Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Rusko a Čína v úterý v Radě bezpečnosti OSN vetovaly rezoluci k otevření Hormuzského průlivu, který je kvůli americko-izraelské válce proti Íránu prakticky uzavřen. O hlasování informovala agentura AFP. Odmítnutí rezoluce se očekávalo, ačkoli diplomaté znění návrhu postupně zmírňovali, aby zvýšili šance na jeho prosazení. Návrh podle Reuters vyzýval k obranné koordinaci k ochraně komerčních plavidel, nezmocňoval však k použití síly k otevření úžiny, která je klíčová pro světovou přepravu ropy.
Ruský velvyslanec při OSN podle Reuters vysvětlil veto tím, že návrh byl nevyvážený a obsahoval konfrontační prvky. Řekl také, že Moskva s Pekingem předloží vlastní znění rezoluce k situaci na Blízkém východě včetně námořní bezpečnosti.
Čínský velvyslanec uvedl, že návrh obsahoval jednostranné odsouzení a nátlak, proto ho Čína nepodpořila. Poznamenal, že přijetí rezoluce by navíc vyslalo špatný signál v době, kdy USA hrozí zánikem civilizace. Narážel tak na úterní vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, který pohrozil Íránu zkázou, pokud nepřistoupí na dohodu.
O použití síly k otevření průlivu usilovaly státy Perského zálivu, jejichž ekonomika je na prodeji ropy silně závislá. Text rezoluce připravil Bahrajn za podpory Spojených států. Pro návrh hlasovalo 11 členů Rady bezpečnosti OSN, dva se zdrželi a Moskva s Pekingem hlasovaly proti.
Čína a Rusko jako stálí členové Rady bezpečnosti OSN disponují právem veta, bez jejich souhlasu tak tento vrcholný orgán OSN žádnou rezoluci přijmout nemůže. Diplomaté se proto snažili znění rezoluce zmírnit ve snaze dosáhnout toho, aby se Rusko a Čína hlasování zdržely. Původní bahrajnský návrh, jak uvedla agentura AP, hovořil o použití všech nezbytných prostředků k otevření úžiny.
Bahrajn v reakci na výsledek hlasování uvedl, že země Perského zálivu postoje Rady bezpečnosti OSN litují. AP poznamenala, že je otázkou, zda by rezoluce, pokud by byla přijata, k otevření průlivu vůbec pomohla.
Spojené státy a Izrael zahájily 28. února údery proti Íránu, které zažehly regionální konflikt. Teherán a jeho spojenci v odvetě začali drony, balistickými střelami a raketami útočit nejen na Izrael a na americké vojenské objekty na Blízkém východě, ale i na civilní cíle včetně ropné infrastruktury v okolních arabských zemích. Írán také blokuje Hormuzský průliv, kudy běžně prochází zhruba pětina světové produkce ropy a přibližně třetina zkapalněného zemního plynu (LNG), což zvyšuje ceny ropy na mezinárodních trzích.
