Příměří mezi USA a Íránem uvítali šéf OSN, Německo či Británie

Generální tajemník OSN António Guterres uvítal dvoutýdenní příměří mezi USA a Íránem, uvedl podle agentury AFP jeho mluvčí. Šéf OSN zároveň vyzval všechny strany konfliktu, aby pracovaly na dosažení trvalého míru na Blízkém východě. Příměří vítá i německý kancléř Friedrich Merz, podle něhož je nyní nutné vyjednat trvalý mír. Podobně se vyjádřili i britský premiér Keir Starmer, šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová a francouzský prezident Emmanuel Macron.

Starmer podle agentury Reuters uvedl, že se chystá na Blízký východ jednat s tamními partnery o trvalém otevření Hormuzského průlivu. Podle Macrona by dohoda měla zahrnovat i Libanon, kde je situace nadále kritická. Španělský premiér Pedro Sánchez příměří rovněž ocenil, nepřímo ale zkritizoval americkou administrativu za vyhrocení konfliktu.

„Pan Guterres vyzývá všechny strany současného konfliktu na Blízkém východě, aby respektovaly své závazky podle mezinárodního práva a dodržovaly podmínky příměří, aby se připravila cesta k trvalému a komplexnímu míru v regionu,“ uvedl mluvčí šéf OSN Stéphane Dujarric.

Dohodu o příměří uvítal rovněž papež Lev XIV. Jde podle něj o „znamení velké naděje“. Hlava katolické církve se stala otevřeným kritikem nynější války na Blízkém východě. Výhrůžky amerického prezidenta Donalda Trumpa o zničení íránské civilizace označil papež v úterý za zcela nepřijatelné.

Rovněž německý kancléř příměří vítá a zdůrazňuje, že je třeba vyjednat trvalý mír. „Konečně taky nějaké dobré zprávy v politice,“ napsal na síti X německý ministr zahraničí Johann Wadephul a poděkoval všem, kdo k němu přispěli, zejména Pákistánu.

„Vítám dohodu o příměří dosaženou dnes v noci, která přinese na moment úlevu regionu i světu,“ uvedl britský premiér. Dodal, že se chystá na Blízký východ jednat se zeměmi Perského zálivu, aby příměří vedlo k míru a aby bylo zajištěno trvalé otevření Hormuzského průlivu. Ten během války blokoval Írán a v dohodě o příměří souhlasil, že v příštích dvou týdnech umožní volnou plavbu touto důležitou trasou pro dopravu ropy, pokud USA nebudou na Írán útočit.

„Vítám dvoutýdenní příměří…děkuji Pákistánu za jeho zprostředkování,“ uvedla na síti X šéfka Evropské komise. Nyní je podle ní zásadní, aby jednání o trvalém řešení konfliktu pokračovala.

Podle šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové je dohoda o příměří „krokem zpět od propasti po týdnech eskalace“. „Vytváří tolik potřebnou příležitost ke zmírnění hrozeb, zastavení raketových útoků, obnovení námořní dopravy a vytvoření prostoru pro diplomatická jednání směřující k trvalé dohodě. Hormuzský průliv musí být opět otevřen pro plavbu,“ napsala Kallasová na sociální síti X. EU je podle ní připravena podpořit diplomatické úsilí, dneska o tom bude jednat v Saúdské Arábii.

Španělský premiér uvedl, že příměří je vždy vítanou zprávou. „Chvilková úleva nás ale nesmí přimět zapomenout na chaos, ničení a ztracené životy,“ uvedl Sánchez. Španělská vláda podle něj ale nebude tleskat těm, kteří zapalují svět, jen proto, aby se pak objevili s kbelíkem.

Situaci ocenil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, podle něhož je Kyjev připraven reagovat stejně, jestliže Moskva ukončí útoky. „Ukrajina vždy vyzývala k příměří ve válce, kterou Rusko vede tady v Evropě proti našemu státu a našemu lidu. My podporujeme příměří na Blízkém východě a v Perském zálivu, které otevírá cestu diplomatickému úsilí,“ uvedl Zelenskyj.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve středu uvedl, že příměří podporuje, ale zdůraznil, že se nevztahuje na Libanon, kde izraelská armáda bojuje s proíránským hnutím Hizballáh. Pákistánský premiér Šaríf nicméně dnes řekl, že Írán, USA a „jejich spojenci“ se dohodli na příměří všude, včetně Libanonu, a to po pákistánském zprostředkování, jehož cílem bylo ukončit více než pět týdnů trvající válku na Blízkém východě.

Také jihokorejská diplomacie doufá, že jednání mezi válčícími stranami budou pokračovat a budou úspěšná a že bude co nejdříve dosaženo míru a stability na Blízkém východě. Podobně se vyjádřil australský premiér Anthony Albanese, který znovu varoval, že čím déle bude válka pokračovat, tím větší bude dopad na globální ekonomiku. „Nadále vyzýváme všechny strany, aby respektovaly mezinárodní humanitární právo a chránily životy civilistů,“ uvedla Albaneseho kancelář.

Irácké ministerstvo zahraničí příměří také přivítalo, ale zároveň vyzvalo k serióznímu a trvalému dialogu, který by se zabýval základními příčinami sporů a posílil vzájemnou důvěru mezi Spojenými státy a Íránem. Úsilí Pákistánu ocenila i Saúdská Arábie. Tamní ministerstvo zahraničí uvedlo, že je třeba dosáhnout trvalé dohody, která „zajistí bezpečnost a stabilitu a bude řešit všechny problémy, jež po několik desetiletí způsobují nestabilitu a nejistotu“. Zdůraznilo rovněž, že je nutné udržet Hormuzský průliv otevřený bez omezení.

Pákistánský premiér Šahbáz Šaríf, který dohodu o příměří zprostředkovával, ve středu oznámil, že Írán a Spojené státy i jejich spojenci souhlasili s okamžitým příměřím, a na pátek pozval zúčastněné strany do Islámábádu na jednání o dohodě o konci válku. Tu začaly Spojené státy a Izrael 28. února útoky na Írán se zdůvodněním, že tamní režim pro ně představuje hrozbu a snaží se vyvinout jadernou zbraň, což Teherán odmítá.

Místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv podle agentury Reuters uvedl, že americko-íránské příměří ukázalo, že zdravý rozum zvítězil, ale že „levná ropa nebude“.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov prohlásil, že Moskva si přeje zklidnění situace na Blízkém východě na základě rovnováhy zájmů všech zemí regionu. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová dnes podle agentury TASS řekla, že Moskva vždy zdůrazňovala potřebu politického a diplomatického řešení situace na Blízkém východě.