Článek
„NATO je především obranným spolkem členských zemí. Není aliancí, která automaticky bude pomáhat při válkách vedených mimo teritorium aliance,“ uvedl prezident Pavel ke kritice šéfa Bílého domu Trumpa, podle kterého NATO selhalo.
Prezident Spojených států se tak opakovaně vyjádřil v souvislosti s americko-izraelskou válkou s Íránem. Aliance podle něj neprošla testem, když její členské státy neudělaly nic, aby USA ve válce pomohly. Její zahájení s nimi ale ani nekonzultoval.
Podle české hlavy státu Trumpův postoj není „mírně řečeno fér“.
„NATO je postaveno na dvou základních pilířích. Principu odrazení jakéhokoliv protivníka od násilné akce proti kterémukoliv z členských států. A tím druhým je efektivní obrana. Dosud aliance na těchto pilířích stavěla a princip odrazování fungoval,“ upozornil prezident Petr Pavel ve speciální debatě Ptám se já na Právnické fakultě UK v Praze ve středu 8. dubna, kde byl hostem spolu s bývalou slovenskou prezidentkou Zuzanou Čaputovou.
„V okamžiku, kdy začneme zpochybňovat alianci jako jednotný celek připravený konat společně a velice rozhodně, pak se samozřejmě její role ztrácí,“ dodal Pavel s tím, že „Trump pro snížení důvěryhodnosti aliance udělal za posledních několik týdnů více, než se podařilo Vladimiru Putinovi za mnoho let.“
K hodnocení příměří ve válečném konfliktu mezi USA, Izraelem a Íránem je podle české hlavy státu ještě brzy. „Myslím, že si budeme muset počkat na konkrétní výsledky, jestli těch 14 dní opravdu přinese mírovou dohodu, jestli dojde k naplnění toho desetibodového plánu, jestli skutečně po tu dobu nebude obnovena bojová činnost, ať už v Libanonu nebo v Íránu. A pak teprve můžeme hodnotit. Otázkou bude, čeho jsme tím vlastně dosáhli,“ řekl Pavel.
„To, co žijeme, jsou bezprecedentní časy. Začalo to daleko dříve než útokem na Írán. Ještě si pamatuji dobu, i během výkonu mého mandátu, kdy mezinárodní právo a apelování na dodržování mezinárodního práva nebylo jen rétorické cvičení. Doufám, že je to etapa a ne nový normál, i když se to tak teď nezdá,“ reagovala Čaputová.
Slovenská exprezidentka Zuzana Čaputová a prezident Petr Pavel debatovali s Marií Bastlovou ve speciálu podcastu Ptám se já před studenty na Právnické fakultě UK v Praze.
Podle slovenské exprezidentky představitelé Spojených států v posledních dnech a týdnech bezprecedentně porušují i další dosud uznávaná pravidla. A to například vstupováním do vrcholící předvolební kampaně v Maďarsku, kam přijel současného maďarského premiéra Viktora Orbána osobně podpořit americký viceprezident J. D. Vance.
„Pro mě je tam paradox, který zazněl i z jeho úst o tom, že jsem tady, podporuji daného kandidáta, a přitom kritizuji to, že někdo ovlivňuje volby. To je neuvěřitelné, to je farizejské. A víme o tom, že Spojené státy nejsou jedinou mocností, které se snaží ovlivňovat nebo podporovat aktuální vedení v Maďarsku,“ prohlásila Čaputová.
Před zasahováním do voleb nebo příliš úzkými kontakty s Maďarskem varoval prezident Pavel. Premiéra Orbána totiž nedávno vyrazil podpořit také šéf české diplomacie, vicepremiér Petr Macinka (Motoristé). A dlouhodobě se za Orbána staví i sám premiér Andrej Babiš (ANO).
„Riziko by to bylo, pokud by s nimi sdíleli informace, které by se mohly dostat do Moskvy,“ narážel prezident na aktuální zprávy, že vrcholní maďarští představitelé včetně Orbána jsou dlouhodobě v přímém spojení s Kremlem.
Spor o cestu na summit
Pavel ve speciálu Ptám se já na Právnické fakultě UK také komentoval své rozhodnutí, že v souladu se svým ústavním postavením hodlá stát počátkem července v čele české delegace na summitu NATO v Ankaře. Ve středu to oznámil v dopisu adresovaném premiérovi Babišovi. Představitelé vlády již dříve oznámili, že s účastí prezidenta na summitu nepočítají a Česko bude v Ankaře reprezentovat pouze premiér Andrej Babiš, ministr obrany Jaromír Zůna a ministr zahraničí Petr Macinka.
Své dotazy mohli položit oběma prezidentům také studenti a studentky Ptávnické fakulty UK.
