Článek
Mírový plán týkající se Íránu prezidenta Donalda Trumpa může narazit. Setkal se s nesouhlasem jedné ze zásadních skupin, a to ropného průmyslu. Vedení ropných společností se obracejí na Bílý dům, ministra zahraničí Marca Rubia a viceprezidenta J.D. Vance, aby protestovala proti tomu, že by Íránu bylo jako podmínka mírových jednání povoleno vybírat mýtné v jüanech nebo kryptoměnách za průjezd strategickým Hormuzským průlivem, uvedl jeden z konzultantů v oboru, jemuž byla zaručena anonymita, aby mohl hovořit o vztazích s vládou, píše server Politico.
Hamid Hosseini, mluvčí Íránského svazu vývozců ropy, plynu a petrochemických produktů, ve středu sdělil deníku Financial Times, že Írán chce vybírat mýtné od všech proplouvajících tankerů a každou loď zkontrolovat. „Írán musí sledovat, co do úžiny vplouvá a vyplouvá, aby zajistil, že tyto dva týdny nebudou využity k převozu zbraní,“ řekl Hosseini, jehož průmyslové sdružení úzce spolupracuje se státem. „Všechno může proplout, ale postup bude u každé lodi trvat určitou dobu a Írán nespěchá,“ dodal.
Později ve středu Írán oznámil, že zastavuje průjezd ropných tankerů Hormuzským průlivem v reakci na izraelské údery na Libanon. Před zastavením Hosseini uvedl, že každý tanker, který proplouvá, musí zaslat e-mailem orgánům informace o svém nákladu, načež Írán sdělí výši poplatku, který je třeba uhradit v digitálních měnách. Uvedl, že sazba činí 1 dolar za barel ropy, a dodal, že prázdné tankery mohou proplouvat volně, uvedl web The Financial Times.
Zástupci ropného průmyslu při setkání s úředníky na ministerstvu zahraničí vyjádřili své obavy. Mezi jejich argumenty patřilo například to, že vyhověním Íránu by se navýšily náklady o 2,5 milionu dolarů na každou zásilku v podobě mýtného a vyšších pojistných sazeb, což by se promítlo do cen pro spotřebitele.
Přenechání kontroly nad Hormuzem Íránu by také mohlo vytvořit precedens pro země jako Singapur a Turecko, které by mohly začít vybírat mýtné na důležitých obchodních trasách v Malackém průlivu a Bosporu.
Vzhledem k tomu, že pětina světových dodávek ropy závisí na Hormuzském průlivu, aby se dostala na trh, ponechání kontroly nad tím, které lodě mohou vplouvat a vyplouvat, v rukou Íránu by znamenalo značné náklady a právní odpovědnost pro společnosti, které jsou již dlouho zvyklé na volnou plavbu touto vodní cestou.
Podle médií Írán již požaduje, aby tankery proplouvající průlivem platily mýtné v jüanech nebo kryptoměně. Trump v úterý uvedl, že Spojené státy využijí íránský desetibodový plán, který požaduje výběr mýtného ve výši 2 milionů dolarů za loď, jako základ pro trvalé příměří.
Trump, který zdaleka není proti tomu, aby Írán vybíral mýtné, veřejně uvažoval o tom, že by USA mohly v rámci tohoto projektu vytvořit „společný podnik“. „Je to nápad, který prezident nadhodil,“ řekla tisková mluvčí Leavittová na středeční tiskové konferenci k Trumpově myšlence sdílet výnosy z mýtného s Íránem. „A je to něco, o čem se bude v průběhu příštích dvou týdnů dále diskutovat. Bezprostřední prioritou prezidenta je znovuotevření průlivu bez jakýchkoli omezení, ať už ve formě mýtného, nebo jinak.“
I přes příměří oznámené v úterý večer zůstává provoz přes Hormuzský průliv prakticky zastavený, uvedl Matt Smith, analytik společnosti Kpler zabývající se komoditami a sledováním lodí. Írán ve středu průliv opět uzavřel poté, co Izrael zaútočil na jeho spojence Libanon.
„Tranzitní poplatek ve výši 2 milionů amerických dolarů za loď, který je součástí íránského desetibodového plánu, představuje další potenciál pro vydírání,“ domnívá se Arthur Leichthammer, spolupracovník berlínského think tanku Jacques Delors Center. „To by byl extrémně nákladný ústupek jak politicky, tak ekonomicky.“
