Boj o poplatky donutil penzijní firmy k akci. Ukázaly vlastní „reformu“

Více než polovina lidí mladších 55 let dnes spoří na stáří zbytečně „při zemi“, ukazují data Asociace penzijních společností. A nemyslí tím jen množstvím peněz, ale především stylem spoření. Zajištění na důchod je pak skromnější, než by mohlo být, kdyby se střadatelé nebáli akcií.

Asociace proto navrhuje změnu, která by nové účastníky spoření povinně zařadila do takzvané „strategie životního cyklu“. V mládí by tak nakupovali převážně akcie a až s postupujícím věkem by se pak majetek automaticky překlápěl do konzervativnějších nástrojů.

„Zbytečně konzervativní strategie ubírá lidem v konečném důsledku statisíce až miliony,“ uvedl Josef Lukášek, viceprezident Asociace penzijních společností a předseda představenstva Allianz penzijní společnosti.

Strategie životního cyklu by tak mohla v praxi vypadat podobně, jak u celé řady fondů funguje dnes. Zhruba do padesátky by se uložené peníze investovaly do akcií a 10 až 15 let před odchodem do penze by se podíl akcií snižoval a na významu by nabývaly konzervativní investiční nástroje jako třeba státní dluhopisy. Rozdíl by byl v tom, že by tato strategie byla první a automaticky nastavenou volbou. Účastník by ji ale mohl kdykoliv měnit.

Ministerstvo financí návrh penzijních společností dostalo ve středu a bude ho analyzovat, řekl mluvčí ministerstva Filip Běhal. „MF se s Asociací shoduje na obecné nutnosti posílení motivace mladých klientů ke vstupu do třetího pilíře a posílení motivace k dlouhodobému spoření ve výnosnějších dynamických fondech s využitím strategie životního cyklu,“ dodal Běhal.

Resort Aleny Schillerové (ANO) aktuálně připravuje reformu třetího penzijního pilíře, tedy dobrovolného, státem podporovaného spoření na stáří. Zásadní změnou by mělo být výrazné snížení poplatků, které si účtují penzijní fondy. Návrh změn chce ministerstvo vládě předložit do konce června, aby mohly začít platit od ledna příštího roku.

Debatu o poplatcích rozpoutala studie CERGE-EI, podle které čeští klienti platí ve srovnání s vybranými zahraničními systémy až příliš. Autoři studie Filip Pertold a Lukáš Nádvorník navrhují sesekat roční nákladovost fondů ze současného 1 % ročně zhruba na polovinu.

Členové Asociace penzijních společností svůj návrh na optimální výši poplatků nemají, koordinovat svůj postup ostatně - kvůli limitům pravidel hospodářské soutěže - nesmějí.

U poradenské společnosti Ernst & Young, si ale zadali srovnávací studii, která zdejší poplatkovou strukturu vyhodnotila jako srovnatelnou s vybranými zahraničními dynamickými fondy. Porovnávala ji například se Španělskem, Maďarskem či pobaltskými státy.

„Poplatky patří v ČR k vyšším, ale vybočují pouze výší možného maxima poplatku za zhodnocení - celková výše poplatku je tedy odvozena od vysoké výkonnosti fondů, fixní část za obhospodařování patří k nižším,“ uvádí materiál EY.

Podle Lukáše Nádvorníka z CERGE-EI ale nelze poplatek za zhodnocení opominout, bývá velmi významnou částí každoročních poplatkových nákladů. Například dynamičtější penzijní fondy jsou tak u nás zatíženy pravidelným poplatkem i výrazně přes 2 % ročně, což je srovnatelné jen s nejdražšími komerčními podílovými fondy u nás, uvádí.

„Pokud uvážíme, že stát penzijní produkty podporuje každoročně částkou okolo 18 miliard korun a že alternativy spoření na stáří, například DIP, nabízí investování za několik desetin procenta ročně, jsou poplatky v penzijku v dnešní době z mého pohledu naprosto neobhajitelné,“ míní Nádvorník.

Aby si ve stáří mohl po dobu 20 let každý měsíc přilepšit deseti tisíci korunami stačí Švédovi odkládat měsíčně v přepočtu 260 korun a Slovákovi 410 korun. Čech spořící v nových penzijních fondech musí vynaložit přes 4000 korun.

Materiál poradců z EY navrhuje snížit pouze poplatek za zhodnocení, který si fond účtuje kromě standardního poplatku za správu účtu. Ze zhodnocení si nyní penzijní společnosti účtují až 15 % a měl by se snížit zhruba na 10.

Zároveň radí zachovat princip „high-water mark“, tedy že si fond může účtovat odměnu jen z nově dosaženého maxima. Doporučuje také zvážit snížení poplatků u „starých“ konzervativních fondů.

Podle Nádvorníka by ale taková změna byla pouze „kosmetická“. Když si drtivá většina účastnických fondů účtuje poplatky na zákonném stropu, trh podle něj nefunguje dobře.

„Považuji za společensky nezodpovědné, že Asociace nenavrhuje žádné výraznější snížení poplatkové struktury, přestože významným způsobem určuje výnosnost spoření a je základním kamenem jeho modernizace. Náklady většiny společností se dlouhodobě pohybují okolo 0,4 – ⁠⁠⁠⁠⁠⁠0,5 % ročně z majetku pod správou, což naznačuje, kam až mohou celkové poplatky klesnout,“ uvádí.

Spolu s poplatky se řeší i cesty, jak k dobrovolnému spoření na penzi přivést mladší generaci. Lidé totiž s odkládáním na stáří začínají obvykle až po čtyřicítce a zbytečně si tak zkracují investiční horizont. Peníze mají kratší čas se zhodnotit.

Asociace proto navrhuje odměnit střadatele do 30 let jednorázovým bonusem, který by je ke střádání přilákal už v mladším věku. Pokud by byl tento bonus například ve výši 30 tisíc korun, vedlo by to zhruba ke zdvojnásobení počtu účastníků do třiceti let věku, věří Asociace na základě průzkumu, který si zadala u agentury Ipsos. Ze současných zhruba  430 tisíc lidí by jejich počet mohl za několik let vyrůst až na jeden milion.

Druhou variantou je zvýšení státního příspěvku pro účastníky do 30 let a další možností by mohlo být snížení minimální částky nutné pro zisk státního příspěvku. Kdo chce dnes dosáhnout na státní příspěvek, musí spořit měsíčně aspoň pětistovku.

Penzijní společnosti také přicházejí s nápadem dovolit mladým, aby si až 50 procent hodnoty naspořeného majetku směli vybrat dříve, a to na nákup první nemovitosti. „Všechny možnosti jsou ve hře, všechny diskutujeme s Ministerstvem financí,“ uvedl Aleš Zíb, předseda představenstva ČSOB Penzijní společnosti.

„Vzhledem k tomu, že délka doby spoření je zásadním faktorem pro to, aby účastník v době výběru disponoval co nejvyšší částkou, vnímáme podporu mladých při vstupu do penzijka za enormně důležitou,“ doplňuje předseda Asociace penzijních společností Radek Moc.