Hlavní obsah

Někde zadarmo, jinde se pes může prodražit

Foto: Michal Turek, Seznam Zprávy

Ilustrační foto.

Mít psa v domě na venkově obvykle znamená roční poplatek pár stovek korun, ve městech to bývá mnohem víc. Obce si nastavují pravidla samy. Některé tvrdí, že se jim výběr poplatků nevyplatí, a tak je zrušily.

Článek

Napříč republikou se roční obecní poplatky za psa výrazně liší. Někde vyjde jeden pes na 1500 korun, jinde na pár stovek a v některých obcích se poplatek za psa dokonce neplatí vůbec. Každá obec si totiž poplatky za psy sama stanovuje místní vyhláškou. Vybrané peníze nejčastěji míří na výdaje spojené se psy, jako je úklid veřejného prostranství nebo poskytování sáčků na exkrementy.

Majitel musí psa staršího tří měsíců přihlásit k poplatkům tam, kde má trvalé bydliště. Výše sazby se navíc často liší podle typu bydlení. Mít psa v rodinném domě tak vyjde zpravidla levněji než v bytě ve městě, kde se často vybírané částky blíží k maximální možné výši poplatku 1500 korun za jednoho. Například v Olomouci nebo na Dobříši ve Středočeském kraji vyjde první pes majitele v bytě na 1000 korun. V Olomouci za druhého a každého dalšího pak platí občané 1500 korun, zatímco v Dobříši 2000 korun.

Podle zákona o místních poplatcích může obec za prvního psa požadovat maximálně 1500 korun. Lidé starší 65 let mají ze zákona sazbu sníženou na nejvýše 200 korun za prvního psa. Mimo město obvykle částky klesají k několika stovkám korun. Například v městysu Karlštejn za jednoho psa lidé zaplatí ročně 100 korun, za druhého a každého dalšího 150 korun, bez ohledu na typ bydlení. Lidé starší 65 let zde za jednoho psa platí pouze 50 korun ročně.

Poplatky ze psů

Zákon o místních poplatcích stanovuje obecná pravidla, jaké poplatky ze psů mohou obce vybírat. Určuje například maximální možné roční sazby nebo osvobození od povinnosti poplatek platit pro určité skupiny lidí. Místní poplatek ze psů i jeho splatnost si určuje každá obec sama na základě místní vyhlášky.

Kdo musí platit?

  • Každý držitel psa staršího tří měsíců, který má v obci trvalý pobyt nebo sídlo.

Kdo nemusí platit?

  • nevidomá osoba
  • osoba závislá na pomoci jiné fyzické osoby
  • držitelé průkazu ZTP a ZTP/P
  • osoba provádějící výcvik psů určených k doprovodu těchto osob
  • provozovatel útulku pro zvířata

Sazba za jeden kalendářní rok:

  • Až 1500 korun za jednoho psa, za druhého a každého dalšího psa může být maximálně o 50 procent vyšší oproti horní sazbě za prvního psa (nejvýš tedy 2250 korun).
  • Osoby starší 65 let za prvního psa platí maximálně 200 korun, za druhého a dalšího tedy nanejvýš 300 korun.

Pokud má někdo povinnost platit za psa kratší dobu než jeden kalendářní rok, poplatek se hradí v poměrné výši podle počtu měsíců, včetně těch započatých.

Ušetřit na poplatku lze v některých městech v případě, že pes pochází z tamního útulku. Například v Plzni se snaží motivovat k adopci tím, že první rok se za takové psy platit nemusí.

Při vyšších částkách pak některá města umožňují rozložení plateb na dvě splátky. Například v Praze jsou poplatky do 600 korun splatné do konce března, vyšší částky bývá možné zaplatit ve dvou stejných částkách, první splátku do konce března a druhou do konce srpna.

V případě, že někdo poplatek nezaplatí včas nebo pošle špatnou částku, obecní úřad může poplatek nebo jeho část zvýšit až na trojnásobek. Pokud někdo svého psa úřadu neohlásí, hrozí pokuta ve výši až 500 tisíc korun. Povinnost ohlásit psa mívají i lidé, kteří jsou od poplatků osvobozeni.

