Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Zánikem civilizace, kterou už nepůjde znovu obnovit, hrozil Íránu v pondělním ultimátu americký prezident Donald Trump.
Přestože měl patrně na mysli perskou, íránskou civilizaci, jeho slova vyvolala ve světě neklid. Skoro to vypadalo, jako by nastal čas takzvaných prepperů, tedy lidí, kteří se připravují na apokalypsu, budují si kryty, zásoby jídla a pití a zkrátka počítají s tím, že v nějaké podobě skončí „starý“ svět.
Nejhorší obavy se prozatím nenaplnily, naopak se prostřednictvím Pákistánu zrodilo 14denní příměří mezi Spojenými státy a Íránem.
Válka tak prozatím po pěti týdnech skončila. Zda jen její první kolo, nebo úplně, ukážou teprve nadcházející dny.
„Je to totální, stoprocentní vítězství. O tom nemůže být pochyb,“ řekl Trump agentuře AFP. Na své síti Truth Social pak napsal o „velkém dni pro světový mír“.
Tři cíle
Když prezident 28. února nařídil první nálety, stanovil několik cílů – oslabit vojenské kapacity Íránu, pomoci opozici při svržení režimu ajatolláhů a zabránit Teheránu ve výrobě obohaceného uranu, a tím i jaderných zbraní.
Ze tří cílů vypadá jako splněný ten první. Při amerických a izraelských náletech zemřela řada íránských armádních i politických vůdců (včetně toho nejvyššího Alího Chameneího), útoky ničily letiště a sklady balistických raket, íránská protivzdušná obrana téměř přestala existovat.
Odpůrci ale do ulic nevyšli. Islámské revoluční gardy, provládní milice Basídž a kontrarozvědka naopak zvýšily tlak na nespokojence. Několik lidí skončilo za předchozí protesty na popravišti. A byť je režim oslabený co do vojenské síly, přežil a má motivaci se dál držet u moci.
„Režim, včetně elitních Islámských revolučních gard, bere tuto válku jako boj o holé přežití. Proto veškeré náznaky odporu a nesouhlasu potlačí ještě brutálněji a krvavěji, než tomu bylo dosud,“ nastínil minulý týden pro Seznam Zprávy polský íránista Marcin Krzyzanowski.
O stavu íránských zásob obohaceného uranu nejsou dostupné ověřené informace. Vzhledem k tomu, že Donald Trump měl na stole návrh na pozemní operaci pro zajištění uranu v místech, kde ho mají Íránci skladovat, to vypadá, že ho v budoucnu mohou znovu použít.
Šéf Bílého domu přitom už loni po náletu bombardérů B-2 na jaderná zařízení v Natanzu, Isfahánu a Fordó tvrdil, že veškerý materiál pro atomový program je „kompletně zničený“.
Jeho bývalý bezpečnostní poradce Elliott Abrams ale byl v nedávném rozhovoru pro Seznam Zprávy optimistický. „Pokud ten vysoce obohacený uran existuje, ale je zakopaný a oni se k němu nemohou dostat, tak jim je k ničemu. Ale i kdyby se jim ho podařilo získat, co s ním mohou dělat? Celý program je zničený. Teď nedokážou postavit bombu,“ řekl muž, který prezidentovi v minulosti radil mimo jiné právě s politikou vůči Íránu.
Úzké hrdlo
Režim v Teheránu sice utrpěl mnoho ztrát – lidských i materiálních –, ale v jednom bodě uspěl. Dokázal, že je schopen zablokovat Hormuzský průliv, jímž obvykle proudí pětina světového obchodu s ropou, a také útočit na ropná a plynová zařízení v celé oblasti Perského zálivu. A tím ovlivnit cenu energie ve světě.
Ani Spojené státy, ani nikdo jiný nedonutil íránské vedení, aby průliv uvolnilo. Íránci chtějí za možnost proplutí vybírat poplatek, což bylo před válkou nemyslitelné. Pokud to tak zůstane a Trump na to nakonec přistoupí, byla by to íránská výhra.

Pokud jde o válku Ruska proti Ukrajině, dopad na ni je smíšený. Růst cen ropy a Trumpovo uvolnění embarga na nákup ruské ropy znamenají pro Kreml vysoké příjmy. Americký prezident zároveň ignoroval nebo zlehčoval zprávy, že Moskva Teheránu pomáhá, například předáváním satelitních snímků amerických základen.
Na druhé straně Ukrajina poskytla arabským zemím v okolí pomoc a know-how při sestřelování íránských dronů a prezident Volodymyr Zelenskyj navštívil Saúdskou Arábii, kde podepsal dohodu o vojenské spolupráci.
To je pro Kyjev důležité, protože dosud byla většina arabských zemí v otázce konfliktu Ruska a Ukrajiny buď neutrální, nebo proruská.



















