Stínový ministr ODS chce ČT na burze. „Je to mimoň,“ soudí jeho kolegyně Decroix

„Dlouhodobě se domnívám, že ČT by nejvíce prospělo umístění na burzu. Jsem přesvědčen o tom, že by taková televize nabízela lepší službu i lidem z Letné,“ ohlásil na síti X Radim Ivan z ODS. Jeho příspěvek vzbudil vlnu reakcí. Některé návrh příkře odsoudily. A jedna přišla rovnou od vlastního šéfa, předsedy ODS Martina Kupky. Ten s Ivanem sedí jako „premiér“ i ve stínové vládě, kterou ODS vytvořila. Ivan funguje jako stínový ministr pro místní rozvoj.

„Radime, zpochybňovat existenci veřejnoprávní České televize a navrhovat její umístění na burzu je možná atraktivní provokace. Teď ale vůbec nedává smysl. Je dobře načíst dlouhodobou diskusi ohledně veřejnoprávní BBC. Nestřílejme do vzduchu,“ reagoval na Ivanova slova Kupka.

Poslankyně ODS a další Ivanova kolegyně ze stínového kabinetu pak šla v reakci ještě dál. „Je mimoň, má se věnovat svému resortu,“ vytkla Ivanovi Eva Decroix.

Ostravský politik Radim Ivan byl mimo jiné neúspěšným protikandidátem Kupky na post šéfa ODS a je známým kritikem poměrů uvnitř strany. Naposledy se například opřel do expředsedy strany Petra Fialy za to, že ODS údajně škodí tím, jak volá po širším spojování na opozici.

Debata o financování médií veřejné služby je nyní živá, a to hlavně ve spojitosti s plány vládnoucí koalice ANO, SPD a Motoristů na zrušení koncesionářských poplatků.

Jak tedy Ivan svůj návrh o ČT myslel v praxi? Převedením na burzu by se instituce de facto proměnila v akciovou společnost, jejíž akcie by si mohli skoupit investoři, tedy lidé nebo firmy, kteří by na ni pak měli vliv. „Chtěl jsem, aby to šlo hlavně za lidmi, nejsem ekonom, šlo mi o to, aby třeba o Radě ČT nerozhodovalo 200 lidí v Parlamentu jako dnes, ale tisíce lidí. Měl jsem představu, že by to šlo řešit přes burzu a právě třeba akcie. Ale nemám finální řešení,“ popsal Ivan Seznam Zprávám.

Dívá se ale prý třeba na švýcarský model. „Tam se platí koncesionářské poplatky a pak je tam řídící spolek o 20 tisících členech. Členem spolku se může stát jakýkoliv Švýcar, a ovlivňovat tak výběr managementu, radních a podobně,“ nastínil Ivan.

Otázku přenesení ČT na burzu navíc, jak přiznal, nemají v ODS prodiskutovanou. A potvrdil to i poslanec ODS a rovněž člen stínové vlády Jiří Havránek. „Je to návrh jednoho z kolegů, nejde o propracovaný materiál. Když by se něco mělo privatizovat, začínal bych jinde než u ČT, třeba u Budvaru či České pošty,“ řekl Havránek s tím, že s návrhem příliš nesouzní.

Ivan chtěl prý svým nápadem hlavně vzbudit debatu o modelu financování veřejnoprávních médií, který by snížil vliv politiků na instituci.

Zmíněný návrh by způsobil, že by televize v praxi fungovala jakožto obchodovatelná společnost, což by de facto znamenalo její privatizaci. „Návrh, že by měla ČT být privatizována, je mimo jakoukoli debatu, která se o médiích veřejné služby vedla. Neznám zemi na světě, kde by média veřejné služby fungovala jako obchodovatelná společnost na burze,“ zkritizoval možnost i bývalý ministr kultury Martin Baxa, který má agendu na starost nyní i ve stínové vládě ODS.

Baxa navíc připomněl, že jako ministr kultury ve vládě Petra Fialy s kolegy prosadil velký mediální balíček, který mimo jiné České televizi i Rozhlasu zvýšil poplatky. „Systém je funkční a dobrý pro všechny tak, jak je nastaven,“ dodal Baxa.

Návrh si v praxi neumí představit ani Jiří Havránek. „Každé médium je přirozeně poplatné svému akcionáři, což vidíme třeba v Americe,“ poznamenal.

Jak upozorňuje expertka Marína Urbániková z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně, samotná debata o omezení politického vlivu na veřejnoprávní média je potřebná. Jenže privatizace veřejnoprávních médií by podle ní znamenala jejich konec. „Protože by fungovala na stejných tržních principech jako komerční média. Představa, že rozhodování převezmou ‚tisíce lidí‘, navíc přehlíží, že reálný vliv by měli ti s největším kapitálem,“ poznamenala Urbániková.

Média veřejné služby navíc podle expertky nejsou běžnými firmami. „Jejich společenská role nemá spočívat v maximalizaci hodnoty pro soukromé vlastníky,“ řekla.

Ivan to, že by televize v praxi, jakožto obchodovatelná společnost, měla v centru zájmu zisk, dle svých slov nemyslel tak, že by na ní měl vydělávat „nějaký oligarcha“. „Spíš by došlo ke zefektivnění věcí, změny by se děly častěji a rychleji, ale muselo by to naplňovat podstatu veřejnoprávnosti. Možná takový model neexistuje, ale dělám to tak, že se o těch věcech bavím, mně nevadí vůbec reakce. Zcela upřímně, já se na ČT nedívám, není tam pro mě nic zajímavého. A mám kolem sebe hodně lidí, kteří platí poplatky, ale nesledují ČT, a oni neví, proč je tedy platit. A já jako politik tuto skupinu zastupuji,“ doplnil.

Jak by chtěl ale zajistit, aby akcie veřejnoprávního média neskoupil jeden velký hráč nebo firma? „To je právě k diskuzi. Prosazuju decentralizované vlastnictví, nastavil bych to, ať to vlastní velké množství lidí, ale nevím, zda existuje kontrolní mechanismus, aby to někdo neskoupil,“ popsal Ivan.

Mimo to má politik dojem, že privatizace nemusí být špatná. „Lidé mají privatizaci spojenou s negativními konotacemi, ale pro mě osobně jsou vždy lepší soukromé společnosti než státní, městské či veřejnoprávní, protože tyto firmy mají problémy s vyhodnocováním výsledků, držením statu quo, politickými vlivy,“ vysvětlil.

Ivan po kritických reakcích ještě později svůj komentář ospravedlňoval i na síti X. „Dlouhodobě se vyhýbáme debatě o samotném systému veřejnoprávních médií. Místo toho řešíme jména, dojmy a jednotlivé výroky. Současný model má přitom zjevné slabiny, které se opakují napříč veřejnými institucemi obecně. Politický vliv, ať už přímý, nebo nepřímý,“ psal.

Sám nyní připouští, že od svého nápadu může ustoupit. I v komentářích online zmiňoval, že by mu v podstatě stačila nějaká dílčí změna. „Mně by vlastně stačilo, kdyby byly koncesionářské poplatky dobrovolné a kdyby koncesionáři mohli vybírat Radu, třeba v online hlasování,“ navrhl.

Doplnili jsme stanovisko Evy Decroix, Jiřího Havránka a Martina Baxy.