojmí déle než rok.