Kde se za psa neplatí

Od letoška zrušily poplatky například Hranice u Aše. Podle starosty města Daniela Mašlára se totiž vůbec nevyplatily. Ke zrušení mělo vedení obce i další důvody. „Jednak to jsou pochybnosti o správnosti poplatku, kdy oponenti upozorňují na jiná zvířata, za která se neplatí a která se také mohou pohybovat venku oproti jiným čistě domácím psům,“ vysvětluje. Navíc roční příjem z poplatků za psy činil podle starosty zhruba pouhých 70 tisíc korun, tedy 0,1 procenta z ročního rozpočtu města.

„Reálně nás více stál čas pracovníků na administrativu s tím spojenou. Zároveň dále platili jen lidé, kteří přišli psa sami přihlásit. V našich silách nebylo zjišťovat, kdo psa doma má tajně a poplatek z něj vymáhat. To dělalo poplatek ještě více nespravedlivým,“ vysvětluje s tím, že do budoucna o jejich obnovení zatím neuvažují.

V Uherském Hradišti poplatek za psa nevybírají už šestým rokem. Důvody pro jejich zrušení byly obdobné jako v Hranicích. „Výnos z poplatku nebyl dlouhodobě tak významný, navíc s sebou nesl například nedoplatky a vzhledem k administrativní zátěži spojené s jeho správou nepřinášel městu odpovídající přínos,“ uvedl pro SZ Byznys tiskový mluvčí města Jan Pášma.

Rozdíly jsou i v jednom městě

Pášma navíc upozorňuje, že lidé často hlásili své psy v jiných lokalitách, než ve kterých bydleli, aby ušetřili. „Před rokem 2020 navíc existovaly mezi jednotlivými lokalitami města rozdíly v sazbách poplatku, což vedlo k tomu, že někteří majitelé psů měli zvíře hlášeno na adresách mimo bytové domy, aby se vyhnuli vyšší sazbě,“ vysvětluje.

Řada obcí totiž rozlišuje výši poplatku podle toho, zda je pes nahlášený v rodinném nebo bytovém domě. Častokrát tak pes v bytě vyjde ročně na 1500 korun, což je nejvyšší možný poplatek za prvního psa. Například v pražských Čakovicích vyjde první pes v bytě právě na 1500 korun, v rodinném domě je to ale pouhých 300 korun.

Kde se liší poplatky pro domy a byty

Krajské městoprvní pes v rodinném domě (Kč)druhý pes v rodinném domě (Kč)první pes v bytě (Kč)druhý pes v bytě (Kč)
Hradec Králové30045012001800
Olomouc20030010001500
Ostrava20030015002250
Pardubice20030012001500
Plzeň50015009001500
Ústí nad Labem20050010001500

Částky se mnohdy liší i v rámci jednoho města podle jednotlivých městských částí. To se týká i Prahy, v městských částech Praha 1 až Praha 15 a v Praze 17 jsou poplatky vyšší než v ostatních. „Nejnižší poplatek mají některé skupiny obyvatel, jako třeba senioři. Vyšší poplatek tedy platí lidé v zastavěnějších městských částech, kde je úklid po psech náročnější,“ vysvětluje tiskový mluvčí Magistrátu hlavního města Prahy Vít Hofman.

Poplatek za psa spravují městské části a hlavnímu městu jde 25 procent z této vybrané částky. „Finance jdou volně do rozpočtu a je za ně možné zajistit třeba úklid chodníků, kultivaci zeleně, ale také výstavbu nových škol či opravu silnic. Městské části na tomto poplatku vyberou nižší desítky milionů korun ročně,“ říká.

Kde typ bydlení nehraje roli

Krajské městoprvní pes (Kč)druhý a další pes (Kč)skupina 65+ první pes (Kč)skupina 65+ druhý pes (Kč)
České Budějovice400600200300
Jihlava5001000200200
Karlovy Vary10001500200300
Liberec600600200300

Také v Brně se výše poplatků liší podle jednotlivých městských částí. Například obyvatelé Brna-střed nebo Brna-sever vyjde první pes v rodinném domě na 600 korun a druhý a každý další na 900 korun. V bytě pak psi vyjdou na maximální možné částky. Naproti tomu v části Brno-Žabovřesky sazby sjednotili na 1200 korun, stejně jako sníženou sazbu (například pro důchodce) ve výši 200 korun.

Související témata:

Doporučované