Brno kvůli sálu upravuje roky nevyužívané garáže. Zaplatí přes sto milionů

Z aktuálních fotografií staveniště na rohu brněnských ulic Besední a Veselá je patrné, že se do konstrukcí nevyužívaných garáží znovu zasahuje. Podle mluvčího města Filipa Poňuchálka nejde o jejich přestavbu, ale o úpravy, které jsou nutné pro navazující stavbu dlouho očekávaného koncertního sálu.

„Garáže se nestaví znovu. Naopak se zde pracuje tak, aby na nich mohla vyrůst další patra budovy,“ uvedl. V konstrukci stropu se podle něj provádějí průrazy, aby bylo možné napojení na sál, konkrétně na technologické centrum. Podzemní zakonzervovaný prostor čekal na další etapu stavby Janáčkova kulturního centra od roku 2018.

Garáže tehdy vznikly v rámci první etapy projektu, která město vyšla na 250 milionů korun. Nyní podzemní prostory čekají další rozsáhlé a nákladné práce. „Odhadovaná cena za provedení spodní stavby, jejíž součástí jsou i stavební práce v garážích, je 122 milionů korun bez DPH. Skutečná výše bude známa až po dokončení stavby a konečném vyúčtování skutečně provedených prací,“ uvedl vedoucí brněnského investičního odboru Tomáš Pivec.

V garážích je stále potřeba dokončit veškeré technologie. Kromě propojení se zmíněným novým technologickým centrem jde o vzduchotechniku, naváděcí systém, parkovací systém, požární zabezpečení nebo elektroinstalaci. Počet parkovacích míst podle Pivce zůstane zachován a bude jich celkem 191.

Přestože jsou garáže až na technologie dokončené už osm let, řidiči v nich nikdy neparkovali. Město tehdy argumentovalo tím, že jejich otevření na krátkou dobu by se kvůli vysokým nákladům nevyplatilo. Navazující stavba koncertního sálu totiž měla začít už v polovině následujícího roku, tedy v roce 2019. Kvůli odkladům a komplikacím se ale staví až nyní.

Generální ředitel Brněnských komunikací Luděk Borový tehdy případné zprovoznění garáží označil za luxus. „Mohly by sice fungovat i bez sálu, ale pak by se část technologií musela kupovat dvakrát, například větrání. Na další peníze by přišla bezpečnostní opatření kvůli staveništi sálu. Celé jsme to spočítali na 50 milionů korun a ty by se nám provozem garáží rozhodně nevrátily,“ uvedl Borový pro iDNES.cz v roce 2018. Město proto tehdy technologie nenakoupilo, investovat do nich bude až nyní.

Projekt Janáčkova kulturního centra patří mezi dlouhodobě odkládané brněnské investice. Přípravy sahají více než deset let zpět a opakovaně je komplikoval nedostatek financí, projektové změny nebo nepředvídatelné události.

Velké zdržení přinesl archeologický nález z konce minulého roku. Mimořádně zachovalý dům ze 13. století práce přerušil na několik měsíců. Torzo gotického domu by mělo být součástí budoucího vnitrobloku Janáčkova kulturního centra, kde bude volně přístupný. „Nebude nutné zasáhnout do celkové koncepce budovaného koncertního sálu, což by znamenalo značné náklady i zcela zásadní zdržení stavebních prací,“ řekla brněnská primátorka Markéta Vaňková (ODS) poté, co o tom radní rozhodli v polovině března.

Archeologický nález si vyžádal navýšení rozpočtu. Za pokrytí dalších nákladů pro archeology město zaplatí dalších tři a půl milionu bez DPH, šest milionů bez DPH pak budou stát změny v již vyhotovené projektové dokumentaci, které jsou spojené s umístěním nálezu do vnitrobloku.

„Nikoho samozřejmě nárůst nákladů netěší, ale v tomto případě, kdy se řeší důstojná záchrana unikátního nálezu, jde o rozumně vynaložené peníze,“ uvedl náměstek primátorky pro investice René Černý (nezávislí, dříve ANO) s tím, že přesné náklady spojené s přemístěním torza domu budou známy až po dopracování detailní dokumentace.

Stavba Janáčkova kulturního centra oficiálně začala v únoru roku 2015, podle nejnovějších odhadů by mohla být dokončena v roce 2028 a k zahájení provozu by pak mohlo dojít o rok později.

O vybudování vlastního koncertního sálu pro brněnskou filharmonii se ale ve městě mluví už přinejmenším od jejího vzniku v roce 1956. První konkrétní návrh vznikl v rámci architektonické soutěže před více než dvaceti lety.

V současnosti se mimo jiné pracuje na schodišťové a výtahové části sálu a zesilování konstrukcí prvního a třetího podzemního podlaží hlavního objektu koncertního sálu. Z nadzemních prací je zatím hotová převrtávaná pilotová stěna, tato řada železobetonových sloupů slouží jako opěra. Dokončené jsou i přeložky vysokého a nízkého napětí.