„Ministr zahraničí nemůže rozhodovat o tom, jestli prezident pojede, nebo nepojede na setkání hlav států. On je tím, kdo to rozhodnutí zprocesuje. Vláda rozhodnutí prezidenta bere na vědomí a udělá vše pro to, aby mohl jet,“ řekl Pavel. Dodal, že proto premiéra Babiše dopisem informoval o svém rozhodnutí jet v čele delegace.
„Očekávám, že pan ministr pochopí, jaká je jeho ústavní role a splní to, co mu řekne premiér,“ dodal prezident.
Zuzana Čaputová během svého mandátu zažila pět slovenských vlád. „S tou poslední (vládou Roberta Fica) to bylo několik intenzivních měsíců, ale nebylo to spojené se zpochybňováním mých pravomocí,“ upozornila. „Je velmi důležité, aby i přes rozdílné pohledy na věc dva lidé povýšili to, proč tam jsou. A to je služba veřejnosti.“
Jak se mění Česko s další vládou Andreje Babiše? Jdeme už definitivně slovenskou cestou? Jak to bude s muniční iniciativou? A co čeká Ruskem napadenou Ukrajinu, která se nyní ocitla ve stínu války na Blízkém východě?
Níže nabízíme přepis debaty. Její záznam si můžete také pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.
Ve středu ráno jsme se vzbudili do světa, který je naštěstí stejný, jako byl svět včera. Ale nemuselo tomu tak být. Když jsme četli posty na sítích amerického prezidenta Donalda Trumpa, který vyhrožoval likvidací celé jedné civilizace, jak jste to vnímala, paní prezidentko? Sledovala jste to s obavami, nebo vás to nechávalo chladnou?
Zuzana Čaputová:
Nenechávalo mě to chladnou, vzhledem k míře nevyzpytatelnosti amerického prezidenta a samozřejmě i opakované zkušenosti s tím, že pronášel velká slova, a pak odklady termínů nebo až nulové činy, tak tam byla naděje, že ani tyto hrozivé výhrůžky se nemusí naplnit. Ale jistotu asi neměl nikdo z nás. Opravdu to byl výjimečný večer.
Sledovala jsem mimo jiné i mou oblíbenou ČT24, sledovala jsem zprávy na internetu. A musím říci, že výhrůžky, které formuloval Donald Trump nejen včera, ale v posledních dnech včetně velikonočních svátků, zastavovaly rozum i mnoha jeho příznivcům, těm, kteří jej bezvýhradně a nekriticky podporovali. Bylo to i pro ně překročení Rubikonu.
Je to naprosto nepřípustné, aby člověk s veřejnou mocí, člověk z takto mocné země vyhrožoval způsobem, který jako kdyby naznačoval možné potenciální porušení mezinárodního práva, nemluvě o tom, že to je potenciální zásah do humanitárního práva, kromě toho, co už se dosud v Íránu dělo.
Pane prezidente, jak vy kromě toho, jak vnímáte slova Donalda Trumpa, jak také vnímáte výsledek, který z té noci máme?
Petr Pavel:
Myslím, že si budeme muset počkat na konkrétní výsledky, jestli těch 14 dní opravdu přinese mírovou dohodu, jestli dojde k naplnění toho desetibodového plánu, jestli skutečně po tu dobu nebude obnovena bojová činnost, ať už v Libanonu nebo v Íránu. A pak teprve můžeme hodnotit. Cíle, ať už byly jakékoliv - my jsme slyšeli neoficiálně, že těch cílů bylo více, byla to především eliminace jaderného programu, eliminace balistického programu a neoficiálně změna režimu, několikrát jsme slyšeli názory, že to je jedním z těch hlavních cílů, potom zase, že ne - a teď uvidíme, co z toho nakonec se podařilo.
Změna režimu s velkou pravděpodobností ne. U jaderného programu uvidíme, nakolik bude Írán ochoten předat své zásoby obohaceného uranu, které mohou sloužit k výrobě jaderné bomby. A pokud jde o balistický program, tak tam si myslím, že cíl naplněn taky nebude, protože Íránu zůstala ještě minimálně polovina jeho balistických střel. Takže otázkou bude, čeho jsme tím vlastně dosáhli.
Přestože režim v Íránu přišel o svoje vedoucí představitele, tak byli velice rychle nahrazeni, ale vlastně byli nahrazeni lidmi, kteří jsou možná ještě extremističtější než ti před nimi. A Íránci, pokud vystupovali proti režimu, tak celá ta kampaň teď vedla k tomu, že se sjednotili kolem vlajky a že i přes protesty proti režimu to vnímali jako válku proti Íránu, tedy proti nim. Takže vlastně ani v tomto ohledu jsme nedosáhli toho, že by Írán měl být najednou přátelštější zemí.
